Sexoterapeut může být psychiatr, manželský a rodinný terapeut, psycholog nebo klinický sociální pracovník. Jsme speciálně vyškoleni v metodách sexuální terapie nad rámec minimálního školení o sexualitě, které je vyžadováno pro každou z těchto licencí.

V USA existuje několik postgraduálních škol, které se specializují na školení pro sexuální terapii. Někteří lidé si své vzdělání sestavují důsledným samostudiem a účastí na výročních konferencích hlavních sexuologických organizací. Máme asi tucet vědeckých časopisů věnovaných výhradně sexuologickému výzkumu. Existuje asi šest velkých organizací, které pořádají konference a školení.

Takže navštívit sexuologa je jako jít s gynekologickými problémy ke gynekologovi, a ne k praktickému lékaři. Oba se specializují zejména na tuto oblast. To neznamená, že by člověk nemohl dostat dobrou pomoc od nesexoterapeuta v případě sexuálního problému, jen pravděpodobnost může být o něco menší.

Většina sexuálních terapeutů má zvláštní povědomí o sexualitě, které se povznáší nad osobní názor nebo osobní zkušenosti. Když nám někdo předloží určitý problém, máme obvykle na výběr několik způsobů, jak s ním zacházet. Léčbu přizpůsobujeme osobě (osobám), kterou máme před sebou. Nejsme „větší kladivo“, které má donutit člověka, který chce méně sexu, aby chtěl více. Existuje sexuologická metoda léčby sexuálních problémů. S výjimkou případů, kdy se přidají samostatní sexuální náhradní terapeuti (ve velmi malém počtu případů), je sexuologická terapie zcela terapií rozhovoru.

.