Cannon, Freddie „Boom Boom,“ (Freddy Picariello), první „everyman“ rocková hvězda; narozen v Lynn, Mass., 4. prosince 1940.

Freddy Cannon byl stálicí na oldies okruhu tak dlouho, dokud něco takového existovalo, na přelomu 50. a 60. let měl osm singlů v Top 40. Syn vedoucího taneční kapely Cannon spolupracoval s bostonskou vokální skupinou G-Clefs a nahrával se skupinou Spindrifts. Bostonský DJ Jack McDermott vzal píseň, kterou Freddy a jeho matka napsali, k producentům Bobu Creweovi a Franku Slayovi. Skladbu nazvanou „Rock ‚n‘ Roll Baby“ Crewe a Slay doplnili o vlastní prvky a přejmenovali ji na „Tallahassee Lassie“; autora písně také pojmenovali Freddy Cannon. Deska vyšla u labelu Swan, který částečně vlastnil moderátor pořadu „American Bandstand“ Dick Clark, a (nikoli překvapivě) Cannon se stal stálicí tohoto pořadu. Skladba se dostala na 6. místo v hitparádě. Následovala předělávka ohrané písně z města půlměsíce „Way Down Yonder in New Orleans“. Ta se stala Cannonovým největším hitem, ke konci roku 1959 dosáhla 3. místa a stala se zlatou.

Mezi lety 1960 a 1965 měli Cannonovi dalších šest hitů v Top 40. Sahaly od rockové předělávky písně „Chattanooga Shoeshine Boy“ od Reda Foleyho až po #3 hit Chucka Barrise „Palisades Park“. Jako jeden z mála rockových zpěváků, kteří přežili britskou revoluci, se Cannon v roce 1964 dostal na 16. místo se svým debutem „Abigail Beecher“ od Warner Bros. Dick Clark mu opět pomohl k poslednímu singlu v Top 40 v roce 1965, „Action“, znělce Clarkova televizního pořadu Where the Action Is.

Cannon pokračoval v nahrávání v 80. a 90. letech, včetně desky z roku 1981 s Belmonts (Dionova stará doprovodná skupina), „Let’s Put the Fun Back in Rock and Roll“ a charitativního vánočního tria s Johnnym Tillotsonem a Brianem Hylandem na vánočním albu A Gift of Hope, na kterém se podíleli také Frank Sinatra, Hank Williams Jr., Dionne Warwick, Willie Nelson a další známé osobnosti. To není špatná společnost pro někoho, kdo už téměř čtvrt století neměl žádný hit.

Diskografie

-Hank Bordowitz