Andrew Carnegie’s Steel Fortune

Můžete Andrewu Carnegiemu říct, že se s ním setkám v pekle (kam oba míříme), ale ne dříve.

Odpověď obchodního partnera na žádost o usmíření

New York je hřiště superbohatých. Říká se, že si balí doutníky stodolarovými bankovkami a klobouky svých manželek zdobí diamanty. Ale hodnota pozemků na ostrově Manhattan je nejvyšší na světě a ani oni si nemohou dovolit rozšiřovat sídla svých impérií do stran.

Jediná cesta je nahoru. Ale problémy s nosností a obrovské množství schodů způsobují, že většina budov nepřesahuje pět pater. Výstavba do nebe vyžaduje mechanizované výtahy a kritickou složku, která je příliš drahá – ocel. Existuje už 2000 let, ale její výroba je tak drahá, že ji omezeně používají bohatí samurajové na meče nebo ještě bohatší ženy na šperky.

CARNEGIE
Scottish born, American immigrant, Andrew Carnegie started as a telegraph clerk at seventeen. Poté se stal tajemníkem šéfa Pensylvánské železnice. Je také makléřem na Wall St, kde za obrovské provize prodává železniční dluhopisy. Protože během občanské války vydělával kolem 50 000 dolarů ročně, zaplatí stejně jako mnozí loupeživí baroni 300 dolarů, aby za něj ve válce bojoval náhradník.

1872 SHEFFIELD
Britský vynálezce ukazuje Carnegiemu svou revoluční metodu výroby oceli. Horký vzduch prochází roztaveným železem, spaluje uhlíkové nečistoty, vytváří ocel, a to způsobem, který umožňuje její hromadnou výrobu. Má potenciál učinit z něj jednoho z nejbohatších mužů, jaké kdy svět viděl.

Carnegie se vrací do Pittsburghu, aby zde postavil obrovskou ocelárnu větší než 80 hřišť na americký fotbal. Riskuje přitom úplně všechno. Krach na burze v roce 1873 znamená, že si musí půjčit ještě více peněz. Navzdory všem předpokladům jsou v srpnu 1875 jeho závody připraveny ke zkoušce. Jsou dostatečně horké na to, aby během několika sekund vypařily člověka; pět tun roztaveného kovu je nalito při teplotě 1650 stupňů Celsia. Z první moderní výrobní linky sjíždí první ocel. V roce 1880 už vyrábí 10 000 tun oceli měsíčně a vydělává 1,5 milionu dolarů ročně. Počet obyvatel Pittsburghu se ztrojnásobí a z ospalého města se stane průmyslové srdce Ameriky. Nové železnice rozvádějí Carnegieho výrobek po celé zemi
, ceny klesají o 80 %, ale Carnegie ovládá trh a vydělává miliony.

V roce 1900 se vyrábí 11 milionů tun a Carengieho roční zisk činí 40 milionů dolarů. Ještě téhož roku prodává na slavnostní večeři na počmáraném lístku celou partii bankéři a železničnímu loupežnému baronovi J. P. Morganovi Z toho Morgan zakládá U. S. Steel, první miliardový trust. Pracuje v ní 200 000 mužů dvanáct hodin denně.

Věděli jste, že?“

Carnegie prodal svou ocelářskou společnost za 480 000 000 dolarů, Do konce 19. století a z velké části díky Carnegieho ocelovým železnicím a ocelovým mrakodrapům se počet obyvatel amerických měst zvýšil 87krát. Jen v Chicagu postavili za pouhých deset let 50 budov s ocelovou konstrukcí a za pouhých 20 let se počet jeho obyvatel více než zdvojnásobil na téměř 1,7 milionu. Od roku 1860 do roku 1900 vzrostl počet obyvatel USA z 31 milionů na 75 milionů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.