Žralok tygří, který váží nejméně 1300 kg a dorůstá až 15 stop, je čtvrtým největším žralokem na světě. (Větší jsou jen žraloci velrybí, žraloci obrovští a velcí bílí.) Kromě toho, že jsou velcí, jsou žraloci tygří také dost bizarní: doslova žerou odpadky, rodí obrovské vrhy – a jeden z nich byl aktérem největší nevyřešené záhadné vraždy v Austrálii.
1. JSOU JAKO PLOVOUCÍ ODPADKY.
Žraloci tygří mají široký jídelníček: Žerou vše od albatrosů, jedovatých mořských hadů a jiných žraloků až po předměty vyrobené člověkem, jako jsou plechovky od barev, kožené bundy, gumové pneumatiky, a dokonce i poznávací značky. (Scéna z filmu Čelisti, kdy Hooper vytahuje z žaludku mrtvého žraloka tygřího louisianskou značku, je vědecky přesná!)
2. NEZAMĚŇUJTE SI JE S PÍSEMNÝMI TYGRÍMI ŽRALOKY.
Mohlo by se zdát, že žralok tygří (Galeocerdo cuvier) a žralok písečný (Carcharias taurus) jsou příbuzní, ale ten je příbuznější s velkým bílým žralokem (Carcharodon carcharias) než se žralokem tygřím.
3. NE VŠICHNI Z NICH MAJÍ PRUHY.
Slyšíte-li slovo tygr, vybaví se vám svislé pruhy, které se však v průběhu času vyvíjejí. Mláďata tygřích žraloků – tzv. mláďata – jsou pokryta kulatými šedými skvrnami, které se v dospělosti žraloků spojí v pruhy. Po dosažení určitého věku začnou pruhy blednout; u dospělých jedinců jsou sotva viditelné.
4. ŽRALOK TYGROVÝ DÁVÁ PŘEDNOST TEPLÉ VODĚ.
Žraloci tygří se vyskytují v tropických až teplých vodách mírného pásma po celém světě a studie zveřejněná v březnu 2018 v časopise Global Change Biology odhalila, že tito žraloci mají „zlatou zónu“. „Naše studie naznačuje, že 22 stupňů není pro zvířata příliš chladno a není pro ně ani příliš horko,“ řekl BBC hlavní autor studie Nicholas Payne. „Je to zhruba tak akorát, pokud jde o jejich optimální teplotní preference.“ Vědci dospěli k tomuto závěru poté, co sledovali označené žraloky poblíž Havaje a porovnali tato zjištění se záznamy o lovu v Austrálii za několik desetiletí.
5. MAJÍ ZUBY SE ZÁŘEZY.
Kdybyste mohli žralokům tygřím vypáčit čelisti, uviděli byste zuby s dramatickými špičkami zářezů, které směřují do stran. Také byste si všimli, že zuby na levé a pravé polovině vypadají jako vzájemné zrcadlové obrazy. Zuby žraloka tygřího mají dvojí funkci:
6. JSOU MOŽNÁ JEDINÝMI ŽRALOKY, KTEŘÍ PRAVIDELNĚ LOVÍ MOŘSKÉ ŽELVY.
Každý rok navštíví ostrov Raine ve Velkém bariérovém útesu 12 000 hnízdících mořských želv a žraloci tygří – kteří želvy loví – nejsou daleko za nimi.
Aby se žralok dostal ke své potravě, musí se nejprve dobře chytit, ale želva mu to neusnadňuje: Když se žralok přiblíží příliš blízko, může želva reagovat tak, že se natočí na bok, takže horní část krunýře je kolmo ke žraločím čelistem, čímž se příliš rozšíří, aby se do nich mohla zakousnout. Želvy v této pozici také plavou v těsných kruzích kolem predátora, což chrání zranitelné boky plaza.
Podle studie z roku 2016 mají žraloci tendenci vyhýbat se zdravým želvám a místo toho šetří energii tím, že jdou po nemocných nebo umírajících (či mrtvých) želvách.
7. MOŘSKÝM ŽRALOKŮM Zřejmě prospívá, když jsou poblíž žraloci tygří.
Avstralský Žraločí záliv je sice domovem nejrůznějších organismů, ale svou přezdívku získal díky 28 druhům žraloků, kteří zde byli pozorováni – včetně tygřích, kteří jsou zde obzvláště častí.
