Zlatý důl Cripple Creek a Victor (CC&V) leží jihozápadně od Colorado Springs v americkém státě Colorado. Důlní revír Cripple Creek tvořila po mnoho let řada hlubinných dolů. Po zahájení projektu CC&V Cresson Project v roce 1994 se dnes jedná o povrchový důl s nízkým stupněm těžby.
V březnu 1999 získala společnost AngloGold Ashanti společnost Pikes Peak Mining Company a podíly v Cripple Creek & Victor Gold Mining Company (CC&V) a Jerritt Canyon Joint Venture. Podíl ve společném podniku Jerritt Canyon byl v polovině roku 2003 prodán společnosti Queenstake.
Do poloviny roku 2008 byl důl CC&V společným podnikem, jehož dvě třetiny vlastnila společnost AngloGold Ashanti a zbytek společnost Golden Cycle Gold Corporation. V polovině roku 2008 společnost AngloGold dokončila úplnou akvizici společnosti Golden Cycle, čímž získala 100% vlastnictví dolu CC&V.
Geologie a zásoby
Těžební revír Cripple Creek se soustřeďuje na intenzivně alterovaný alkalický, diatrémně vulkanický intruzivní komplex terciérního stáří, který má přibližně kruhový tvar, rozlohu 18,4 km2 a je obklopen prekambrickými horninami. Tyto horniny se skládají z biotitického gneisu, granodioritu, křemenného monzonitu a granitu.
Křižovatka těchto čtyř jednotek a regionální tektonické události vytvořily oblast regionální dilatace, která následně lokalizovala vznik vulkanického komplexu terciérního stáří.
Vyšší stupně mineralizace se vyskytují na strukturních průsečících a/nebo jako listové žilné zóny podél zón odklonu. Vysokohodnotná mineralizace zlata je spojena s K-živcem + pyritem +/- karbonátovou alterací a vyskytuje se v sousedství hlavních strukturních a intruzivních dykových zón. Širší zóny rozptýlené mineralizace se vyskytují především jako mikrofrakturní halo kolem silnějších alteračních zón v propustnějších stěnových horninách Cripple Creek Breccia.
Průměrná hloubka oxidace je 120 m a je vyvinuta také podél hlavních strukturních zón do ještě větších hloubek. Jednotlivá rudní ložiska mohou být tabulkovitá, trubkovitá, nepravidelná nebo masivní. Jednotlivé částice zlata mají obvykle velikost menší než 20 mikrometrů a vyskytují se jako široké zóny nízkohodnotné zlato-pyritové mineralizace nebo jako zlomové zóny obsahující vysokohodnotné zlato-stříbrné telluridy. Zlato se vyskytuje v hydroxidech železa a manganu a jako telluridy zlata a stříbra. Stříbro je přítomno, ale je ekonomicky nevýznamné. Mineralizace zlata může být zapouzdřena oxidy železa a manganu, pyritem, alterací K-živce a křemenem.
Prokázané zásoby rudy k prosinci 2007 činily 118 904 t při obsahu 0,028 min. Celkové zásoby nerostných surovin (měřené, indikované a odvozené) činily 494 124 t. Zásoby rudy k prosinci 2009 se odhadují na 1,4 mil. t.
Těžba a zpracování
Do 60. let 20. století se v těžebním revíru Cripple Creek těžilo zpočátku několikrát hlubinným způsobem až do 60. let 20. století, poté byla těžební činnost na určitou dobu zastavena. V 70. letech 20. století byla zahájena povrchová těžba malého rozsahu až do zahájení rozsáhlé povrchové těžby v roce 1991, která nakonec vedla v roce 1994 k zahájení projektu CC&V Cresson. V současné době je CC&V provozem s nízkým obsahem zlata v otevřeném dole.
Zpracování rudy
Ruda se zpracovává pomocí údolního, halda-vyluhovacího procesu, přičemž k získání zlata se používá aktivní uhlí. Vzniklé knoflíky doré se expedují do rafinerie ke konečnému zpracování.
Prodloužení životnosti dolu
V roce 2008 schválil stát Colorado a okres Teller projekt prodloužení životnosti dolu (MLE1). MLE1 zajistí čtyři roky dodatečné výrobní kapacity. Výstavba projektu MLE1 byla zahájena v roce 2009. Projekt prodlouží životnost dolu do roku 2016.
CC&V roce 2010 dokončila inženýrskou analýzu pro druhý projekt prodloužení životnosti dolu nazvaný MLE2. Nový projekt zahrnuje mletí rudy s vyšší kvalitou a haldové loužení rudy s nižší kvalitou v novém loužicím zařízení. Očekává se, že MLE2 prodlouží životnost dolu do roku 2025 a dále.
Produkce a náklady
Produkce v CC&V vzrostla v roce 2010 o 7 % na 233 000 uncí z 218 000 uncí v roce 2009. Celkem bylo v roce 2010 umístěno na haldové loužení 20,7 Mt.
V roce 2010 došlo k 31% nárůstu peněžních nákladů na 493 USD/oz z 376 USD/oz v roce 2009 v důsledku vyšších cen komodit, zejména nafty, a zvýšených nákladů na licenční poplatky. V srpnu 2011 bylo v dole dosaženo milníku produkce ve výši 4 mil. uncí.
Po realizaci projektu MLE1 se očekává zvýšení produkce na 300 000-314 000 uncí při peněžních nákladech v rozmezí 541-561 USD/oz.
.