Hudební průmysl se spoléhá na licenční poplatky z licencování písní a nahrávek chráněných autorskými právy jako na hlavní formu plateb pro hudebníky.

„Autorský honorář“ je platba vlastníkovi aktiva za právo toto aktivum používat. „Autorský honorář“ je právo pobírat podíl z budoucích licenčních poplatků.

Tarifní poplatky jsou „odřezkem z vrcholu“ příjmů získaných za užívání aktiva. Vlastník licenčního poplatku dostane zaplaceno dříve než akcionáři, vedení společnosti atd. Licenční poplatky se obvykle vyplácejí ve stanovených intervalech, například měsíčně nebo čtvrtletně.

Hudební licenční poplatky jsou odvozeny z autorských práv, která jsou druhem duševního vlastnictví. „Autorské právo“ je právní termín, který popisuje specifická práva umělců a dalších tvůrčích typů na jejich původní díla.

Autorská práva v USA poskytují výhradní práva tvůrcům originálních děl a nikdo nemůže bez licence používat cizí autorská díla. V hudebním průmyslu jsou licence k autorským právům základem, na jehož základě jsou vypláceny autorské poplatky.

Hudební autorská práva & Autorské poplatky

Hudba vytvořená v současnosti je chráněna autorskými právy, pokud je dílo „zaznamenáno na hmotném nosiči vyjádření“. Jakékoli dílo vytvořené po 1. lednu 1978 je chráněno po dobu života posledního žijícího autora plus dalších 70 let.

Hudební průmysl generuje více druhů autorských poplatků a každý z nich závisí na druhu autorského práva, s nímž je spojen.

Každá skladba má dvě autorská práva:

• Skladba: Na píseň, jak je napsána (rozuměj: text & melodie)

• Zvukový záznam: Pro píseň, jak je nahraná (co skutečně slyšíte)

Příklad píseň „Knocking On Heaven’s Door“. Autorská práva na skladbu se vztahují na píseň, jak byla napsána, a jejich držitelem je autor písně. To je osoba, která napsala melodii, noty, text atd.

Po nahrání této písně vzniká další autorské právo, které se nazývá zvukový záznam. Autorská práva k nahrávce vlastní osoba nebo skupina, která píseň nahrála.

V tomto případě je autor i interpret písně stejný, protože Bob Dylan píseň napsal i nahrál. Často však může při psaní písně pomáhat více autorů a všichni mají podíl na licenčních poplatcích za užití autorských práv ke skladbě.

Typy licencí

Licenční poplatky generované autorským právem ke zvukovému záznamu se nazývají „práva k záznamu“ (někdy „Master Rights“). Autorské odměny plynoucí z autorských práv ke skladbám se nazývají „vydavatelská práva“ (někdy „práva skladatele“).

Obě autorská práva generují autorské odměny na základě různých způsobů užití skladby nebo nahrávky.

Mezi ně patří:

• Prodej/Streaming: Tyto poplatky se nazývají autorské poplatky za „reprodukci“ zvukového záznamu a „mechanické“ autorské poplatky za skladbu. V obou případech platí, že kdykoli je skladba prodána v jakémkoli formátu nebo streamována, náleží autorský honorář.

• Veřejná vystoupení: Kdykoli se hudba hraje veřejně, někdo pravděpodobně platí autorský honorář za provedení. To zahrnuje rádio, restaurace/bary, živá vystoupení a dokonce i streamovací služby, jako je Spotify. Autorské poplatky za nahrávání a vydávání fungují při tomto použití poněkud odlišně, čemuž se budeme věnovat později.

• Licensing: Hudba je často licencována pro umístění v televizních pořadech, filmech, reklamách, videohrách apod. Tyto licence generují synchronizační (nebo „synchronizační“) licenční poplatky a představují jednorázovou platbu sjednanou mezi držitelem autorských práv a společností, která hudbu licencuje.

Zájemci o autorské odměny

Jak v případě nahrávky, tak v případě skladby pobírá více zúčastněných stran procenta z autorských odměn, které hudba, na níž pracují, generuje.

• Zvukový záznam: Skupiny často uzavírají nahrávací smlouvy s vydavatelstvími. Vydavatelství pak vlastní a využívá autorská práva a platí členům kapely podle smlouvy. To může zahrnovat více členů kapely, stejně jako producenty, session hudebníky a další osoby, kterým všem náleží podíl za jejich práci na nahrávce.

• Composition: Autoři písní často podepisují s vydavateli takzvanou vydavatelskou smlouvu. Vydavatel přebírá vlastnictví autorských práv a na oplátku má za úkol skladbu licencovat a vybírat autorské poplatky. Získané autorské honoráře se obvykle dělí půl na půl mezi autora písně a vydavatele. K jedné skladbě se často váže více autorů, z nichž každému může náležet jiné procento z vybraných autorských honorářů a každý z nich může při výběru spolupracovat s jiným vydavatelem.

Tolik k přehledu. Níže naleznete odkazy pro bližší prozkoumání jednotlivých typů licenčních poplatků a další…

Hudební licenční poplatky 101-Vydavatelské licenční poplatky

Hudební licenční poplatky 101-Nahrávkové licenční poplatky

Hudební licenční poplatky 101-Kdo co pro koho vybírá?