Mořské trávy jsou páteří ekosystému Žraločího zálivu; poskytují úkryt malým živočichům a potravu velkým býložravcům. Po vlně veder v roce 2011 však byly trávy zdecimovány. Od té doby se postupně vracejí a vědci si všimli, že v místech navštěvovaných žraloky tygřími rostou rychleji. Je to pravděpodobně proto, že žraloci plaší mořské želvy a dugongy, kteří trávu rádi konzumují. „Právě strach ze žraloků může v mnoha případech stačit k tomu, aby mořský ekosystém zůstal zdravý a schopný reagovat na stresy,“ uvedl biolog Michael Heithaus v tiskové zprávě.
8. ŽRALOK TYGROVÝ RODÍ VELKÁ MIMINKA.
Samice žraloka tygřího jsou březí 14 až 16 měsíců a rodí nejméně 10 mláďat, přičemž průměr je kolem 30 mláďat. Někdy jich však mají mnohem, mnohem více: Byly zaznamenány případy, kdy samice porodily 80 mláďat najednou. Obvykle novorozenci váží mezi 6 a 13 kilogramy.
9. V ATLANTIKU se na zimu stěhují na jih.
O cestovních zvyklostech žraloků tygřích se toho musíme ještě hodně naučit. Sedm let trvající studie zjistila, že havajské samice mají tendenci cestovat častěji – a rozsáhleji – po celém ostrovním řetězci než samci. Další analýza, publikovaná v roce 2015 v časopise Scientific Reports, se zaměřila na 24 dospělých žraloků tygřích v Atlantiku a zjistila, že v zimních měsících se zdržují v oblasti kolem Karibiku a Západní Indie. Na léto pak zamířili na sever a nejteplejší část roku trávili ve středním Atlantiku, přičemž se odvážili až do Connecticutu (a daleko od pobřeží). Nikdo neví, proč se žraloci vydávají na tuto cestu, ale možná to má něco společného s mláďaty želv uhlířských, která v těchto severních vodách žijí.
10. JEDEN ŽRALOK TYGROVÝ VYTVOŘIL ZÁHADU VRAŽDY.
V dubnu 1935 hledalo akvárium Coogee v australském Sydney velkou rybu, která by obsadila jeho nově vybudovaný bazén. Na rybářské výpravě u pláže Coogee ulovil Bert Hobson pro akvárium třináctimetrového žraloka tygřího.
Žralok byl v akváriu velkým hitem, ale dlouho nevydržel. Sedm dní po příjezdu se mu udělalo špatně a vyvrhl ptáka, krysu, nějakou odporně vypadající hnědou břečku a lidskou ruku, která měla kolem zápěstí uvázaný provaz a na předloktí vytetované dva boxery.
Nedávno se ztratil amatérský boxer James Smith, který měl na jedné ruce úplně stejné tetování. Forenzní analýza zjistila, že ruka nebyla ukousnutá – byla oddělena od zbytku Smithova těla nožem.
Detektivové zjistili, že Smith byl naposledy viděn, jak hraje karty v hotelu Cecil v Cronulle se svým dlouholetým společníkem Patrickem Bradym, padělatelem, který se rychle stal podezřelým číslo jedna. Úřady byly později informovány stavitelem lodí (a podezřelým zločincem) Reginaldem Holmesem, že Brady v hádce Smithe zavraždil. Než však mohl Holmes vypovídat u soudu, někdo ho zastřelil.
Bradyho právníci tvrdili, že useknutá ruka není důkazem vraždy. Tvrdili, že Smith může být ještě někde naživu – samozřejmě bez jedné končetiny. Brady vyvázl bez trestu, což bylo víc, než se dalo říct o ubohém tygřím žralokovi – zemřel v zajetí. Pitva neodhalila žádné další lidské ostatky.
11. Je to sice vzácné, ale žralok tygří se o potravu dělí s krokodýly a běluhami.
Skvrnité, hnijící velrybí mršiny lákají nejrůznější živočichy. Masožravci, kteří se normálně nekříží, někdy nakonec hodují na mrtvých savcích bok po boku. V roce 2015 byli poblíž Nového Jižního Walesu v Austrálii natočeni dva velcí bílí žraloci a tři žraloci tygří, jak trhají kolosální tělo vorvaně. O několik let dříve viděli svědci u jihoafrického pobřeží příslušníky obou druhů, jak požírají mršinu velryby Byrdovy. Australské záběry z dronu z roku 2017 (nahoře) ukazují, jak mršinu keporkaka rozebírají žraloci tygří i mořští krokodýli. Podívejte se na video pozorně a uvidíte, že krokodýl a ryba se k sobě přiblíží na několik metrů.