Běžné klasifikace TBI

Primární poranění

Primární poranění vzniká v okamžiku prvotního úrazu, včetně

  • frakce lebky (rozbití lebeční kosti),
  • kontuze (pohmoždění/krvácení na mozku), které může vést ke vzniku hematomů (krevních sraženin v meningeálních vrstvách nebo v kortikálních/podkorových strukturách v důsledku úrazu),
  • konkuse (poranění nízkou rychlostí, které vede k funkčnímu deficitu bez patologického poranění),
  • trhliny (natržení mozkové tkáně nebo cév mozku),
  • difuzní axonální poranění (traumatické střižné síly vedoucí k roztržení nervových vláken v drahách bílé hmoty).

Primární poranění může být způsobeno buď penetrujícím (otevřeným poraněním hlavy), nebo nepenetrujícím (uzavřeným poraněním hlavy).

Penetrující (otevřené poranění hlavy) zahrnuje otevřené poranění hlavy cizím předmětem (např. kulkou). Obvykle se vyznačuje ložiskovým poškozením, které vzniká podél trasy, kterou předmět prošel v mozku, a které zahrnuje frakturu/perforaci lebky, roztržení mozkových blan a poškození mozkové tkáně (Hegde, 2006).

Nepronikající (zavřené poranění hlavy) se vyznačuje poškozením mozku v důsledku nepřímého nárazu bez vniknutí cizího předmětu do mozku. Lebka může, ale nemusí být poškozena, ale nedochází k proniknutí do mozkových blan. Nepenetrující poranění mohou být dvojího druhu:

  • Akcelerační poranění – způsobená pohybem mozku v neprohnuté hlavě (např. poranění bičem). Pokud je síla působící na hlavu dostatečně silná, může způsobit pohmoždění v místě nárazu a na opačné straně lebky, čímž vznikne další pohmoždění (poranění typu coup-contrecoup).
  • Neakcelerační poranění – jsou způsobena poraněním upoutané hlavy, a proto nedochází ke zrychlení nebo zpomalení mozku v lebce (např. úder do hlavy). Obvykle mají za následek deformaci (frakturu) lebky, která způsobí ložiskové lokalizované poškození mozkových blan a mozku.

Druhotné poranění

Druhotné poranění vzniká jako nepřímý následek úrazu. Je výsledkem procesů iniciovaných počátečním traumatem a obvykle se vyvíjí v čase. Patří mezi ně

  • ischemie (nedostatečný průtok krve);
  • hypoxie (nedostatečné množství kyslíku v mozku);
  • hypo/hypertenze (nízký/vysoký krevní tlak);
  • mozkový edém (otok mozku);
  • zvýšený nitrolební tlak (zvýšený tlak uvnitř lebky), který může vést k herniaci (posunutí částí mozku);
  • hyperkapnie (nadměrná hladina oxidu uhličitého v krvi);
  • meningitida (infekce meningeálních vrstev) a mozkový absces;
  • biochemické změny (změny hladin neurotransmiterů, sodíku, draslíku atd.);
  • epilepsie.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.