Většina lidí někdy v dospělosti zažije záchvaty bolesti zad. Chronická bolest zad je bolest, která přetrvává po úrazu nebo operaci, kdy je těžké určit její zdroj. Akutní bolest může přerůst v chronickou bolest z řady důvodů. Jakmile jsou tyto důvody určeny na základě lékařského vyšetření, může se léčba zaměřit na snížení bolesti zad a zlepšení nálady a funkčnosti.

Bolest zad a související příznaky patří mezi druhé nejčastější zdravotní potíže. Pracovní neschopnost způsobená bolestí zad je druhou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti po nachlazení a je nejčastější příčinou pracovní neschopnosti u osob mladších 45 let.

V USA je celoživotní prevalence bolesti zad přibližně 80 %, přičemž jednoletá prevalence je 15 až 20 %“nejvyšší prevalence je ve věkové skupině 45 až 64 let.

Přirozený průběh

Ve skutečnosti je přirozený průběh akutní bolesti zad velmi příznivý a totéž platí pro ischias (zánět sedacího nervu, charakterizovaný bolestí a citlivostí přes stehno a nohu):

• 60 % se zotaví za 1 až 3 týdny;
• 90 % se zotaví za 6 až 8 týdnů a
• 95 % se zotaví za 12 týdnů.
• Závažné příčiny bolesti dolní části zad (např. rakovina) jsou vzácné (méně než 1 %).

Mechanismy

Vznik akutní bolesti dolní části zad je nejčastěji důsledkem mechanického poškození v důsledku nadměrného a dlouhodobého špatného držení těla a mechaniky, sedavého způsobu života a nedostatečné kondice. Zdánlivě banální zátěž, jako je ohýbání, kýchání nebo kašlání, může při překrývání chronického opotřebení způsobit hernii ploténky. Lidé se sedavým zaměstnáním mají vysoké riziko hernie ploténky.

Při ohybu, ke kterému dochází při sezení, je intradiskální tlak největší a ploténka vyvíjí tlak na nejtenčí, nejméně podpíranou oblast podpůrného vaziva známou jako annulus fibrosus. V důsledku toho může dojít k herniaci disku.

Mechanickou bolest dolní části zad lze definovat jako bolest sekundární z přetížení normální anatomické struktury (svalové napětí) nebo bolest sekundární z poranění nebo deformace anatomické struktury (hernie nucleus pulporus). Mechanickou bolest dolní části zad obvykle zhoršuje statické zatížení páteře (dlouhodobé sezení nebo stání), dlouhé pákové činnosti (např. vysávání) nebo pákové polohy (předklon). Zmírňuje se, když je páteř vyrovnávána vícesměrnými silami (např. chůzí) nebo když je páteř odlehčována (např, ležení).

Mechanické stavy páteře včetně přetížení zad, herniace ploténky, onemocnění ploténky, osteoartrózy a stenózy páteře představují až 98 % případů bolesti zad.

Management

Anamnéza a fyzikální vyšetření jsou prvním krokem při hodnocení a léčbě bolesti zad. Na základě těchto informací a specifických pokynů může být nařízeno rentgenové vyšetření; ne každý pacient s bolestí dolní části zad však rentgenové vyšetření vyžaduje.

Protože je přirozený průběh bolesti dolní části zad příznivý, může většina pacientů zahájit počáteční a obvykle úspěšnou léčbu bez rentgenového vyšetření, CT nebo MRI. Ačkoli radiografické hodnocení může identifikovat anatomické změny v bederní páteři, studie ukázaly, že mohou špatně korelovat s přítomností nebo závažností bolesti zad. Lékař musí vzít všechny klinické údaje dohromady a na základě všech shromážděných informací formulovat diagnózu a plán léčby. Lékař nechce zasahovat nevhodným chirurgickým zákrokem ani přehlížet možnost závažné komplikace spojené s mechanickou poruchou (syndrom kaudy) nebo sekundární příčinou bolesti zad (malignita); ty lze v anamnéze a při fyzikálním vyšetření identifikovat podle určitých „červených praporků“.

