Absolutní šířka pásma není vždy nejvhodnějším nebo nejužitečnějším měřítkem šířky pásma. Například v oblasti antén je obtížné zkonstruovat anténu tak, aby splňovala stanovenou absolutní šířku pásma, což je snazší při vyšší frekvenci než při nižší frekvenci. Z tohoto důvodu se šířka pásma často uvádí ve vztahu k pracovnímu kmitočtu, což lépe vypovídá o konstrukci a složitosti potřebné pro uvažovaný obvod nebo zařízení.

Běžně se používají dvě různé míry relativní šířky pásma: zlomková šířka pásma ( B F {\displaystyle B_{\mathrm {F}}. }}

) a poměrná šířka pásma ( B R {\displaystyle B_{\mathrm {R} }}

). Dále je absolutní šířka pásma definována takto: B = Δ f = f H – f L {\displaystyle B=\Delta f=f_{\mathrm {H}}. }-f_{\mathrm {L} }}

kde f H {\displaystyle f_{\mathrm {H}}. }}

a f L {\displaystyle f_{\mathrm {L} }}

jsou horní, resp. dolní frekvenční hranice daného pásma.

Frakční šířka pásmaEdit

Frakční šířka pásma je definována jako absolutní šířka pásma dělená střední frekvencí ( f C {\displaystyle f_{\mathrm {C} }}

), B F = Δ f f C . {\displaystyle B_{\mathrm {F} }={\frac {\Delta f}{f_{\mathrm {C} }}}\ .}

Střední frekvence se obvykle definuje jako aritmetický průměr horní a dolní frekvence, takže,

f C = f H + f L 2 {\displaystyle f_{\mathrm {C} }={\frac {f_{\mathrm {H} }+f_{\mathrm {L}. }}{2}}\ }

a B F = 2 ( f H – f L ) f H + f L. {\displaystyle B_{\mathrm {F}}. }={\frac {2(f_{\mathrm {H} }-f_{\mathrm {L} })}{f_{\mathrm {H} }+f_{\mathrm {L} }}}\ .}

Někdy se však středová frekvence definuje jako geometrický průměr horní a dolní frekvence,

f C = f H f L {\displaystyle f_{\mathrm {C}}. }={\sqrt {f_{\mathrm {H} }f_{\mathrm {L}. }}}}

a B F = f H – f L f H f L . {\displaystyle B_{\mathrm {F} }={\frac {f_{\mathrm {H} }-f_{\mathrm {L} }}{\sqrt {f_{\mathrm {H} }f_{\mathrm {L} }}}}\ .}

Když se geometrický průměr používá vzácněji než aritmetický průměr (a ten lze předpokládat, pokud není výslovně uveden), první se považuje za matematicky přísnější. Správněji odráží logaritmický vztah zlomkové šířky pásma s rostoucí frekvencí. Pro úzkopásmové aplikace je mezi oběma definicemi pouze okrajový rozdíl. Verze s geometrickým průměrem je nepodstatně větší. Pro širokopásmové aplikace se podstatně rozcházejí, přičemž verze s aritmetickým průměrem se v limitě blíží 2 a verze s geometrickým průměrem se blíží nekonečnu.

Frakční šířka pásma se někdy vyjadřuje jako procento střední frekvence (procentní šířka pásma, % B {\displaystyle \%B}

), % B F = 100 Δ f f C . {\displaystyle \%B_{\mathrm {F} }=100{\frac {\Delta f}{f_{\mathrm {C} }}}\ .}

Poměr šířky pásmaEdit

Šířka pásma je definována jako poměr horní a dolní meze pásma,

B R = f H f L . {\displaystyle B_{\mathrm {R} }={\frac {f_{\mathrm {H}} }}{f_{\mathrm {L} }}}\ .}

Šířku pásma lze zapsat jako B R : 1 {\displaystyle B_{\mathrm {R} }:1}.

. Vztah mezi poměrovou šířkou pásma a zlomkovou šířkou pásma je dán vztahem: B F = 2 B R – 1 B R + 1 {\displaystyle B_{\mathrm {F}}. }=2{\frac {B_{\mathrm {R} }-1}{B_{\mathrm {R} }+1}}}\ }

a B R = 2 + B F 2 – B F . {\displaystyle B_{\mathrm {R} }={\frac {2+B_{\mathrm {F}} }}{2-B_{\mathrm {F} }}}\ .}

Procentní šířka pásma je v širokopásmových aplikacích méně významným měřítkem. Procentuální šířka pásma 100 % odpovídá poměru šířky pásma 3:1. Všechny vyšší poměry až do nekonečna jsou stlačeny do rozsahu 100-200 %.

Šířka poměrového pásma se u širokopásmových aplikací často vyjadřuje v oktávách. Oktáva je poměr frekvencí 2:1, což vede k tomuto výrazu pro počet oktáv,

log 2 ( B R ) . {\displaystyle \log _{2}(B_{\mathrm {R} })\ .}