Levofloxacin u akutní exacerbace chronické bronchitidy

Základní informace o stavu

Chronická bronchitida je podskupina chronické obstrukční plicní nemoci definovaná produktivním kašlem trvajícím nejméně 3 měsíce v každém ze 2 po sobě následujících let, která může zahrnovat akutní exacerbaci se zvýšenou produkcí sputa a hnisáním a zvýšenou dušností. Zvýšená dechová frekvence a sípání, letargie a zvýšená teplota obvykle svědčí o akutní exacerbaci chronické bronchitidy, která je obvykle způsobena virem. U středně těžkých až těžkých případů se doporučuje měření výdechového objemu spolu se saturací kyslíkem, zatímco kultivace sputa se rutinně nedoporučuje.1

Lék (monografie přípravku)2, 3

Kategorie: Levofloxacin, L-izomer racemátu ofloxacinu, patří do skupiny fluorochinolonových antibiotik.

Mechanismus účinku: Levofloxacin působí tak, že inhibuje bakteriální topoizomerázy II (DNA gyrázu) a topoizomerázy IV, čímž zasahuje do replikace, transkripce, oprav a rekombinace bakteriální DNA.

Indikace: Levofloxacin působí na bakteriální DNA:

Dávkování &Doba trvání: Levofloxacin je indikován k léčbě dospělých s infekcemi horních a dolních cest dýchacích, kůže/kožních struktur a močových cest: Doporučená dávka je 500 mg i.v./orálně jednou denně po dobu 7 dnů (běžná léčba) nebo 750 mg i.v./orálně jednou denně po dobu 5 dnů (krátkodobá léčba).

Metodika systematického přehledu

Výzkumná otázka:

Zajišťuje levofloxacin (normální a krátkodobá terapie) ve dvojitě zaslepených randomizovaných kontrolovaných studiích (DB RCT) významnou terapeutickou výhodu z hlediska mortality nebo morbidity ve srovnání s jinými fluorochinolony nebo jinými třídami antibakteriálních látek při léčbě dospělých pacientů s akutní exacerbací chronické bronchitidy?

Zásady hodnocení: Kriticky byly hodnoceny dvojitě zaslepené randomizované kontrolované studie srovnávající levofloxacin s jinými fluorochinolony nebo jinými třídami antibakteriálních látek u dospělých pacientů s akutní exacerbací chronické bronchitidy. Terapeutický dopad byl hodnocen podle následující hierarchie zdravotních výsledků – mortalita, nefatální závažné nežádoucí účinky, kvalita života, stažení z důvodu nežádoucích účinků, míra klinické odpovědi (klinické vymizení příznaků a symptomů infekce), míra mikrobiologické odpovědi (bakteriologická eradikace původce infekce) a další nežádoucí účinky (např. alergické reakce).

Strategie vyhledávání: Prohledávané databáze: vyhledávání: Medline, EMBASE a Cochrane Library (od roku 1966 do února 2008); podání výrobce a odkazy na přehledové články. Klíčová slova pro vyhledávání zahrnovala:

Závěry vyhledávání: „levofloxacin“ nebo „Levaquin“, „randomizovaná kontrolovaná studie“ a „akutní exacerbace chronické bronchitidy“:

Zařazovací kritéria splnilo sedm DB RCT, které srovnávaly levofloxacin s moxifloxacinem, gemifloxacinem, azitromycinem nebo cefuroximem-axetilem (Urueta-Robledo et al 2006, Hautamaki et al 2001, Sethi et al 2004, Zervos et al 2005, Amsden et al 2003, Davies et al 1999 a Shah et al 1999).4-10

Výsledky:

Levofloxacin versus jiné fluorochinolony

Na základě tří dvojitě zaslepených RCT u 1522 dospělých pacientů s akutní exacerbací chronické bronchitidy, se perorální levofloxacin 500 mg po dobu 7 dnů významně nelišil od perorálního moxifloxacinu 400 mg denně po dobu 5 dnů (Urueta-Robledo et al 2006, Hautamaki et al 2001)4, 5 nebo perorálního gemifloxacinu 320 mg denně po dobu 5 dnů (Sethi et al 2004)6 z hlediska mortality, celkového počtu stažení nebo stažení z důvodu nežádoucích účinků. Hautamaki et al a Sethi et al neprokázali žádné významné rozdíly mezi léčebnými skupinami, pokud jde o závažné nežádoucí příhody bez fatálních následků; Hautamaki et al a Urueta-Robledo et al neprokázali žádné významné rozdíly v klinické nebo bakteriologické odpovědi a Sethi et al neprokázali žádné významné rozdíly v celkovém počtu nežádoucích příhod. Míra klinické úspěšnosti ve studii Sethi et al (definovaná vymizením příznaků a symptomů akutní exacerbace chronické bronchitidy nevyžadující další antibakteriální léčbu) byla významně lepší 28-35 dní po léčbě (nikoli však 9-11 nebo 14-21 dní po léčbě) u gemifloxacinu ve srovnání s levofloxacinem (skupina gemifloxacinu, ARR = 10 %, NNT = 10).6

Urueta-Robledo et al neuváděli závažné nežádoucí příhody bez fatálních následků ani celkové nežádoucí příhody. Hautamaki et al neuvedli celkové nežádoucí příhody.

