Smeagolovy citáty, které vás opravdu inspirují. Existuje tolik citátů o Smeagolovi, které vám mohou pomoci, když už jste unavení ze zajetých kolejí a potřebujete jen trochu popostrčit, inspirovat, vykouzlit úsměv na tváři, změnit náladu, vyvést vás z banality života, trochu vás rozesmát nebo možná i trochu rozplakat, a tyto citáty o Smeagolovi existují právě proto.

Smeagol je populární fiktivní postava z legendy J. R. R. Tolkiena. Smeagol byl představen v románu s názvem Hobit a Smeagol se stal velmi důležitou postavou v pokračování s názvem Pán prstenů. Smeagol byl hobit Stoor z říčních lidí a žil poblíž Gladenských polí. Smeagol byl zkažen Jedním prstenem a poté dostal jméno Glum podle zvyku vydávat „strašlivý polykací zvuk v hrdle“.

V dodatku F Pána prstenů je Smeagol „překladem“ jména ze Středozemě známého jako Trahald. Mnoho kritiků spekuluje, že inspirací pro Smeagola mohl být Beowulfův Grendel, a to kvůli paralelám mezi nimi – jako je náklonnost k vodě, izolace od celé společnosti a také bestiální popis. I když to Tolkien neřekl, při psaní Hobita označil Beowulfa za jeden ze zdrojů.

Prsten, o kterém Smeagol mluvil jako o „mém drahocenném“, prodloužil jeho život daleko za zcela přirozené hranice. Mnoho staletí vlivu Prstenu pokřivilo Smeagolovo tělo a také jeho mysl a Smeagol „miloval a nenáviděl , stejně jako miloval a nenáviděl sám sebe.“

Po celý tento příběh byl Smeagol rozpolcen mezi touhou po Prstenu a také Smeagolovou touhou být svobodný. Bilbo Pytlík našel Prsten a vzal si ho za svůj a GSmeagol ho pak pronásledoval. Smeagol se pak zmocnil Prstenu od Froda Pytlíka a spadl do ohně sopky.

Vyhrabali jsme tyto Smeagolovy citáty z hlubin internetu a shromáždili nejlepší z těchto výroků v jednom článku. Tento příspěvek je pravděpodobně největší databází Smeagolových výroků na jednom místě. Tyto slavné Smeagolovy citáty mají moc změnit váš život tím, že vám poskytnou nový pohled na to, jak pozorujete různé aspekty svého života. Proto je třeba tyto populární Smeagolovy citáty číst s rozvahou a správným pochopením souvislostí. Zde jsou tuny Smeagolových citátů, které vám otevřou truhlu moudrosti a zkušeností:

„Mistr musí jít dovnitř tunelu.“

SOUVISEJÍCÍ: „Drahocennost bude naše… až budou hobiti mrtví!“

„Nikdy! Sméagol by neublížil ani mouše!“

„Takhle nesmíme! Nesmí ublížit Drahomíře!“

„Jinak to nejde. Jdi dovnitř, nebo se vrať.“

SOUVISEJÍCÍ:

„Chytří hobiti, když lezou tak vysoko!“

“ Oo-hoo-hoo-hoo…“

„Smeagol lhal.“

„Plíží se? Plížení? Tlustý hobit je vždycky tak zdvořilý. Smeagol jim ukazuje tajné cesty, na které by nikdo jiný nepřišel, a oni říkají „plížit se!“. Plížit se? Velmi milý přítel. Ach ano, můj drahý. Moc hezké, moc hezké.“

„Plížení.“

„Prokleli nás. Vrahem nás nazvali. Proklínali nás a vyháněli nás. A my jsme plakali, Drahomíro, plakali jsme, že jsme tak sami. A my si přejeme jen chytat ryby tak šťavnaté sladké. A zapomněli jsme na chuť chleba… na šum stromů… na hebkost větru. Dokonce jsme zapomněli i na své vlastní jméno. Můj drahý.“

„Pořád má hlad. Vždycky se potřebuje nakrmit. Musí jíst. Dostává jen hnusné skřety.“

