Případ proti lechtání

„Vzpomínám si, jak jsem si přitáhla ruce k tělu, jak jsem se snažila zmenšit, jak jsem se snažila chránit,“ řekla Crawshawová. „A bylo zvláštní, že jsem se tak nějak pořád smála.“ Podle jejích slov jí chlapci během lechtání nějakým způsobem stáhli tričko a kalhoty. Nakonec utekla do koupelny, znovu se oblékla a utekla z domu.

„Bylo to hrozné,“ řekla. „Nemohla jsem ze sebe dostat slova, abych jim řekla, ať přestanou.“

Nyní Crawshawová, spisovatelka a umělkyně na volné noze v Edmontonu v Albertě, používá lechtání k tomu, aby svou sedmiletou dceru učila o hranicích těla a souhlasu. Říká jí, že její tělo je její vlastní. Nenutí ji objímat členy širší rodiny. A když si její dcera o lechtání řekne, což se jí občas stává, Crawshawová ji lechtá vždy jen několik vteřin a dává pozor na její slova a chování.

Dobrovolné úsměvy a smích

Christine Harrisová, doktorka psychologie na Kalifornské univerzitě v San Diegu, která na toto téma publikovala šest prací, nazývá lechtání „jedním z nejzáhadnějších jevů“. Částečně je to proto, že se nemůžete lechtat sami. Pro děti a hru je však důležitější podivný nesoulad mezi chováním člověka při lechtání a tím, jak se při něm cítí.

„Přestože se tváří, jako by se jim to líbilo, pokud říkají, že se jim to nelíbí, pravděpodobně se jim to nelíbí,“ říká doktor Harris. „Uvidíte, jak si drží ruce opravdu pevně u těla nebo se odtahují, což naznačuje, že je na tom něco averzivního.“

Matoucí je, že to, co vypadá jako úsměv a smích, může být něco úplně jiného. Úsměv je hravá tvář, ale podobně vypadá i grimasa, submisivní tvář plná výhrůžek, a to je to, co vidíte, když se hravé lechtání změní v něco nechtěného, řekl doktor Alan Fridlund, Fridlund z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře, který se specializuje na mimiku a neverbální komunikaci.

„V tu chvíli už smích není obvyklým společenským smíchem, který doprovází hru, ale jen křečovitým reflexem, který tělo používá k uvolnění napětí,“ řekl.

Extrémní lechtání, jak radí doktor Fridlund, může také vyvolat něco, co je známé jako „kataplexie“, náhlá, dočasná ztráta svalové kontroly nebo ochrnutí. To se pravděpodobně dělo Crawshawové, když ji chlapci lechtali.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.