Benito Mussolini

Benito Mussolini (1883-1945) byl italský diktátor a jeden z hlavních strůjců fašismu.

Zabili ho italští partyzáni i s jeho milenkou při pokusu o útěk do Španělska. Druhý den pověsili jeho tělo i tělo jeho milenky hlavou dolů.

Raný život

Benito Mussolini byl velmi násilnické dítě . Často musel přecházet ze školy do školy, protože byl velmi násilnický. Při jedné příležitosti byl známý tím, že pobodal učitele a 2 studenty.

Během první světové války sloužil jako voják v italské armádě. Po válce se stal novinářem a ve 20. letech 20. století založil fašistickou stranu, jejímž cílem bylo vrátit Itálii její lesk. Mussolini získal velkou podporu rolníků a továrních dělníků. V roce 1922 vedl Mussolini se svými „černými košilemi“ útok na Řím. Byl zvolen premiérem Itálie. Brzy poté převzal diktátorské pravomoci a založil fašistickou stranu jako jedinou politickou stranu povolenou v Itálii.

V květnu 1923 Mussolini získal kvalifikaci civilního pilota, ke které v roce 1933 přidal licenci vojenského pilota.

Vzestup k moci

Po svém nástupu k moci Mussolini opět vybudoval ozbrojené síly a snažil se ovládnout Středomoří a obnovit moderní „Římskou říši“, jak sám říkal. Vymyslel Pakt čtyř mocností, který 15. června 1933 podepsaly Velká Británie, Francie, Německo a Itálie a který měl údajně zachovat mír v Evropě. Následoval podpis paktu o neútočení mezi Itálií a Ruskem 2. září 1933.

14. června 1934 se Adolf Hitler vydal do Benátek, aby se poprvé setkal s Mussolinim. Navzdory pozdějšímu přátelství na sebe oba neudělali dojem, přičemž Mussolini svým stoupencům řekl: „Nemám ho (Hitlera) rád“. Dvojice si ostře vyměňovala názory na téma účasti nacistů ve vídeňské vládě a nutnosti odvolat Engelberta Dollfusse z funkce rakouského kancléře. Jediná věc, na které se Mussolini s Hitlerem shodli, byla skutečnost, že ani jeden z nich nechtěl regionální aliance v Evropě.

V roce 1935 napadl Habeš (Etiopii) a dobyl ji, čímž donutil etiopského císaře Haile Selassieho odejít do exilu. Mussolini to považoval za pomstu za slabý pokus Itálie o invazi do Etiopie v roce 1887.

V roce 1936 Mussolini a Hitler vytvořili alianci „osa Řím-Berlín“. Mussolini i Hitler poskytli podporu Franciscu Francovi, který se pokoušel o fašistický převrat ve Španělsku. Posílali Španělsku munici a vojáky, což Francovi umožnilo zvítězit.

V roce 1938, po Hitlerově anexi Rakouska, začal mít Mussolini obavy z blížícího se evropského konfliktu, protože napětí mezi Německem, Británií a Francií rostlo. V naději, že zabrání velkému konfliktu, inicioval Mussolini schůzku v Mnichově. Na schůzce byli přítomni francouzský premiér Daladier, britský premiér Chamberlin, sám Mussolini a také Hitler. Hitler se na schůzce dohodl, že ukončí veškerou svou vojenskou expanzi, pokud mu Spojenci umožní anektovat celé Československo. Hlavy spojeneckých států souhlasily. Chamberlin se vrátil do Británie a vítězoslavně prohlásil, že „s Hitlerem máme na svou dobu mír“. Mussolini se vrátil do Itálie v tomtéž přesvědčení.

V září 1939 Hitler invazí do Polska rozpoutal druhou světovou válku. Mussolini zůstal neutrální, do války na straně Německa se oficiálně zapojil až po pádu Francie v létě 1940. Ve stejné době Britové osvobodili Habeš od jeho vlády.

V roce 1940 Mussolini napadl a obsadil Albánii. Poté vyhlásil válku Řecku a požadoval řeckou kapitulaci. Řecký premiér Iohannis Metaxas (vládl v letech 1936-1941) odpověděl jediným slovem „Ohi!“. (Ne!) Mussoliniho vojska byla Řeckem odražena zpět do Albánie.

V roce 1941 začal Mussolini ze svých kolonií v Libyi obtěžovat Brity v Egyptě. Hitler vyslal posily a velitele Erwina Rommela na pomoc Mussolinimu v Libyi proti Britům.

V dubnu 1941 Německo dobylo Řecko a Jugoslávii. Část Řecka předal Hitler do italské správy. Mussolini také dobrovolně nabídl několik tisíc mužů na pomoc Hitlerovi při invazi do SSSR.

V roce 1942 se Mussolinimu nestalo nic zvlášť pozoruhodného.

V létě 1943, kdy Sověti zatlačovali Němce na východní frontě, ztratily mocnosti Osy ve prospěch Spojenců Libyi. Britské, americké a kanadské jednotky se vylodily na Sicílii a probojovaly se do Itálie. Pomalu postupovaly směrem k Římu. Mussolini ztratil kontrolu nad situací. Po mimořádné schůzce s králem Viktorem Emanuelem byl Mussolini zatčen jedním ze svých strážců. Italský fašistický režim přešel do rukou maršála Badoglia, který podepsal příměří se Spojenci.

Mussolini byl uvězněn v horském středisku. Již několik měsíců po uvěznění byl Mussolini zachráněn německými agenty a letadlem dopraven k Hitlerovi. Německá vojska vtrhla do severní a střední Itálie a dobyla ji. Mussolini byl pověřen vedením fašistické republiky Salo s centrem v Miláně, kterou podporovaly německé síly. Toho roku byl osvobozen Řím.

V roce 1944 Spojenci pokračovali v osvobozování Itálie.

V roce 1945 Mussolini opět ztratil kontrolu. Dne 25. dubna se pokusil uprchnout do Španělska, ale byl zajat italskými partyzány. Následujícího dne byl spolu se svou milenkou oběšen v Miláně před jásajícím davem.

Další informace

Mussolini neměl rád těstoviny, ale měl velmi rád česnek – natolik, že kvůli jeho zápachu s ním jeho žena odmítala sdílet ložnici a raději spala ve stejné místnosti jako děti manželů.

Poznámky

  1. Ve skutečnosti byl pakt, který byl dohodnut 7. června, trikem, jehož cílem bylo podkopat Společnost národů tím, že Francie, která zajišťovala vedoucí úlohu při zachování hranic stanovených po první světové válce, se dostala do neudržitelných vztahů s ostatními evropskými zeměmi.

Zdroje

  1. Neulen, Hans Werner. Na nebi Evropy – Letecké síly spojenců Luftwaffe 1939-1945. The Crowood Press. 2000. ISBN 1-86126-326-0. Strana 17.
  2. Goralski, Robert. Almanach druhé světové války 1931-1945. Hamish Hamilton Ltd. 1981. ISBN 0 241 10573 0 Strana 22
  3. Goralski, Robert. Page 23
  4. Goralski, Robert. Strana 28
  5. i Noviny. Vydal Independent Print s.r.o. číslo 1260 – úterý 9. prosince 2014. (Článek Johna Walshe na základě informací převzatých z knihy Diktátorské večeře od Victorie Clarkové a Melissy Scottové).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.