„A ty nechutnají moc dobře, viď, Drahoušku?“

„Ne. Vůbec ne dobře, má lásko.“

„Probuď se. Probuď se. Vzbuďte se, ospalci. Musíme jít, jéééé, musíme jít hned.“

„Pojď! Musíme jít, není čas!“

„Není času nazbyt, hlupáčku!“

„Takhle ne! Co to dělá?“

„Zatáhni za něj. Jdi na to. Dělej. Dělej. Zatáhni ho dovnitř.“

„Nejsme *na* slušných místech.“

„Nezbedná moucha. Proč pláče? Chycená v síti. Brzy budeš… snědena.“

„Pro nás.“

„Ano, my… mysleli jsme pro nás.“

„Nikdy! Smeagol by neublížil ani mouše!“

SOUVISEJÍCÍ:

„Probuď se. Probuď se. Probuďte se, ospalci. Musíme jít, jéééé, musíme jít hned.“

„Musíme jít.“

„Není času nazbyt, hlupáčku.“

„Dej nám to, Deagole, lásko moje.“

„Protože mám narozeniny a já je chci.“

„Plížit se? Plížení? Tlustý hobit je vždycky tak zdvořilý. Smeagol jim ukazuje tajnou cestu, kterou by nikdo jiný nenašel. A oni říkají plížení! Plížit? Moc hezké, příteli… Ach, ano. Můj miláček. Moc hezké…“

„Plížení.“

„Smeagol? Ne, ne, ne chudák Smeagol. Smeagol nesnáší hnusný skřetí chleba.“

„Podívej. Co je tohle? Drobky na jeho bundách. On si je vzal! On to vzal! Viděl jsem ho!“

„Vidíš? Vidíš? Chce to pro sebe!“

„Nezbedná moucha, Proč pláče, Chycená v síti, Brzy bude… sežrána!“

„Ne! Ne! Pane!“

„Je to hrozný, tlustý hobit, který nenávidí Sméagola a vymýšlí si ošklivé lži!“

„Prokleli nás. Vrahem nás nazvali. Proklínali nás a vyháněli nás…“

“ Glum… Glum… Glum!“

„. A my jsme plakali drahocenně… Plakali jsme, že jsme tak sami…“

“ A jediné, co jsme si přáli, bylo chytat ryby…“

„… Tak šťavnatě sladké!“

„Brzy jsme zapomněli na chuť chleba, na šumění větru ve stromech… Dokonce jsme zapomněli i na své jméno…“

„Mňááá… Drahoušku!“

“ TO PÁLÍ! TO NÁS PÁLÍ! Zamrzí to! Oškliví elfové to překroutili. Sundejte nám to!“

„NE! To by nás zabilo! Zabije nás to! „

“ Budeme na ně hodní, když oni budou hodní na nás. Sundejte to z nás! Přísaháme, že uděláme, co chcete! Přísaháme…“

„Přísaháme, že budeme sloužit pánu drahocenných. Přísaháme na… na drahocenné! Glum, gollum.“

„Bažina, ano. Ano. Pojď, mistře, povedeme tě bezpečnou cestou skrze mlhu. Našel jsem ji, našel. Cestu skrze kaše. Skřeti ji nepoužívají. Skřeti ji neznají. Jdou kolem, na míle a míle! Pojď rychle. Musíme být měkcí a rychlí jako stíny.“

„Všichni jsou mrtví. Všichni shnilí. Elfové, lidé a skřeti. Velká bitva kdysi dávno… Mrtvé bažiny. Ano, ano, tak se jmenují! Tudy. Nesleduj světla. Opatrně! Nebo hobiti sestoupí dolů, aby se připojili k Mrtvým a zapálili své vlastní malé svíčky.“

„Tak jasné… tak krásné… mé drahé…“

SOUVISEJÍCÍ:

