Vydáno 4. prosince 2008

Kardinál Justin Rigali

Můžeme říci, že naše Nejsvětější Matka je v Americe přítomna již více než pět set let. Víme, že vlajková loď Kryštofa Kolumba, Santa Maria, byla pojmenována po ní a Kolumbova posádka v rámci večerních modliteb na lodi každý večer zpívala na její počest Salve Regina. Španělští a francouzští misionáři, kteří doprovázeli mnoho objevitelů, zavedli úctu k Panně Marii mezi národy, které se snažili evangelizovat, a různá místa v obou Amerikách dodnes nesou jména, která jim byla dána na její počest. Severní, Střední a Jižní Amerika je poseta řekami, městy a obcemi pojmenovanými po Panně Marii pod jejími různými názvy. Mé vlastní rodiště, Los Angeles, je skutečně pojmenováno po Panně Marii pod názvem La Reina de Los Angeles, Naše Paní, Královna andělů.

Všichni známe první z původních amerických Madon: Panny Marie Guadalupské. Zjevila se křesťanskému indiánovi Juanu Diegovi v roce 1591 a zanechala na jeho tilmě neboli plášti svůj obraz, který si Mexičané tolik oblíbili jak ve své rodné zemi, tak zde ve Spojených státech. Když následně Britové dobyli různé španělské a francouzské kolonie, zejména v oblasti, kterou dnes známe jako východní část Spojených států, katolický vliv zavedený dřívějšími misionáři se částečně zmírnil, ale nezmizel. Krátce po vzniku Spojených států založil Svatý stolec baltimorskou diecézi, jejíž území zahrnovalo všech třináct původních kolonií. Jejím prvním biskupem byl jmenován otec John Carroll, který byl vysvěcen 15. srpna 1791, na slavnost Nanebevzetí Panny Marie.

V prvním pastýřském listu, který 28. května 1792 adresoval své vzdálené diecézi, svěřil svůj nelehký úkol naší blahoslavené Matce. Napsal: „Připojím jen tuto svou upřímnou prosbu, abyste ke cvičení v nejvznešenějších ctnostech, víře, naději a lásce, připojili vroucí a dobře upravenou úctu ke svaté Matce našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista; abyste v ní vkládali velkou důvěru ve všech svých potřebách. Poté, co jste si ji zvolili za zvláštní patronku této diecéze, jste samozřejmě pod její mocnou ochranou a je vaší povinností dbát na to, abyste si její trvání zasloužili horlivým napodobováním jejích ctností a spoléháním na její mateřský dohled.“

Pojetí patronátu
Když si připomínáme Pannu Marii jako patronku Spojených států pod jejím titulem Neposkvrněného početí, zdá se vhodné, abychom se zastavili u pojmu patronátu a také zrevidovali naši víru týkající se Neposkvrněného početí.

Víme, že pojem patronátu zahrnuje určitou důvěrnost mezi inspanidui. Někdy se používá s negativní konotací, ale tak to není myšleno. Měl by popisovat starostlivý, důvěrný vztah, v němž se jedna osoba nebo skupina stará o druhou. Všichni známe pojem svatý patron. Jedná se o nebeského přímluvce, ke kterému má inspanidual nebo farnost či země zvláštní vztah. Jedná se o napodobování ze strany pozemského inspirátora a zvláštní ochranu ze strany nebeského patrona. Proto nás církev vybízí, abychom dávali dětem jména svatých, aby měly v nebi zvláštního ochránce, s nímž mohou pěstovat vztah a dostávat příklad, který mohou následovat ve svém vlastním křesťanském životě.

Na šestém plenárním koncilu v Baltimore, který se konal v roce 1846, biskupové Spojených států jednomyslně zvolili naši Nejsvětější Matku pod titulem Neposkvrněného početí za patronku Spojených států amerických. V pastýřském listu, který biskupové vydali, čteme: „Využíváme této příležitosti, abychom vám sdělili námi jednomyslně přijaté rozhodnutí podřídit sebe a všechny, kteří jsou nám svěřeni na celém území Spojených států, zvláštnímu patronátu svaté Matky Boží, jejíž Neposkvrněné početí je uctíváno zbožností věřících v celé katolické církvi. S pomocí jejích modliteb chováme důvěrnou naději, že budeme posíleni k plnění náročných povinností naší služby a že vám bude umožněno praktikovat vznešené ctnosti, jejichž nejdokonalejší příklad představuje její život.“

