Jak začít psát o své cestě do Rádžasthánu, která mi změnila život?

Poslední týden jsem strávila tím, že jsem se snažila přijít na to, který příspěvek na blog napsat jako první. Nepamatuji si, že bych absolvovala výlet, který by mi tak vyrazil dech jako tři týdny v Rádžasthánu, a zároveň nemám slov a klopýtám o věty v horečné touze podělit se o to, jak úžasná tato část světa je.

Pobyt v indickém státě plném pouští jsem naprosto zbožňovala.

Myslím si tedy, že nejlepší bude zaměřit se právě na to a dnešní příspěvek věnovat věcem, kvůli kterým jsem se do Země králů zamilovala.

Rádžasthán je ideální pro ty, kteří jedou do Indie poprvé

Nevím, jak vy, ale já jsem cestu do Indie léta odkládala z jednoho hlavního důvodu: měla jsem z ní strach.

Četla jsem desítky hororových příběhů od žen, které zažily jen samé hrůzy. A jakkoli jsem toužila zažít Indii na vlastní kůži, bála jsem se, že to bude katastrofa. Myslela jsem si, že mě budou osahávat, obtěžovat a podvádět a nakonec se z toho hluku, znečištění a chaosu zblázním. Zdá se, že každý má k Indii vztah lásky a nenávisti, a já jsem byla více než nervózní z toho, co bude tvořit nenávistné části mé cesty.

No, k Rádžasthánu chovám jen lásku.

Když píšu tento blogový příspěvek, nemůžu si vzpomenout na jediný špatný zážitek, který jsem během tří týdnů v tomto státě měla. Cítil jsem se bezpečně, cítil jsem se vítán, cítil jsem, že se o mě místní lidé starají. Bylo snadné se pohybovat, nikdo mě nepodvedl, nikdo mě neošahával. Ani jsem si nevšimla, že by mi nějaký muž věnoval pozornost. Všechno se mi tam líbilo, každý aspekt cestování. Když jsem objevovala sama, cítila jsem se stejně bezpečně jako doma ve Velké Británii.

Pokud uvažujete o první cestě do Indie, nemohu Rádžastán doporučit.

Tento stát je oblíbený mezi turisty, a to znamená, že nebudete vyčnívat v davu. A pokud nebudete vyčnívat, nebudou na vás zírat nebo vás považovat za podivína. V Rádžasthánu jsou všude turisté, od osamělých dvacetiletých žen až po osmdesátileté páry, takže se nemusíte bát, že byste na sebe strhávali tuny pozornosti.

Kromě toho je tu dobře vyšlapaná turistická stezka, takže se tu jako turista snadno pohybujete. Navíc budete mířit na stejná místa jako cestovatelé, které potkáte, takže se snadno spřátelíte. Díky tomu všemu je cestování v Rádžasthánu tak jednoduché, a to v zemi, která má pověst něčeho jiného.

Upřímně řečeno, cestování po Rádžasthánu mi přišlo stejně snadné jako po Thajsku! A to Thajsko považuji za jednu z nejjednodušších zemí na světě. Všechny vlaky jsem si rezervoval online a s předstihem přes 12Go Asia, všechny dny mého cestování byly pohodlné, všechny vlaky jezdily na čas a díky Uberu bylo super snadné dostat se kamkoli jinam. Skoro každý, koho jsem v Rádžasthánu potkal, mluvil anglicky a všechny restaurace měly anglické jídelní lístky. Pokaždé, když jsem se ztratil, někdo mi vyšel vstříc.

Radžastán mi připadal jako dokonalý úvod do Indie, protože ano, zažijete chaos, barvy a neuvěřitelné památky, ale zároveň se při jejich prožívání cítíte bezpečně.

Je tam tolik barevných měst

Když si vzpomenu na svůj pobyt v Radžastánu, vybaví se mi barevná města. Všechna hlavní města ve státě jsou vymalována různými odstíny barev a je to nádherné pro fotografování.

Jaipur je Růžové město, Jodhpur je Modré město, Udaipur a Pushkar jsou Bílá města, Jaisalmer je Zlaté město a Bikaner je Červené město. Myslím, že Jodhpur byl pro mě nejfotogeničtějším městem a Jaisalmer se umístil v těsném závěsu.

