Odjel na ryby. Vedoucí údržby v Claytonu John Johnson (vlevo) předává Edu Brycovi (vpravo), prvnímu zaměstnanci oddělení údržby města, plaketu s rybou na počest Brycovy vášně pro tento sport. Na plaketě je 27 návnad, které představují každý rok Bryceova zaměstnání u města. Bryce byl vyznamenán na městském grilování v poslední den své práce.

Možná není tak hlučný, ale podle ředitele města Garyho Nappera má Clayton v těchto dnech všechny atributy rušného letiště se všemi příchody a odchody.

To je způsobeno několika významnými personálními změnami ve městě, což je něco, co obvykle klidný Clayton už dlouho nezažil.

Jak zmiňuje ve svém sloupku v dnešním Pionýru, claytonský policejní náčelník Chris Thorsen opouští místo, které zastával tři roky, a přebírá funkci policejního náčelníka ve městě Oakley. Toto město zakládá vlastní městskou policii poté, co uzavřelo smlouvu s oddělením šerifa okresu Contra Costa, a pro Thorsena je to svého druhu návrat domů. Před příchodem do Claytonu působil jako náčelník v Oakley a zároveň pracoval pro oddělení šerifa.

Město se navíc loučí s dlouholetým zaměstnancem údržby Edem Brycem, který po 27 letech práce pro město odchází do důchodu.

Město však vyhazuje vítací kobereček pro Mindy Gentryovou, novou ředitelku pro komunitní rozvoj, která nahradí Charlieho Mullena.

Nová příležitost

Thorsenův odchod přichází v době, kdy byl Clayton právě oceněn jako třetí nejbezpečnější město v Kalifornii společností ValuePenguin, která porovnávala a analyzovala různé ukazatele kriminality, jež získala od FBI, ve 417 městech a obcích státu.

Thorsen říká, že je sice velmi smutný, že opouští Clayton, ale pozice v Oakley je „neuvěřitelná příležitost“.

„Jsem policistou už 30 let a málokdy se vám naskytne příležitost začít pracovat od nuly,“ říká. „Budeme dělat všechno od nákupu střelných zbraní až po vypracování příručky zásad.“

Oakley se 40 000 obyvateli bude mít nepochybně více problémů než Clayton, ale náčelník říká, že je připraven. To mu však nezabrání ve stesku po městě, ve kterém pracuje od roku 2012.

„Clayton je úžasné místo,“ říká Thorsen. „Na rozdíl od mnoha jiných měst zdejší komunita své policejní oddělení skutečně přijímá a já se od prvního dne cítím vítaný a jsem součástí komunity.“

Obyvatel Walnut Creeku říká, že bude mít samozřejmě delší dojíždění, ale že on i jeho rodina „jsou z této příležitosti nadšeni“. „Byl jsem požehnán, jak osobně, tak profesně, a všichni tady v Claytonu mi budou chybět.“

A Claytonu bude chybět on. „Chris byl během svého krátkého působení v Claytonu skvělým vedoucím policejního oddělení a skutečně dobrým člověkem,“ říká Napper. „Přejeme mu jen to nejlepší.“

Thorsenův poslední den bude 17. července. Město v současné době hledá prozatímního šéfa.“

Making Clayton a ‚Destination‘

Když Thorsen odchází do East County, město přivítá dalšího vysoce postaveného zaměstnance zpoza kopce. Mindy Gentryová opouští místo vedoucí plánovačky ve městě Antioch a přebírá náročnou práci ředitelky komunitního rozvoje v Claytonu.

Je to pro ni také návrat domů, protože v Claytonu žije s manželem Jamesem a jejich šestiměsíční dcerou Evelyn.
„Chtěla jsem mít možnost komunikovat s obyvateli menšího města a mít na ně vliv,“ říká. „Je osvěžující vidět všechnu práci, kterou sdružení Clayton Business and Community Association udělalo pro oživení komunity, zejména centra města, a já chci přispět k povzbuzení této ekonomické aktivity.“

Říká, že většina měst je v dnešní době v nevýhodě kvůli nedostatku fondů na rozvoj, ale to neznamená, že se nemůže nic stát.

