Na jih od Úrodného půlměsíce se rozkládá poloostrov, jehož jméno je odvozeno od Arabů, kteří jej obývají. Arábie byla dějištěm kariéry proroka Mohameda, jak o ní vyprávějí muslimské prameny, a klade si tak zvláštní nárok na pozornost zájemců o pozdější vývoj dějin Blízkého východu. Od počátku bychom však měli mít na paměti dvě výhrady. Za prvé, souvislost mezi Arábií a jejími obyvateli a jejich kulturou na jedné straně a islámem na straně druhé je problematická. Náboženská tradice, kterou dnes označujeme jako „islám“, mohla začít v arabském kontextu a tento kontext jistě zůstal pro pozdější vývoj náboženství klíčový z mnoha důvodů – například proto, že Korán je v arabštině, jazyce obyvatel poloostrova, nebo proto, že muslimové později přikládali význam chování Proroka a jeho společníků při určování toho, co představuje „správný“ islámský život. Je však užitečné uvažovat o islámu jako o produktu především Arábie, jak to činí islámská tradice? Jistě, demografické a kulturní těžiště islámského světa se rychle přesunulo mimo Arabský poloostrov. I když je arabský tyglík důležitý, co přesně to znamená? Do jaké míry byla například Arábie v šestém a sedmém století integrována do širších kulturních a náboženských vzorců zbytku Blízkého východu? Arábie je možná místem, kde islám začal, ale kultury a tradice jiných oblastí, především hustěji osídlených oblastí Blízkého východu od Egypta po Írán, hrály pravděpodobně rozhodující roli při následném vymezení islámské identity.