Pokud na cestách milujete barvy a živost, Rádžastán je to pravé místo, kam se vydat.

Mohli byste tu strávit měsíc a nenudit se

Kdyby byl Rádžastán zemí, řekli by vám, že potřebujete minimálně měsíc, abyste ho celý viděli. To na mě opravdu zapůsobilo – kolik je zemí, kde můžete strávit celý měsíc cestováním po jednom regionu a mít pocit, že všechno, co jste navštívili, bylo jednou z nejúžasnějších památek vašeho života? Ale to je Rádžastán.

Strávil jsem v indickém pouštním státě tři týdny, a přesto jsem odjížděl s dlouhým seznamem míst, která jsem vynechal. A přátelé, viděl jsem toho opravdu hodně. Strávil jsem čas v Džajpuru, Abhaneri, Bundi, Kótě, Puškaru, Čittorgarhu, Kumbhalgarhu, Ranakpuru, Udaipuru, Džódhpuru a Džaisalmaru. Viděl jsem obrovskou část státu, a přesto…

Nejel jsem na safari, abych viděl divoké bengálské tygry v národním parku Rathanmbore. Nestrávil jsem čas pěší turistikou po jediné horské stanici Rádžasthánu v Mount Abu. Neviděl jsem nechvalně známý krysí chrám v Bikaneru. Nestrávil jsem čas pozorováním ptáků v ptačí rezervaci Bharatpur. Neměl jsem čas prohlédnout si slavné malby v oblasti Shekhawati. V Adžmeru jsem nestrávil více než půl hodiny. Seznam by mohl pokračovat.

V Rádžasthánu byste mohli strávit celý měsíc, nevidět nic jiného než úžasné památky a zajímavosti, a přesto byste měli pocit, že jste neviděli všechno. Vím, že po mých rychle strávených třech týdnech v tomto státě se stále nemohu dočkat návratu.

Pevnosti jsou neuvěřitelné

Radžastán je známý svými neproniknutelnými starobylými horskými pevnostmi, které se tyčí nad rušnými městy a rozlehlou krajinou. Šest z nich je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO – Chittorgarh; Kumbhalgarh; Sawai Madhopur; Jhalawar; Jaipur a Jaisalmer – a není těžké pochopit proč. Každé z nich nabízelo něco nového a úchvatného a prozkoumání mnoha z nich vyžadovalo několik hodin.

Nejpůsobivější pro mě byl asi rozlehlý Čittorgarh – největší pevnost v zemi – a byla jsem moc ráda, že jsem si dala tu práci a vyrazila na celodenní výlet z Udaipuru jen proto, abych ji viděla. Také se mi líbilo procházet se po Mehrangarhu v Džódhpuru, obdivovat výhledy z pevnosti Jaisalmer, obdivovat rozpadající se Taragarh v Bundi a strávit čas v Kumbhalgarhu, kde se nachází druhá největší zeď po Velké čínské zdi.

Myslela jsem si, že mě v Indii omrzí pevnosti, stejně jako mě omrzí chrámy v Thajsku, ale to se prostě nestalo. Pevnosti byly tak působivé, že jsme s Davem dokázali vést solidní hodinovou diskusi o tom, která z nich je naše nejoblíbenější, a až na jejím konci jsme výběr zúžili na pět.

A nezapomeňte na paláce! Rádžasthán je známý jako země králů a je tu tolik královských paláců, které si můžete projít. Architektura těchto budov byla často mimořádná, plná vitráží, extravagantních místností a úchvatných výhledů. Městský palác v Udaipuru byl snadno mým favoritem.

Je tu i město duchů

Kdykoli začínám zkoumat nějakou nadcházející destinaci, hledám méně známé, neobvyklé zajímavosti, o kterých bych mohl napsat. A jedna věc mě vždycky nadchne? Zjištění, že je tam město duchů, které se dá prozkoumat. Na opuštěných místech, která kdysi vzkvétala, je něco, co mě fascinuje. Zatím jsem navštívil Pripjať na Ukrajině, Al Thakhiru v Kataru, hotel Monte Palace na Azorech a Kolmanskop v Namibii.

Kousek od Jaisalmeru se nachází město duchů s fascinujícím pozadím.