„Jsem nadšená možnostmi Claytonu a výzvou zachovat bukolický, maloměstský ráz města a zároveň přispět k tomu, aby se Clayton stal více „cílovou destinací“.“ Již nyní prý pracuje na některých plánech, zatím důvěrných, týkajících se pozemků ve vlastnictví města v centru města.

„Mindy je báječným přírůstkem na radnici, přichází jako vysoce uznávaná profesionálka v oblasti plánování v místní samosprávě, má super osobnost a shodou okolností je obyvatelkou Claytonu,“ říká Napper. „Krásně se zabydlela ve zdejším rušném tempu, je vynikající technik i vizionářský vůdce.“

Jedinou velkou nevýhodou jejího nového zaměstnání je podle Gentryové to, že nebude moci dojíždět do práce se svým manželem, který stále pracuje pro město Antioch. „Ale myslím, že jsem dostala tu lepší nabídku,“ říká.

Městský superhrdina

Poslední den, 2. července, uspořádali zaměstnanci města večírek k odchodu Eda Bryce do důchodu a rozloučili se tak se známou tváří, která doslova pomohla Claytonu vyrůst.

Bryce, který vyrostl na farmě v jižní Arizoně a většinu života pracoval jako stavební podnikatel, nastoupil pro město na dočasnou pozici v červenci 1988. V té době tvořili oddělení údržby pouze on a městský inženýr Rick Angrasani. Brzy se stal stálým zaměstnancem a společně s Johnem Johnsonem vybudoval oddělení údržby.

Bryce vzpomíná, že město po mnoho let provozovalo alternativní pracovní program. Johnson říkal, že o víkendech se u nich objevovalo 30-40 lidí. „Byla to zoologická zahrada. Byli všude kolem. Ed měl za úkol udržet je pod kontrolou.“
Měli velkou sklápěčku a na náklaďáku byla cedule s nápisem: „Prosím, posaďte se.“

Bylo to Bryceovo klidné, kompetentní chování, díky kterému byl pro město nepostradatelný, když sledoval, jak se v průběhu let rozrůstají parky, zklidněné plochy a vznikající infrastruktura.

„Nenajdete laskavější a jemnější duši, než je Ed,“ řekl Johnson na grilovačce při odchodu do důchodu. „Nerozčiluje se často, ale když se rozčílí, můžete si být jisti, že jste udělali něco špatně.“

Bryce říká, že svůj čas teď bude trávit tím, že „se bude věnovat manželčiným miláčkům, vídat se s vnoučaty, cestovat a jezdit na ryby.“

Je do tohoto sportu tak zamilovaný, že jeho dárkem na rozloučenou od oddělení údržby byla plaketa s rybami s jinou nástrahou pro každý z jeho 27 let.

Jeho dárkem od Johnsona a jeho ženy Lisy byl keř růží. Lisa prý pomáhala sázet všechny růže v růžové zahradě na západním konci města a vždy je považovala za „své“. Na oslavě Brycovi poděkovala za to, že se o „její“ růžovou zahradu celá ta léta staral.

Jiní členové komunity s láskou vzpomínají na to, jak Bryce „přišel na pomoc“, když byla ve městě havarijní situace s údržbou. Redaktorka Pionýra Tamara Steinerová vzpomíná, že jednou, během novinami sponzorované soutěže Holiday Cookie Contest v knihovně, se ucpal odtok. Steinerová a členka městské rady Claytonu Julie Pierceová se to snažily opravit, „ale bylo to stále horší“, říká Steinerová. „Brzy to začalo žít vlastním životem a chrlilo to z odtoku jako nějaký podmořský tvor. A začaly přibývat sušenky s lidmi, kteří šlápli do bahna.“

Pierceová zavolala o pomoc. Oddělení údržby bylo zavřené, a tak Napper zavolal Bryceovi domů. Během několika minut tam byl s pístem v ruce, „jako když se nad obzorem objeví Osamělý jezdec. Chyběla jen superhrdinská hudba Johna Williamse v pozadí,“ říká Steiner. Během deseti minut ho odpojil a nepořádek uklidil.
Obvykle stoický Bryce se na oslavě svého odchodu do důchodu zakuckal. „Je to těžké… člověk s těmi lidmi pracuje tolik let, bude to opravdu těžké, když sem nebude chodit každý den.“

Poté se odmlčel a zasmál se: „Ale určitě si na to zvyknu.“

Vypadá to, že si na to zvykne.