Chov andulek

Většina majitelů andulek přestane s chovem ptáků. Stále však existuje spousta nadšenců, kteří rádi doplňují stále rostoucí světovou populaci andulek. Pokud máte k dispozici vhodné materiály a prostor, papoušci se množí snadno, a pokud jim poskytnete vhodné prostředí, můžete se obvykle spolehnout, že se ptáci jednoduše pustí do chovu bez vašeho většího zásahu.

Papoušci ve voliéře mají tendenci se párovat. Mnoho chovatelů – zejména těch, kteří chovají ptáky pro výstavy – však hledá kouzelnou formuli, dva ptáky, jejichž kombinované genetické dědictví povede k dokonalému výstavnímu ptáku. Ve smíšeném hejnu to znamená zasahovat do párování opalína s opalínem, chocholouše s chocholoušem atd. Pokud je však vaším cílem pouhá barevnost a pestrost, nechte je, aby se k sobě hodili sami.

Pokud se vámi vybraný pár andulek nespojí, můžete to brát jako znamení, že je třeba provést nové párování andulek. Než však zasáhnete, dejte jim den nebo dva – je běžné, že se pár zpočátku brání nebo je bojovný, pokud je nadějný chovatel hodil poprvé dohromady.

Zdravá andulka celá posazená a připravená vyrazit

Rozmnožovací období andulek

Pandulky ve volné přírodě se rozmnožují během vlhkých jarních a letních období, což znamená, že v severní Evropě se po většinu roku nacházejí v náladě. Potřebují také dlouhé hodiny denního světla, aby stimulovaly pářící instinkt. Ve Velké Británii mnozí chovatelé páří ptáky v listopadu, aby mohli v novém roce nové ptáky okroužkovat (tj. nasadit jim kroužek na nohy). Toto každoroční kroužkování je ve Velké Británii synchronizováno na 1. leden a znamená, že na jarní výstavy jsou připraveni noví, mladí ptáci.

Stimulaci chovných ptáků lze zajistit umělým osvětlením. V tomto období potřebují 12 hodin světla denně a sluneční svit, který proniká okny (pokud jsou ptáci uvnitř), nestačí k uspokojení jejich potřeby vitaminu D (sluneční světlo je nezbytnou součástí metabolismu vitaminu D). Vhodné zářivky najdete ve specializovaných obchodech se zvířaty – zeptejte se ostatních chovatelů na dostupnost a konkrétní požadavky na uspořádání klece nebo voliéry.

Věk chovu budníčků

Budníčci jsou fyzicky schopni rozmnožování po šesti měsících, ale neměli byste jim to dovolit, dokud jim nebude alespoň 10 měsíců. Mladší pták často nedokáže být dobrým rodičem. Není kam spěchat – jakmile dospějí, budou samice schopné rozmnožovat se čtyři roky a samci šest let.

První matky někdy snášejí vejce mimo hnízdní budku. To je v pořádku, pokud vejce umístíte do krabičky jako signál, že právě sem mají být snesena další. Jakmile se jednou usadí na vejci v útulné krabičce, nebude tuto chybu opakovat.

Krmivo pro chov andulek

Pestrá a výživná strava by měla být trvalou součástí života vašich andulek a během chovu nemusíte měnit standardní krmivo. Měli byste jim však poskytnout přílohu bohatou na bílkoviny, například vaječné krmivo (viz recept v části Recepty pro andulky výše).

Klec pro chov andulek

Pokud chováte hodně andulek, budete jim muset poskytnout osobní prostor pro chov. Ten může mít podobu přihrádek ve voliéře nebo můžete páru nainstalovat chovnou klec. Ta by měla mít rozměry alespoň 60 x 40 x 40 cm. Bude třeba ji vybavit standardním příslušenstvím pro andulky – alespoň dvěma bidýlky, minerálním blokem, sépiovou kostí, dostatkem semen a čerstvého krmiva a vody a hnízdní budkou. Klec bude také potřebovat dvoje dvířka – jedny pro přístup (pro vaši ruku) a druhé pro umožnění průchodu do hnízdní budky a z ní – pokud ptáky chováte v kleci, měla by být připevněna zvenčí.

Po odstavení mláďat (asi v šesti týdnech) je budete muset přemístit do velké klece nebo do samostatné části voliéry. Ta by měla mít dostatek potravy, vody a místa na hnízdění.

Budka pro chov budek nebo hnízdní budka

Budky potřebují dutiny pro páření a hnízdění – něco, co napodobuje díry ve stromech, které mají v oblibě v přírodě. Hnízdní budky vyrobené ze dřeva jsou ideální náhradou. Budulínci jsou minimalističtí hnízdiči a ke snášení vajec nepotřebují nic víc než suchou podlahovou plochu vyloženou měkkým hnízdním materiálem (postačí neošetřené dřevěné hobliny nebo skartovaný papír).

Podlaha budky musí mít konkávní část, aby se v ní mláďata lépe držela – zabrání se tak stavu známému jako rozhozené nohy, ke kterému někdy dochází, pokud mláďata stála na tvrdé rovné podlaze. (Viz výše část Budgie Splayed Feet).

Boxy nainstalujte do voliéry nebo jeden připevněte na vnější stranu klece (podle toho, co je vhodné). Mělo by to být provedeno tak, aby samice (a později i mláďata) měla přístup do klece přes otevřená (tj. odstraněná) dvířka.

Čištění budek pro andulky

Budky by se měly čistit roztokem z jednoho dílu bílého octa a dvou dílů vody, než se v nich samice andulky usadí.

Budky by se měly čistit roztokem z jednoho dílu bílého octa a dvou dílů vody.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.