Většina pacientů se zlepší při kontrolované fyzické aktivitě, fyzikální terapii, nenávykových nesteroidních protizánětlivých lécích a u vhodných pacientů při použití svalových relaxancií. Chirurgický zákrok je vyhrazen pro pacienty, u kterých nedošlo ke zlepšení při konzervativní léčbě a kteří mají nepopiratelné příznaky a projevy (ischias) spojené s mechanickou poruchou (hernie disku), kterou lze odstranit chirurgickým zákrokem.

Chronická bolest zad je komplexní onemocnění, které je třeba řešit multidisciplinárním přístupem, který se zabývá fyzickými, psychologickými a socioekonomickými aspekty onemocnění. Chronická bolest dolní části zad naštěstí postihuje jen malé procento pacientů.

Prevence

Obezita a kouření nepříznivě korelují s bolestí dolní části zad a mohou nepříznivě ovlivnit průběh onemocnění. Celková fyzická zdatnost bude příznivě korelovat s rekonvalescencí po bolestech dolní části zad a návratem do práce. Trénink, vzdělávání a ergonomické zásahy mohou snížit výskyt poruch zad.

Sport

Sportovec a většina jedinců, kteří pravidelně sportují a udržují si určitou úroveň kondice, jsou méně náchylní k poranění a problémům s bederní páteří díky síle a pružnosti podpůrných struktur. Mezi tyto struktury patří silné břišní a bederní paraspinální svaly sloužící jako opora a pružné gluteální a hamstringové svaly.

Problémy týkající se bederní páteře jsou u sportovců vzácné a představují méně než 10 % sportovních úrazů. Sporty jako gymnastika, fotbal a raketové sporty mají vyšší výskyt přidružených problémů s bederní páteří souvisejících s opakovanými pohyby při kroucení a ohýbání. Většina zranění je lehká, samovolně se omezuje a rychle reaguje na konzervativní léčbu. Výskyt problémů s bederní páteří u příležitostných nebo víkendových sportovců může být vyšší a souvisí s úrovní fyzické zdatnosti jedince. Důležitá je prevence prostřednictvím správné kondice a techniky.

Co mohu dělat, když mám akutní bolesti bederní páteře?

Klíčem k zotavení z akutní (náhlé, intenzivní bolesti, která po relativně krátké době odezní) bolesti bederní páteře je zachování prohlubně neboli lordózy (normálního zakřivení páteře). Podpora prohlubně zad pomůže zkrátit dobu rekonvalescence.

Po dobu 10 až 20 dnů od vzniku akutní bolesti zad se řiďte následujícími pokyny:

Sedět

• Sedět co nejméně a jen krátce (10 až 15 minut).
• Seďte s oporou zad (např. srolovaným ručníkem) umístěnou v prohlubni zad.
• Držte boky a kolena v pravém úhlu (v případě potřeby použijte opěrku nohou nebo stoličku). Nohy by neměly být překřížené a chodidla by měla být naplocho na podlaze.

Tady se dozvíte, jak najít správnou polohu při sezení, když nepoužíváte opěrku zad nebo bederní roládu:

• Sedněte si na konec židle a úplně se nahrbte.
• Přitáhněte se a zdůrazněte co nejvíce křivku zad.
• Vydržte několik sekund.
• Pozici mírně uvolněte (asi 10 stupňů). Jedná se o správnou polohu vsedě.
• Sedněte si na židli s vysokým opěradlem a područkami. Při sezení na měkkém gauči nebo židli budete mít tendenci kulatit záda a nepodpoříte prohloubení zad.
• V práci si upravte výšku židle a pracovního místa tak, abyste mohli sedět blízko práce a naklánět ji k sobě. Lokty a paže si opřete o židli nebo stůl a ramena mějte uvolněná.
• Pokud sedíte na židli, která se otáčí a kývá, neotáčejte se při sezení v pase. Místo toho se otáčejte celým tělem.
• Při vstávání ze sedu se přesuňte do přední části sedáku židle. Vstávejte tak, že narovnáte nohy. Vyhněte se předklonu v pase. Ihned si protáhněte záda provedením 10 shybů ve stoje.

Řízení

• Při sezení nebo jízdě v autě používejte opěrku zad (bederní válec).
• Přibližte sedadlo k volantu, abyste si podepřeli prohlubně zad.