Levofloxacin versus jiné třídy antibakteriálních látek

Na základě čtyř DBRCT u 1431 randomizovaných dospělých pacientů s akutní exacerbací chronické bronchitidy, byl perorální levofloxacin v dávce 500 mg denně po dobu 7-10 dnů porovnáván s jednorázovou dávkou 2000 mg perorálního azithromycinu (Zervos et al 2005)7, perorálním azithromycinem v dávce 500 mg po dobu 1 dne a poté 250 mg denně po dobu 4 dnů (Amsden et al 2003)8 nebo 500 mg cefuroximu-axetilu po dobu 7 dnů (Davies et al 1999)9 nebo 7-10 dnů (Shah et al 1999)10 . Zervos et al, Davies et al a Shah et al neprokázali žádné významné rozdíly mezi léčebnými skupinami z hlediska celkové mortality. Kromě toho studie Davies et al neprokázala žádné významné rozdíly mezi léčebnými skupinami z hlediska nefatálních závažných nežádoucích příhod, klinické nebo bakteriologické odpovědi, celkového počtu odstoupení od léčby, odstoupení od léčby z důvodu nežádoucích příhod nebo celkového počtu nežádoucích příhod. Shah et al však prokázali statisticky významné zlepšení míry klinického vyléčení u pacientů dostávajících levofloxacin v klinickém endpointu 5-14 dní po léčbě ve srovnání s cefuroximem-axetilem (skupina s levofloxacinem, ARR = 8 %, NNT = 12). Míra uspokojivé bakteriologické odpovědi definované jako eradikace nebo předpokládaná eradikace po 5-14 dnech a po 21-28 dnech po léčbě byla rovněž významně vyšší u levofloxacinu (skupina s levofloxacinem, ARR = 17 %, NNT = 6, resp. ARR = 24 %, NNT = 4).10

Studie Zervos et al a Amsden et al neuváděly nefatální závažné nežádoucí účinky, klinickou nebo bakteriologickou odpověď, celkový počet stažení, stažení z důvodu nežádoucích účinků a celkový počet nežádoucích účinků. Shah et al neuváděli nefatální závažné nežádoucí příhody, celkový počet stažení a celkový počet nežádoucích příhod. Amsden et al jako jediná studie neuváděla mortalitu.

Závěry:

V dvojitě zaslepených randomizovaných kontrolovaných studiích se levofloxacin v porovnání s jinými fluorochinolony nebo jinými třídami antibiotik významně neliší v klinicky relevantních výsledcích léčby dospělých pacientů s akutní exacerbací chronické bronchitidy.

  1. Guideline for the Diagnosis and Management of: Akutní exacerbace chronické bronchitidy (2001). Alberta Clinical Practice Guidelines.
  2. Monografie produktu: Levofloxacin (Levaquin™). Antibakteriální látka. Janssen-Ortho Inc. 16. července 2007.
  3. eCPS (electronic Compendium of Pharmaceuticals and Specialties), březen 2008
  4. Urueta-Robledo, J., Ariza, H., Jardim, J.R., Caballero, A. et al. Moxifloxacin versus levofloxacin against acute exacerbations of chronic bronchitis: the latin American cohort. Respiratory Medicine, 100: 1504-1511, 2006.
  5. Hautamaki, D., Bruya, T., Kureishi, A., Warner, J. et al. Short-course (5-day) moxifloxacin versus 7-day levofloxacin therapy for treatment of acute exacerbations of chronic bronchitis. Today’s Therapeutic Trends, 19(2): 117-136, 2001.
  6. Sethi, S., Fogarty, C. a Fulambarker, A. A randomized, double-blind study comparing 5 days oral gemifloxacin with 7 days oral levofloxacin in patients with acute exacerbation of chronic bronchitis. Respiratory Medicine, 98: 697-707, 2004.
  7. Zervos, M., Breen, J.D., Jorgensen, D.M. a Goodrich, J.M. Novel, single-dose microsphere formulation of azithromycin versus levofloxacin for the treatment of acute exacerbation of chronic bronchitis. Infectious Diseases in Clinical Practice, 13(3): 115-121, 2005.
  8. Amsden, G.W., Baird, I.M., Simon, S. a Treadway, G. Efficacy and safety of azithromycin vs levofloxacin in the ambulant treatment of acute bacterial exacerbations of chronic bronchitis. Chest, 123: 772-777, 2003.
  9. Davies, B.I. and Maesen, F.P.V. Clinical effectiveness of levofloxacin in patients with acute purulent exacerbations of chronic bronchitis: the relationship with in-vitro activity. Journal of Antimicrobial Chemotherapy, 43 (Suppl. C): 83-90, 1999 (studie s rozsahem dávek).
  10. Shah, P.M., Maesen, FPV, Dolmann, A., Vetter, N. et al. Levofloxacin versus cefuroxim axetil in the treatment of acute exacerbation of chronic bronchitis: results of a randomized, double-blind study. Journal of Antimicrobial Chemotherapy, 43: 529-539, 1999.

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.