Před třemi sty lety byla Kuldhara prosperující rádžasthánskou vesnicí asi 12 mil jihozápadně od Džaisalmér. V této době indických dějin se Salim Singh, debilní ministr Džajsalmíru, rozhodl, že se chce oženit s dcerou náčelníka vesnice Kuldhara. Rozhodl se ji přinutit, aby se stala jeho ženou, a varoval protestující vesničany, aby mu nestáli v cestě, a prohlásil, že pokud tak učiní, uvalí na ně obrovské daně.

Ve strachu z ministra si všichni do jednoho obyvatelé Kuldhary sbalili kufry a uprostřed noci naráz odešli. Nechali za sebou všechno a proklínali při tom svou vesnici, čímž si zajistili, že v Kuldhaře už nikdo nebude moci žít. Každý, kdo se tam od té doby pokusil nastěhovat, mluvil o děsivé paranormální aktivitě a rychle odešel. Nejzáhadnější je, že nikdo nebyl svědkem toho, jak vesničané odešli, a už nikdy je nikdo neviděl.

Jiní lidé se domnívají, že obyvatelé Kuldhary odešli po velkém zemětřesení nebo kvůli ubývajícím zásobám vody, takže dramatický příběh berte s rezervou.

Ať už je pravda jakákoli, bylo tak zajímavé strávit nějaký čas procházkou městem duchů, vyhýbat se osamělému projíždějícímu velbloudovi a přemýšlet nad cihlami, které tu zůstaly, a přemýšlet, kde vesničané skončili.

Můžete se dostat do blízkosti divoké zvěře

Nečekali byste, že stát plný písku bude ukrývat mnoho divoké zvěře, ale Rádžasthán je domovem překvapivého množství safari a rezervací.

Jedním z vrcholů mé cesty do Rádžasthánu byla možnost jet na velbloudí safari do pouště Thar. Většina cestovatelů se pro něj rozhoduje v Džajsalmér, poblíž pákistánských hranic, ale zážitek z pouště si můžete dopřát také v Puškáru, Bikaneru, Džódhpuru a na několika dalších místech. Celou cestu z Džajsalmíru jsem si zamiloval, jel jsem pouští, pozoroval Mléčnou dráhu, která se nad námi objevila, a náš průvodce uvařil vynikající jídlo s tak malými zdroji.

Na návštěvu národního parku Ranthambore jsem si sice čas nenašel, ale je to bezpochyby jedna z nejlepších věcí, které můžete v tomto státě podniknout. Vzhledem k tomu, že jsem měl jen tři týdny na to, abych se pokusil vidět co nejvíce z Rádžasthánu, obával jsem se přidat Ranthambore do svého itineráře – pravděpodobně by mi to zabralo tři dny z cesty a záruka, že něco uvidím, byla nulová. Jakmile jsem se však ocitl na místě a setkal se s dalšími cestovateli, překvapilo mě, kolik lidí mělo štěstí a zahlédlo některého ze vzácných bengálských tygrů. Rozhodně je to na mém seznamu pro příště.

Kromě Ranthambore je jedním z nejlepších míst k pozorování levhartů, vlků a lenochodů také rezervace Kumbhalgarh Wildlife Sanctuary a v národním parku Sariska se potuluje stále větší počet levhartů a tygrů. Národní park Keoladeo, zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO, je jedním z nejlepších míst na světě pro pozorování ptáků. Pokud budete mít při cestování po Rádžasthánu štěstí, můžete spatřit ohroženého delfína říčního, který proplouvá státem Ganga.

Ubytování je fantastické

Indie má pověst jedné z nejlevnějších zemí na světě pro cestovatele a rozhodně může být levná. Pokud byste chtěli vystačit s noclehem na kolejích za 1 dolar a jídlem za 1 dolar, mohli byste to zvládnout bez větší námahy.

Pokud však máte více peněz na útratu, můžete si zajistit opravdu působivé ubytování.

Nejtěžším aspektem rezervace ubytování v Indii je rozhodování o místě pobytu. Indická pohostinnost je na úplně jiné úrovni a na Bookingu jsou v každém městě desítky míst s hodnocením 9,8+ od stovek oprávněných recenzí. Každé místo, na které jsem se podíval, znělo, že by to mohl být jeden z nejlepších penzionů, v jakém jsem kdy bydlel, takže trvalo hodiny, než jsem zúžil seznam na jediný.

