Lékařský institut (IOM) odhaduje, že hospitalizovaní pacienti jsou v průměru vystaveni nejméně jedné chybě v medikaci denně. Byly vyvinuty systémy bezpečnosti pacientů a kvality služeb s cílem vytvořit překážky pro lékařské chyby. Jednou z metod snižování chyb je neustálé zlepšování procesů prostřednictvím neúnavného snižování plýtvání a její původ je v japonském automobilovém průmyslu. Výrobní systém Toyota (TPS) dokázal zvýšit spolehlivost a snížit náklady. Výrobci a akademici se vydali do Japonska, aby se seznámili s řadou konceptů později nazvaných jako štíhlé. Štíhlý přístup založený na koncepcích Toyoty se týká úplné eliminace plýtvání (tzv. „muda“), a to zaměřením na techniky zlepšování a řízení toku. Proces nebo činnost jsou považovány za přidanou hodnotu, pokud jsou v souladu se zájmy zákazníků, kteří jsou považováni za konečné soudce firmy. Ve zdravotnických službách se pacient snaží o vyléčení nebo úlevu od bolesti, a to je to, co definuje hodnotu ve zdravotnictví. Pokud jde o aplikaci Lean Thinking ve zdravotnictví, tento článek si klade za cíl analyzovat mezinárodní studie v této oblasti, diskutovat o problémech, s nimiž se setkáváme, a o faktorech úspěchu při jeho aplikaci, aby bylo možné řídit budoucí implementace ve zdravotnictví. Studie byly uspořádány v rámci následujících témat: „Zavádění štíhlého myšlení ve zdravotnictví a pravidla Toyoty“; „Zkušenosti z nemocnic ve světě“ a „Výzvy při zavádění: překonávání překážek“. Mezi studiemi bylo zaznamenáno mnoho pozitivních výsledků, ale jen málo z nich uspělo při zavádění zásad štíhlosti na organizační úrovni. Proto tento článek dochází k závěru, že k poskytování zdravotní péče na světové úrovni tváří v tvář omezeným zdrojům a větší poptávce je třeba vytvořit dlouhodobou vizi a vedení na světové úrovni, které by iniciativu udrželo a vložilo štíhlost do DNA zdravotnických organizací.

.