Anticholinergní účinky: Vzhledem ke svým anticholinergním účinkům by měl být Anafranil užíván s opatrností u pacientů s anamnézou zvýšeného nitroočního tlaku, glaukomu s úzkým úhlem nebo retence moči (např. v důsledku onemocnění prostaty).
Centrální nervový systém: Je známo, že tricyklická antidepresiva snižují práh křečí, a proto by měl být Anafranil používán se zvláštní opatrností u pacientů s epilepsií nebo jinými predisponujícími faktory (např. poškození mozku z různých příčin, současné užívání neuroleptik, vysazení alkoholu nebo léků s antikonvulzivními vlastnostmi, např. benzodiazepinů). Výskyt záchvatů se zdá být závislý na dávce. Doporučená celková denní dávka by proto neměla být překročena.
Tricyklická antidepresiva by měla být podávána v kombinaci s elektrokonvulzivní terapií pouze pod přísným dohledem. U mnoha pacientů s panickými záchvaty se na začátku léčby přípravkem Anafranil objevuje výraznější úzkost. Toto paradoxní počáteční zvýšení úzkosti je nejvýraznější během několika prvních dnů léčby a obvykle odezní během 2 týdnů.
U schizofrenních pacientů užívajících tricyklická antidepresiva byla příležitostně pozorována aktivace psychózy. V důsledku toho může Anafranil u pacientů s agitovaností nebo souběžnými schizofrenními příznaky vyvolat zvýšenou úzkost, neklid a excitaci.
U predisponovaných a starších pacientů mohou tricyklická antidepresiva vyvolat farmakogenní (delirantní) psychózu, zejména v noci. Ty vymizí bez specifické léčby během několika dnů po vysazení léku.
Hypomanické a manické epizody byly hlášeny také během depresivních fází u pacientů s bipolární afektivní poruchou léčených tricyklickými antidepresivy. V takových případech může být nutné snížit dávku přípravku Anafranil nebo jej vysadit a podávat antipsychotika. Po odeznění takových epizod lze v případě potřeby obnovit léčbu nízkými dávkami přípravku Anafranil.
U některých pacientů léčených současně přípravkem Anafranil a neuroleptikem byla hlášena hypertermie (příznak neuroleptického maligního syndromu).
Riziko sebevraždy je vlastní těžké depresi a může přetrvávat, dokud nedojde k významné remisi. Na začátku léčby může být indikována kombinovaná léčba benzodiazepiny nebo neuroleptiky (viz Interakce).
Kardiovaskulární systém: Zvláštní opatrnosti je třeba u pacientů s kardiovaskulárními poruchami, zejména u pacientů s kardiovaskulární insuficiencí, poruchami vedení (např. atrioventrikulární blokáda I.-III. stupně) nebo arytmiemi. U těchto pacientů, stejně jako u starších pacientů, je indikováno monitorování srdeční funkce a EKG. Před zahájením léčby je vhodné zkontrolovat krevní tlak pacienta, protože u pacientů s hypotenzí nebo oběhovou nestabilitou může dojít k jeho snížení.
Gastrointestinální trakt: Opatrnosti je třeba u pacientů s chronickou zácpou. Tricyklická antidepresiva mohou způsobit paralytický ileus, zejména u starších pacientů a pacientů upoutaných na lůžko.
Játra a ledviny: U pacientů s jaterním onemocněním se doporučuje pravidelné sledování hodnot jaterních enzymů. Opatrnosti je třeba při podávání tricyklických antidepresiv pacientům s těžkým jaterním onemocněním nebo nádory dřeně nadledvin (např. feochromocytom, neuroblastom) z důvodu rizika precipitace hypertenzní krize.
Endokrinní systém: U pacientů s hypertyreózou a u pacientů užívajících přípravky na štítnou žlázu je třeba opatrnosti, protože anticholinergní účinek Anafranilu pravděpodobně zvyšuje celkové riziko nežádoucích kardiálních účinků.
Reakce z přecitlivělosti: Byly zaznamenány ojedinělé případy anafylaktického šoku. Při intravenózním podávání Anafranilu je nutná opatrnost.
Krev: Přestože byly zaznamenány pouze ojedinělé zprávy o změnách počtu krvinek během léčby přípravkem Anafranil, je třeba pravidelně počítat krevní buňky a sledovat příznaky, např. horečku a bolest v krku, zejména během prvních měsíců léčby a při dlouhodobé léčbě. Pokud počet neutrofilů klesne na patologickou úroveň, je nutné Anafranil vysadit.
Jiné: Při dlouhodobé léčbě tricyklickými antidepresivy bylo hlášeno zvýšení výskytu zubního kazu. Během dlouhodobé léčby se proto doporučují pravidelné zubní prohlídky.
Anafranil je třeba vysadit co nejdříve před celkovou nebo lokální anestezií (viz Interakce). (Anesteziolog musí být informován, že pacient je léčen přípravkem Anafranil).
Snížené slzení a hromadění hlenovitého sekretu v důsledku anticholinergních vlastností tricyklických antidepresiv může způsobit poškození rohovkového epitelu u pacientů, kteří nosí kontaktní čočky.
Následnému vysazení je třeba se vyhnout z důvodu možných nežádoucích účinků (viz Nežádoucí účinky).
Vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje: Pacienti, kteří dostávají Anafranil, by měli být upozorněni, že se může objevit rozmazané vidění, závratě a další příznaky CNS (viz Nežádoucí účinky), v takovém případě by neměli řídit, obsluhovat stroje ani dělat nic jiného, co vyžaduje naprostou bdělost. Pacienti by měli být rovněž upozorněni, že alkohol a jiné léky mohou tyto účinky zesilovat (viz Interakce).
Použití v těhotenství &Kojení: Těhotenství kategorie D: Existují určité důkazy o riziku pro lidský plod, které však může být převáženo terapeutickým přínosem pro matku. Vzhledem k tomu, že se objevily ojedinělé zprávy o možné souvislosti mezi užíváním tricyklických antidepresiv a nežádoucími účinky (poruchami vývoje) na plod, je třeba se léčbě Anafranilem během těhotenství vyhnout a uvažovat o ní pouze v případě, že je to naprosto nezbytné a není k dispozici alternativní lék s nižším rizikem.
Děti narozené matkám léčeným tricyklickými antidepresivy během těhotenství vykazovaly během prvních hodin nebo dnů života příznaky, např. poruchy dýchání, letargii, koliky, podrážděnost, hypotenzi, hypertenzi, třes a křeče. Aby se předešlo těmto příznakům, měl by být Anafranil vysazen nejméně 7 týdnů před předpokládaným datem porodu, pokud je to lékařsky odůvodněné.
Klomipramin HCl se vylučuje do mateřského mléka, a proto by měl být kojenec odstaven nebo by měl být lék postupně vysazen.

.