Radžastán je známý tím, že má nádherné paláce, které byly přeměněny na památkové hotely a havely. Během svého pobytu v Indii jsem bydlel na několika výjimečných místech a doporučil bych je všechny kromě místa, kde jsem bydlel v Kótě, které stálo za prd. Tady je seznam míst, kde bych vám doporučil se ubytovat:

Jaipur: Vybral jsem si tento základní soukromý pokoj na klidném místě za 24 dolarů na noc. Byly tam fantastické snídaně k mání, hotel byl hned vedle několika skvělých restaurací a majitel byl tak vstřícný tím nejmilejším způsobem. Penzion je postaven přímo proti pevnosti, což z něj udělalo obzvlášť skvělou lokalitu. Neměla jsem ráda turističtější části Džajpuru, takže pobyt v místní čtvrti nám zpříjemnil zážitek.

Bundi: Věděla jsem, že chci alespoň jednou v Rádžasthánu bydlet v haveli, takže když jsem si všimla tohoto za cenu 41 dolarů za noc, měla jsem vyhráno. Měli jsme krásný pokoj s neuvěřitelným výhledem na pevnost a palác. Personál byl přátelský a nacházel se na perfektním místě. Tohle bylo asi moje nejméně oblíbené ubytování z celého výletu, ale v Bundi je ubytování jednotně příšerné. Toto je snadno nejlepší ze špatné skupiny – alespoň na základě samotných recenzí. A upřímně mi nepřišlo špatné – jen velmi předražené.

Pushkar: Naprosto jsem zbožňoval majitele naší ubytovny v Pushkaru, kde jsme platili 25 dolarů za noc. Byli to jedni z nejmilejších lidí, jaké jsem asi kdy potkala. Vítali nás šálky čaje a talíři plnými jídla a pochutin a každá snídaně byla plná tolika čerstvě upečených možností. Když se Dave zmínil, že nemůže jíst mléčné výrobky, majitel šel po cestě, aby mu koupil několik snídaňových variant, které neobsahovaly laktózu. Tak milé! Pokoj byl čistý a vzdušný a bylo skvělé bydlet 5 minut chůze od centra Pushkaru.

Udaipur: Tento krásný penzion – na obrázku výše – v Udaipuru mě vyšel na 79 dolarů za noc. Na Indii je to rozhodně drahé, ale pokud máte chuť se rozmazlovat, mohu vám to vřele doporučit. V chaotickém Rádžasthánu bylo úžasné odpočinout si od toho pandemonia a ubytovat se v uklidňujícím prostředí. Penzion měl super ochotný personál, krásně zařízené pokoje a báječnou snídani.

Jodhpur: Rozhodla jsem se pro tento krásný penzion v Jodhpuru za 29 dolarů na noc a řekla bych, že to bylo cenově nejvýhodnější místo ze všech, kde jsme v Indii bydleli. Indické snídaně byly vynikající a obrovské, majitel nám pomohl s prohlídkou nejlepších míst ve městě a výhled ze střešní terasy na Jodhpur byl neuvěřitelný. A konečně, pokoje byly tak skvělé! Líbilo se mi vybavení a atmosféra místa a klidně bych tu mohla zůstat měsíc.

Jaisalmer: Vybral jsem si tento úžasný penzion v Jaisalmeru za 45 dolarů na noc. V Jaisalmeru se nachází živá pevnost, což znamená, že se můžete ubytovat v jejích zdech. Jakkoli to zní skvěle, důrazně doporučuji to nedělat. Hotely poškozují zdi pevnosti kvůli nadměrné spotřebě vody a indická vláda se dokonce snaží majitelům hotelů zaplatit, aby pevnost opustili, aby komplex ochránili. Penzion, ve kterém jsme bydleli, byl od pevnosti vzdálený 5 minut chůze a moc se mi líbilo, že jsem se na ni mohl dívat. Personál byl tak pohodový a ochotný a pomohl nám zarezervovat skvělý výlet do pouště a města duchů. Náš pokoj byl nádherný a prostorný a ze střešní terasy byl krásný výhled na město.

