Nevíme, zda naše těla přežijí let
Doba, za kterou se lidé dostanou na Mars, je 9 měsíců a do dnešního dne se nikomu nepodařilo obnovit gravitaci Země ve vesmíru. Běžná představa astronautů „létajících“ na Mezinárodní vesmírné stanici je možná pro představu cool, ale ve skutečnosti může být prostředí mikrogravitace pro naše tělo škodlivé. Díky beztížnému stavu se vše dělá bez námahy. Představte si, že zvednete stokilovou krabici stejně snadno, jako když držíte pírko, tak super, že? No, nepoužívání síly má obrovské následky; vaše svaly mohou atrofovat, srdce slábne, struktura kostí se rozpadá… Zkrátka, skončíte s tělem staré dámy. Zatím jsme studovali vliv mikrogravitace na tělo astronautů na ISS a daří se nám je zpomalovat, ale ti jsou ve vesmíru vždy jen 6 měsíců. Devět měsíců, které potřebujeme k cestě na Mars, plus doba, kterou tam strávíme při pouhé třetině zemské gravitace, může být příliš dlouhá na to, aby se účinky zpomalily, a některé z nich se mohou stát nevratnými a vést k předčasné smrti.
V případě problému může pomoc na Mars dorazit pouze každé dva roky
Největší výzvou pro cestu na rudou planetu je časová délka cesty tam a návratu. Okno pro start k Marsu ze Země nastává pouze přibližně každé dva roky a dva měsíce. To znamená, že astronautům, kteří odletí v roce 2024, se nedostane pomoci dříve než v roce 2026, kdy se otevře další startovací okno a pomoc se tam dostane po 9 měsících cesty. Toto časové okno to ještě ztěžuje tím, že vytváří velmi dlouhou misi, která může našim astronautům způsobit obrovské fyziologické a psychické problémy.
Marsova atmosféra nás nechrání před slunečním a kosmickým zářením
Marsova atmosféra má pouze 1 % hustoty jako Země a na rozdíl od našeho drahého domova nemá náš soused radiační pás, který by nás chránil před slunečním a kosmickým zářením. Důsledkem této nedostatečné ochrany je delší vystavení těmto paprskům, které jsou pro lidský organismus smrtelně nebezpečné. Astronauti žijící na Marsu by byli vystaveni 50krát většímu záření než lidé žijící na Zemi. Takové množství záření může způsobit nebezpečnou rakovinu.
Marsova atmosféra není dýchatelná
Marsova atmosféra je tak řídká, že neumožňuje správný tlak, aby naše plíce mohly vdechovat potřebný kyslík. Navíc neobsahuje téměř žádný kyslík a není ho dost na to, abychom mohli normálně dýchat. To nás, lidi, nutí, abychom si znovu vytvořili životní prostředí uvnitř a ven chodili pouze v přetlakových skafandrech, což není nejjednodušší a nejpohodlnější způsob života.
Stále jsme nepřišli na to, jak pěstovat potraviny ve vesmíru
V současné době nejsou astronauti na ISS schopni vypěstovat dostatečné množství potravin, aby se uživili, i když některé experimenty probíhají. Všechny potraviny, které jedí, pocházejí ze Země v dehydrované nebo ozářené formě. Pokud se uskuteční mise na Mars, astronauti si s sebou nebudou moci vzít množství potravin potřebné pro tak dlouhou misi. Proto by se měli naučit pěstovat vlastní potraviny. Jestliže je to těžké už v kosmické lodi v prostředí mikrogravitace, na povrchu Marsu to bude ještě těžší. Jeho půda je zásaditá a potřebuje dekontaminaci, aby se dala použít k pěstování rostlin, a ani si nejsme jisti, zda to bude fungovat.
Potenciální zdroje energie na Marsu jsou nízké
Je tu něco, o čem jsme ještě nemluvili, a to, jak budeme vytvářet energii na povrchu Marsu, a to mnohem obtížněji než na Zemi. Mars je od Slunce vzdálenější. Proto je účinnost sluneční energie jen 40 % jako na Zemi a v případě prachových bouří může být ještě nižší. Větrná energie nebude užitečná, protože tam není téměř žádná atmosféra, a geotermální energie nebude fungovat, protože Mars je mnohem chladnější než Země.
Let do hlubokého vesmíru může způsobit nebezpečné psychické problémy
Jednou z hlavních otázek diskutovaných v NASA jsou možné psychické problémy takové mise na astronauty. Život v uzavřených prostorách, cestování v hlubokém vesmíru a nemožnost vidět nebo snadno komunikovat se Zemí po takovou dobu by se mohlo podepsat na jejich duševním zdraví. K dnešnímu dni ještě nikdo neopustil naši planetu tak daleko, aby ji už neviděl, je těžké si představit, jak se to projeví na schopnostech našich astronautů zvládat tlak a riziko.