„Mistr by měl odpočívat. Mistr si potřebuje udržet sílu.“

„Nesmí se nás ptát, není to jeho věc. Gollum, gollum.“

“ Chladné ať je srdce, ruka i kost. Chladní ať jsou pocestní daleko od domova.“

„Nevidí, co je čeká, když Slunce pohaslo a Měsíc je mrtvý!“

„Co… jak jsi mi to řekl?“

„Mé jméno? Mé jméno… Sméagol.“

„NE! Ne, mistře! Oni tě chytí! Chytí tě! Neber to na něj! On chce to drahocenné! Vždycky po něm pátrá! A drahocennost se k němu chce vrátit. Ale my mu ho nesmíme nechat.“

„Ne! Je i jiný způsob. Tajnější, temná cesta.“

„Protože Mistr se neptal.“

„Ano. Je tam cesta a nějaké schody a pak… tunel.“

„Dobrý Sméagol vždycky pomůže.“

„My ho chceme, my ho potřebujeme. Musíme mít to drahocenné. Ukradli nám ho. Zákeřní malí hobiti! Zlí, lstiví, falešní!“
„

„Ne, ne mistře.“

„Ano, drahokam. Falešné! Podvedou tě, ublíží ti. Lžou!“

„Mistr je můj přítel!“

„Nemáš žádné přátele! Nikdo tě nemá rád!“

„Neposlouchám… Neposlouchám…“

„Jsi lhář. A zloděj.“

„Ne.“

“ Vrah!“

“ Jdi pryč.“

„Jdi pryč?“ „

“ Nenávidím tě. Nenávidím tě!“

„Kde bys beze mě byl?! Glume! Glum! Zachránil jsem nás! Byl jsem to já. Přežili jsme díky mně!“

„Už ne.“

“ Co jsi říkal?“

„Mistr se o nás teď stará. Nepotřebujeme tě.“

„Cože?“

„Odejdi a už se nikdy nevracej.“

„Ne!“

„Odejdi a už se nikdy nevracej!“

„Odejdi! ODEJDI A UŽ SE NIKDY NEVRACEJ! My… my jsme mu řekli, aby odešel. A on odchází, Drahoušku! Pryč, pryč, pryč! Sméagol je volný!“

“ Co to dělá?! Hloupý, tlustý hobit! Ty ho zničíš!“

„Co je to „taters“, Drahoušku? Co je to „taters“, co?“

„No jo, to bychom mohli! Zkazit pěknou rybu! Dejte nám ji syrovou a kroutící se! Vy si necháváte hnusné hranolky!“

„Sméagole… Proč pláče, Sméagole?“

“ Krutí lidé nám ubližují. Mistr nás obelstil…“

„Samozřejmě že ano! Říkal jsem ti, že je lstivý. Říkal jsem ti, že je falešný.“

SOUVISEJÍCÍ:

„Mistr je náš přítel… náš přítel…“

„Mistr nás zradil!“

„Ne, to není věc! Nechte nás na pokoji!“

„Hnusní malí hobiti, ukradli nám ho!“

„Ne… Ne…“

„Mistr… Mistr se o nás stará. Mistr by nám neublížil.“

„Mistr porušil svůj slib!“

„Neptej se Sméagola. Chudák Sméagol…“

„Mistr nás zradil! Zlý, lstivý, falešný. Měli bychom mu zakroutit jeho špinavým krkem. Zabít ho! Zabít ho! Zabít je oba! A pak si vezmeme to drahocenné… a my budeme pánem!“

„Ten tlustý hobit, ten to ví. Pořád se dívá očima.“

„Pak je probodneme! Vypíchneme mu oči! Ať se plazí!“

„Ano! Ano! Ano!“

„Zabijte je oba.“

„Ano! Ne, ne! Je to příliš riskantní, je to příliš riskantní.“

“ Mohli bychom ji to nechat udělat.“

„Ano… mohla by to udělat!“

„Ano, drahoušku, mohla by. A pak si ji vezmeme, až budou mrtví.“

„Až budou mrtví…“

„Pšššt…“

“ No tak, hobiti. Ještě je před námi dlouhá cesta. Sméagol vám ukáže cestu.“

“ Pojďte za mnou.“