Rádžasthán je ideální zimní destinace

Vždycky, když se na severní polokouli přehoupne zima, začnu balit kufry a vyrazím někam do tepla. Rádžasthán je v tomto období ideálním místem k návštěvě, přičemž prosinec je jedním z nejlepších měsíců k návštěvě tohoto regionu.

Při pobytu v Rádžasthánu jsme měli nádherné počasí. Teploty se pohybovaly od 26 °C v poledne do 12 °C v noci. Po většinu cesty jsme měli jen modrou oblohu, i když znečištění a mlha mohou být v tomto ročním období rozhodně problémem. To je jediná nevýhoda návštěvy v prosinci a lednu.

V Džódhpuru byl jeden den chladný, kdy teploty klesly na 8 °C, ale jinak jsem se většinou pohyboval v ideálním teplotním rozmezí.

V letních měsících mohou v Rádžasthánu teploty dosahovat až 50 °C a nedovedu si představit, jak hrozné by to bylo pro prohlídku památek a cestování. Domnívám se, že jedním z důvodů, proč mě hluk a chaos v Indii příliš nedostaly, bylo to, že jsem se celý den nepotil a necítil se nepříjemně.

Radžastánské jídlo je zajímavé a chutné

Poslouchejte, mám pro vás důležité oznámení: Indie má nejlepší jídlo na světě.

Přestože mám intoleranci na kurkumu, a proto mě po většině jídel bolí břicho, stále si myslím, že je to nejlepší místo na světě, kde se dá najíst. Při cestování po Indii mi bylo vědomě špatně, což ukazuje, jak moc stojí za to jíst místní jídla. Jídlo bylo neuvěřitelné a obzvlášť rád jsem ochutnal místní pokrmy z Rádžasthánu.

Jelikož je Rádžasthán vyprahlý pouštní stát, jídlo se vždy muselo připravovat s malým množstvím vody. Pokrmy musely vydržet několik dní a jíst se bez ohřívání, pokud to bylo vůbec možné. V Rádžasthánu proto žije nejvíce vegetariánů ze všech indických států a Puškár je obzvláště přátelský k veganům.

Je třeba zmínit, že pokud trpíte nesnášenlivostí laktózy, budete zde mít problémy, protože veganství v Rádžasthánu obvykle znamená žádné maso a vejce, ale spoustu másla a mléka a smetany a ghí. Dave a já jsme cestovali s enzymovými tabletami laktázy a před každým jídlem jsme si jednu dali – to nám změnilo život! Zdálo se, že téměř každé jídlo v Rádžasthánu obsahuje mléčné výrobky, takže to byl dobrý způsob, jak se vyhnout žaludečním křečím.

V každém případě! Mým nejoblíbenějším jídlem v Rádžasthánu bylo gatte ki sabji. Bylo tak dobré! Je to jídlo na bázi omáčky, plné rajčat, podmáslí a spousty koření, což má za následek bohatou, pikantní chuť. Do omáčky se pak přidávají dušené cizrnové knedlíčky a vzniká vynikající pokrm.

Jedním z nejikoničtějších rádžasthánských jídel je dal baati churma. Baati je tvrdý chléb, který se hněte s jogurtem a solí a má prodlouženou trvanlivost. Jí se s dalem (čočkové kari) a churmou (rozdrobené čapátí, které se vaří v ghí a cukru).

Po dobu pobytu v Indii byste pravděpodobně měli být vegetariáni, abyste snížili riziko otravy jídlem, ale já jsem se rozhodl, že si během svého měsíčního pobytu v zemi vyberu jen jedno jídlo z masa. Laal maas znamená červené maso a svou barvu získává díky pálivým chilli papričkám, které se v tomto kari na bázi skopového masa používají. Moc mi chutnalo!

A nakonec musím zmínit své nejoblíbenější jídlo k snídani v Rádžasthánu: pyaaz ki kachori! Toto jídlo pochází z Džódhpuru a je to vločkový, smažený chléb, který se plní cibulí, bramborami a kořením a pak se podává s koriandrem a tamarindovým čatní.

