Shrnutí

Básník předkládá argument, že svět přírody lze časem obnovit a že sama příroda může být zvěstováním ztracené vize nevinnosti. Fráze v názvu básně je nejsilnějším příkladem tohoto tématu, neboť slovo „nevinnost“ zde označuje člověka v nepadlém stavu.

V prvním čtyřverší je nastoleno toto téma vidění světa jinými prostředky. Nekonečno („nebe“) lze vidět skrze něco, co není lidské, ale přesto je to život („skrze divoký květ“). Tato „divoká květina“ je symbolem svobodné lásky. Nebe je viděno skrze lásku, svět je viděn skrze intelekt a imaginace je tím, co tyto dvě oblasti spojuje. Ve stejném smyslu je to, co není život ani člověk, odlidštěný svět, schopno odhalit „nekonečno“. Možná stojí za zmínku slavný Blakeův verš ze Sňatku z nebe a pekla: „Kdyby se dveře vnímání očistily, každá věc by se člověku jevila taková, jaká je, nekonečná. Neboť člověk se uzavřel, až vidí všechny věci úzkými štěrbinami své jeskyně.“

Zbytek básně tvoří základní obraznost, přičemž každé zvíře představuje jinou část polidštěného světa. Níže je uveden výčet několika klíčových asociací:

Pes – žebrák

Kůň – otrok

Kohout – voják

Zpěv – nitro, duchovní posedlost

Jehněčí poddanství – Ježíšova oběť za lidstvo

Netopýr – lidský přízrak

Sova – lidstvo ztracené v temnotách, strach z neznámého Boha

Husa – lidstvo vystupující z lůna přírody, východ z ráje

Překročení polární zábrany – vstup do nového světa

Vlny – moře času a prostoru

Emmet a Orel – vnímání z blízka i z dálky; fyzické a imaginativní vnímání

Analýza

„The Auguries of Innocence“ – řada kupletů, na nichž se většina Blakeových badatelů a životopisců shoduje, že nebyly napsány v žádném konkrétním pořadí, ale jen jako takové shromážděny pro tisk přibližně v roce 1803, deset let po „Songs of Innocence and Experience“.“ Propojujícím tématem sbírky kupletů je univerzální vzájemná závislost, principiální myšlenka, že existuje shoda mezi rovnocennými entitami, které leží ve zcela odlišných rovinách. Hlavní vliv na toto filozofické přesvědčení měl skandinávský mystik a básník Swedenborg. Jinými slovy, existuje moudrost či prozření („věštba“) v tom, že se na svět díváme dvěma očima místo jedním okem

.