Stání

• Stůjte se vztyčenou hlavou, rovnými rameny, hrudníkem dopředu, s váhou rovnoměrně rozloženou na obě nohy a vtaženými boky.
• Vyvarujte se dlouhého stání ve stejné poloze.
• Pokud je to možné, nastavte výšku pracovního stolu na pohodlnou úroveň.
• Pokud stojíte, snažte se jednu nohu zvednout tak, že ji opřete o stoličku nebo krabici. Po několika minutách změňte polohu nohy.
• Při práci v kuchyni otevřete skříňku pod dřezem a opřete jednu nohu o vnitřní stranu skříňky. Každých 5 až 15 minut měňte polohu nohou.

Podřep, dřep, klečení

Rozhodněte se, kterou polohu budete používat. Klekněte si, když musíte jít až do dřepu, ale potřebujete tak chvíli zůstat. U každé z těchto poloh se postavte čelem k předmětu, nohy mějte od sebe, zatněte břišní svaly a spouštějte se pomocí nohou.

Zvedání předmětů

• Pokoušejte se zvedání předmětů pokud možno vyhnout.
• Pokud musíte zvedat předměty, nepokoušejte se zvedat předměty, které jsou nepohodlné nebo jsou těžší než 30 kg.
• Před zvedáním těžkého předmětu se ujistěte, že máte pevnou oporu.
• Chcete-li zvednout předmět, který je níže než v úrovni vašeho pasu, držte záda rovně a ohněte se v kolenou a bocích. Neohýbejte se v pase dopředu s rovnými koleny.
• Stůjte v širokém postoji blízko předmětu, který se snažíte zvednout, a chodidla mějte pevně na zemi. Zatněte břišní svaly a předmět zvedejte pomocí svalů nohou. Rovnoměrným pohybem narovnejte kolena. Netrhejte předmětem až k tělu.
• Stůjte zcela vzpřímeně bez kroucení. Při zvedání předmětu vždy posuňte nohy dopředu.
• Pokud zvedáte předmět ze stolu, posuňte jej na okraj ke stolu tak, abyste jej mohli držet u těla. Pokrčte kolena tak, abyste byli blízko předmětu. Pomocí nohou předmět zvedněte a postavte se do stoje.
• Vyhněte se zvedání těžkých předmětů nad úrovní pasu.
• Předměty držte u těla s pokrčenýma rukama. Břišní svaly mějte napnuté. Dělejte malé kroky a postupujte pomalu.
• Chcete-li předmět spustit, položte nohy stejně jako při zvedání, zatněte břišní svaly a pokrčte boky a kolena.

Sahání nad hlavu

• Použijte stoličku nebo židli, abyste se dostali na úroveň toho, na co saháte.
• Přibližte své tělo co nejblíže k předmětu, který potřebujete.
• Ujistěte se, že máte dobrou představu o tom, jak těžký je předmět, který se chystáte zvedat.
• Při zvedání používejte obě ruce.

Spaní a ležení

• Vyberte si pevnou soupravu matrace a pružin, která se neprohýbá. V případě potřeby umístěte pod matraci desku. V případě potřeby můžete matraci také dočasně položit na podlahu.
• Pokud jste vždy spali na měkkém povrchu, může být změna na tvrdý povrch bolestivější. Zkuste si vybrat, co je pro vás nejpohodlnější.
• Používejte v noci opěrku zad (bederní opěrku), která vám zajistí větší pohodlí. Pomoci vám může srolované prostěradlo nebo ručník uvázaný kolem pasu.
• Snažte se spát v poloze, která vám pomůže udržet zakřivení zad (například na zádech s bederním válcem nebo na boku s mírně pokrčenými koleny). Nespěte na boku s koleny přitaženými k hrudníku.
• Při vstávání z polohy vleže se otočte na bok, přitáhněte obě kolena a rozhoupejte nohy na boku postele. Posaďte se tak, že se rukama vytlačíte nahoru. Vyhněte se předklonu v pase.

Další užitečné rady

• Vyhněte se činnostem, které vyžadují předklon v pase nebo shrbení.
• Při kašli nebo kýchání se snažte vstát, při kašli nebo kýchání se mírně předkloňte, abyste zvětšili zakřivení páteře.

Při kašli nebo kýchání se snažte vstát.