Ach, ty stepwells

Stepwells jsou přesně to, jak zní: studny v zemi se schůdky sahajícími až k hladině vody. Ve skutečnosti je jejich návštěva fascinující a poskytují dokonalé pozadí pro vaše fotografie z cest. Stupňovité studny najdete po celé Indii, ale zvláště časté jsou v Rádžasthánu, kde je vysoká potřeba vody. V Bundi je jich k vidění 50!

Abhaneri je domovem Chand Baori, největší stepní studny na světě. Po schodech se bohužel nedá sejít, ale i tak stojí za to je vidět a obdivovat jejich velikost.

Bundi má desítky stupňovitých studní, které můžete navštívit, a mně se nejvíce líbila ta nejznámější: Raniji ki Baori, která byla tak zdobená a krásná. Do ostatních stepních studní v Bundi se neplatilo vstupné, a proto byly zasypané odpadky, ale i tak bylo zajímavé je navštívit a vidět různé styly studní.

Moje celkově nejoblíbenější stepní studna však byla v Džódhpuru. Toorji Ka Jhalra byla čistá a dalo se po ní volně procházet. Právě zde se mi podařilo pořídit fotografie stepí, o kterých jsem snil před příjezdem do Indie.

Nakupování je tak zábavné

Před několika lety jsem na blogu publikoval příspěvek o svých největších cestovních výčitkách. Jedním z nich bylo, že nemám žádné suvenýry z míst, která jsem navštívil. Dlouho jsem hrdě nomádila a dávala přednost zážitkům před majetkem, ale jakmile jsem se rozhodla přestat cestovat na plný úvazek, měla jsem hlavu plnou blednoucích vzpomínek a byt plný prázdného místa. Strašně mě mrzelo, že mám ze svých cest nula suvenýrů!“

Od té doby se snažím, abych si z každého místa, které navštívím, něco koupila. Bylo to tak zábavné sbírat drobné fyzické předměty, které jsem si po návratu z cest dávala domů.

Radžastán je na nakupování skvělý a Puškár byl pro mě asi nejoblíbenějším místem. Nakoupila jsem si diáře a šperky a magnetky a tolik malých pohlednic, které si pověsím nad stůl v kanceláři. Pokud máte chuť lovit sárí, umělecká díla a ruční výrobky, můžete strávit celé dny bloumáním po rušných bazarech, což je turistická aktivita sama o sobě.

Je tu tolik ohromujících památek

Nejvíc se mi na Rádžasthánu líbilo, že v každé destinaci je hrstka památek, které jsou vážně světová třída, a přesto jsem o žádné z nich před příjezdem neslyšel.

Bylo to neuvěřitelné! Vydával jsem se k pevnosti v Čittorgarhu nebo se potuloval kolem chrámu v Ranakpuru a říkal si, že jsou to doslova jedny z nejpůsobivějších míst, kde jsem kdy byl. A přitom o nich slyšelo tak málo cizinců, tak málo lidí sní o tom, že je navštíví.

Téměř na každém místě jsme s Davem vedli stejný rozhovor:

„Tohle je jako jedna z nejúžasnějších staveb, jaké jsem kdy viděl.“

„Já vím. A doslova jsem o její existenci nevěděl, než jsem se sem dostal.“

„VÍM. A skoro nikdo tu není.“

„VÍM.“

„INDIE JE ŠÍLENÁ.“

To vážně je, lidi.

Radžastán má návštěvníkům tolik, tolik, tolik co nabídnout a nemůžu ho doporučit. Myslím, že jsem ještě nikdy nenapsala tak nadšený příspěvek na blog!

Chtěl jsem tento příspěvek zakončit tím, že si udělám čas a vyjmenuji svá oblíbená místa v Rádžasthánu; abych tento blogový příspěvek svázal do úhledného balíčku.

Ale víte co?

Nemůžu.

Protože se mi líbilo skoro každé místo, kde jsem byla, a nemám ponětí, jak svůj seznam zúžit.

Takže místo toho řeknu, že pokud vás děsí vyhlídka, že se vydáte do Indie, jeďte do Rádžastánu. Pokud si chcete nechat denně vyrážet dech, jeďte do Rádžasthánu. Pokud chcete otravovat své přátele tím, že jim budete bez přestání vyprávět o nejúžasnějším místě, kde jste kdy byli, jeďte do Rádžasthánu.

Prostě už jeďte do Rádžasthánu.