V následujícím roce byli biskupové informováni, že „náš Svatý otec Pius IX. s největší ochotou potvrdil přání koncilu, který vybral blahoslavenou Pannu, počatou bez hříchu, za patronku církve ve Spojených státech amerických“ (dopis Posvátné kongregace pro šíření víry). Tato patronace se stala vyvrcholením místa, které Maria již měla v životě Ameriky, a začátkem nové kapitoly jejího důvěrného vztahu k nové republice jako její zvláštní patronka.

Neposkvrněné početí
Žádost biskupů Spojených států předjímala vyhlášení dogmatu o Neposkvrněném početí, k němuž mělo dojít v roce 1854. Ačkoli pravdu vyhlášenou v tomto roce církev již dlouho zastávala, nebyla vyhlášena neomylně. Toto slavnostní vyhlášení provedl papež Pius IX (1846-1878), který učil, že: (Ineffabilis Deus): „Nejsvětější Panna Maria byla od prvního okamžiku svého početí zvláštní milostí a výsadou všemohoucího Boha a díky zásluhám Ježíše Krista, Spasitele lidského rodu, uchráněna veškeré poskvrny prvotního hříchu“.

Je dobré, abychom si toto učení v této době zopakovali, protože někdy dochází k určitým nejasnostem ohledně toho, čeho se toto tajemství týká. Nemluvíme zde o Vtělení, což je tajemství, při němž se věčný Boží Syn stal tělem v lůně Panny Marie působením Ducha svatého, ani o panenském zrození, při němž Mariino panenství zůstalo neporušené, přestože počala Slovo ve svém lůně.

Tajemství neposkvrněného početí se týká početí Marie v lůně její matky, kterou podle tradice byla svatá Anna. Toto početí, k němuž došlo v důsledku normálních vztahů mezi svatou Annou a jejím manželem, kterého známe jako svatého Joachima, nezahrnovalo přenos hříchu Adama a Evy, prvotního hříchu, na dítě počaté Joachimem a Annou. Právě tuto ochranu před prvotním hříchem v duši Marie při jejím početí nazýváme Neposkvrněným početím. Církev nám říká, že se tak nestalo nezávisle na Kristu ani na základě zásluh samotné Marie, ale na základě předvídaných zásluh, které Ježíš Kristus získá svou smrtí a zmrtvýchvstáním. Bůh od věčnosti viděl, že bude nanejvýš vhodné, aby se lůna, které bude obsahovat Slovo učiněné tělem, nikdy nedotkla poskvrna hříchu.

Dogmatická konstituce o církvi II. vatikánského koncilu o tomto tajemství učí: „Panna z Nazareta, obohacená od prvního okamžiku svého početí nádherou zcela jedinečné svatosti, je zvěstujícím andělem oslavována spanilým příkazem jako ‚plná milosti‘ (Lk 1,28) a nebeskému poslovi odpovídá: (Lk 1,38): „Hle, služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova!“ (Lumen gentium, 56).

Akt svěcení papeže Jana Pavla II
Při své první pastorační návštěvě Spojených států v roce 1979, která zahrnovala i návštěvu Filadelfie, papež Jan Pavel II. učinil akt svěcení Panně Marii, který pronesl 7. října v bazilice Národní svatyně Neposkvrněného početí ve Washingtonu.C. Jeho závěrečná slova při této příležitosti si můžeme vzít za svá, když znovu slavíme velkou slavnost patronky naší země: „Biskupové církve ve Spojených státech si tě v tajemství tvého Neposkvrněného početí vybrali za patronku Božího lidu v této zemi. Kéž naděje obsažená v tomto tajemství zvítězí nad hříchem a kéž je sdílena mezi všemi syny a dcerami Ameriky a celé lidské rodiny. V době, kdy se stupňuje boj mezi dobrem a zlem, mezi knížetem temnot a Otcem světla a evangelijní lásky, kéž světlo tvého Neposkvrněného početí ukáže všem cestu milosti a spásy. Amen.“

4. prosince 2008

.