Studie jsou „vzrušující a poskytují určité vodítko, kam se zaměřit“ v budoucím výzkumu, uvedla pro Healthline doktorka Heather Snyderová, ředitelka lékařských a vědeckých operací v Alzheimerově asociaci.
Poznamenala však, že i když jsou účastníci poměrně různorodí, stále se jedná o relativně malé studie.
To není nic neobvyklého.
„Většina studií o cvičení byla relativně malá,“ řekla.
Ale jejich počet roste.
V loňském roce byla zveřejněna studie, která zjistila, že pacienti se vzácnou dědičnou, časnou formou Alzheimerovy choroby, kteří cvičili alespoň 2,5 hodiny týdně, měli lepší kognitivní výkonnost a méně příznaků Alzheimerovy choroby než ti, kteří necvičili.
To naznačuje, že výhody cvičení pozorované u lidí s Alzheimerovou chorobou mohou platit i pro ty, kteří jsou vystaveni nejvyššímu riziku vzniku této choroby.
I další studie zjistily, že cvičení má příznivé účinky, včetně zpomalení rychlosti úbytku kognitivních funkcí u zdravých lidí, stejně jako u lidí ohrožených demencí a těch, kteří již demencí trpí.
A ještě jiné studie dospěly k závěru, že cvičení může souviset se sníženým rizikem vzniku Alzheimerovy choroby.
Získat pevnější odpovědi na otázku příčinné souvislosti bude vyžadovat další práci.
„Potřebovali bychom (a) provést longitudinální studie, v nichž by byli lidé sledováni v průběhu času, abychom zjistili, jak kondice – a její změna – souvisí se změnou biomarkerů, a (b) provést randomizované kontrolované studie, abychom zjistili, jak může zahájení cvičebního režimu u lidí, kteří jsou v současné době neaktivní, ovlivnit biomarkery v budoucnosti,“ řekl Okonkwo pro Healthline. „Sledujeme obě cesty.“
Hlavní cestou může být americká studie Pointer organizovaná Alzheimerovou asociací.
Dvouletá klinická studie hodnotí, zda změny životního stylu mohou zachovat kognitivní funkce u starších lidí ohrožených úbytkem kognitivních funkcí.
Jde o rozsáhlejší a systematičtější způsob, jak studovat účinky cvičení i dalších faktorů.
„Dívá se dopředu a zjišťuje, které zásahy do životního stylu mohou prospět zdraví mozku,“ řekla Snyderová.
Cílem studie Pointer „je dostat nás k doporučením,“ řekla.
Poznamenala však, že by také mohla otevřít dveře novým terapiím, které by přesahovaly pouhé doporučení více cvičit.