Čikan – japonská představa o osahávání

Čikan je temným mrakem nad Japonskem již několik desetiletí. Oběti jsou ponechávány na zodpovědnosti, zatímco predátoři řádí jako utržení ze řetězu. Japonská ilustrátorka Nago se stala přímým svědkem čikanu, když žila v ruchu tokijského centra, a nyní se mu snaží svým uměním postavit.

Kromě zobrazení vlastních svědectví o osahávání se Nago nechala ovlivnit také zkušenostmi svých přátel a rodin. Prostřednictvím této nepřímé verze vyprávění příběhů jsou její ilustrace silným prostředkem, jak ukázat nespravedlnost, které oběti čelí každý den:

„Prvním krokem je vědět, co se děje. Japonská veřejnost předstírá, že obtěžování nevidí, někteří si to neuvědomují, jiní se nechtějí zapojit. Řešení napadení vyžaduje čas a Japonsko je zaneprázdněné.“

Snažit se rozšířit vnímání sexuálního napadení ve společnosti, která si neuvědomuje jeho fyzické a fyziologické dopady, je náročné. Šikana není typickým tématem k diskusi. Místo toho se zdá, že mnoho lidí jej přijímá jako nevyhnutelnou – možná dokonce přijatelnou – součást společnosti.

„Postoj k čikanu je takový, že dotyk těla vám neublíží a nikdo nezemře. Takže mnoho lidí v Japonsku si myslí, že obtěžování není trestný čin.“

Přes toto přesvědčení může mít osahávání a obtěžování vážné následky. Deprese, úzkost, posttraumatická stresová porucha (PTSD), závislost a agorafobie se mohou objevit, jakmile se někoho bez jeho souhlasu někdo dotkne.

Bez patřičné podpory veřejnosti se pozornost orgánů činných v trestním řízení a politické politiky příliš nevyplatí – jde o únavné, polovičaté nápady, které si neuvědomují plný rozsah problému.

První skutečné řešení, vozy přátelské k ženám, bylo zavedeno v roce 2009. Toto opatření zní na papíře dobře, ale počátkem roku 2016 na lince Chiyoda nastoupila do těchto vozů skupina mužů na protest proti tomu, že segregace mužské populace je aktem přímé diskriminace. Přesto jsou ženy, které se nerozhodnou nastoupit do těchto soukromých vozů, náchylnější k útokům a vzhledem k tomu, že další vozy jsou považovány za životaschopné pouze v době dopravní špičky, jsou ti, kteří potřebují cestovat v jinou dobu, opět vystaveni nebezpečí.

Další metodou zavedenou proti tomuto problému je aplikace, která má ostatní upozornit na obtěžování, k němuž dochází v jejich okolí. Ačkoli vysoké procento obětí zažívá šikanu při dojíždění do práce, k osahávání může docházet kdekoli, včetně práce a ulice. Proto prý 70 % žen žijících v Japonsku tak či onak zažilo chikan, přičemž jen málo z nich tyto incidenty oficiálně nahlásilo. V roce 2017 bylo nahlášeno 1750 událostí; skutečné údaje o čikanu jsou však nejasné, protože mnoho obětí mlčí ve strachu z odsouzení ze strany zákona, pohledu veřejnosti a médií:

„Oběti jsou vždy odhozeny, protože existuje jen jeden příběh oběti. Ne všichni zavírají oči, ale více lidí oběti spíše opouští, než aby je podporovali. Čikan je pro ně jen malým problémem.“

Když si mediální společnosti začaly více uvědomovat čikan jako společenský problém, příběhy obětí byly stále na druhém místě za obviněními, která vedla ke smrti obviněných. Někteří měli spáchat sebevraždu, jiní utrpěli nehodu při útěku z místa činu. To je další způsob, jakým byly ženy odrazovány od toho, aby se přihlásily, přičemž média dělala z viníků oběti.

„Nikdo nevěří nevinným, oběti jsou bity a označovány za hloupé. Vytváří to další škody.“

Téma strašení falešnými obviněními se v Japonsku dostává do popředí natolik, že na něm pojišťovny vydělávají. Japan Shogaku Tanki Hoken nabízí poplatek 590 jenů (4,44 Kč) měsíčně nebo 6 400 (49,65 Kč) ročně. Myšlenka je jednoduchá: místo útěku si kupte pojištění a zavolejte právníka. A přesto počet falešných obvinění zdaleka převažuje nad pravdivými výpověďmi a příběhy, které se nikdy nevyprávějí.

Je snadné zůstat nevšímavý nebo se chovat hloupě a bude zapotřebí činů lidí jako Nago, aby se změnilo vnímání Čikanu v zemi i ve světě. Ačkoli jsou její ilustrace v japonštině, jsou srozumitelné celosvětově, a právě to dělá její práci tak výjimečnou. Postoj proti vládě, policii a společnosti, která před nimi tak dlouho zavírala oči. Další příklad umění zpochybňujícího kulturu ve snaze nově definovat postoje lidí.

Zůstaňte s Nagou v kontaktu:
Twitter
Note
Suzuri

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.