1. Kojící matka musí být posedlá tím, co jí.
Není to pravda! Kojící matka by se měla snažit jíst vyváženou stravu, ale nemusí jíst žádné speciální potraviny ani se vyhýbat určitým potravinám. Kojící matka nemusí pít mléko, aby se jí vytvořilo mléko. Kojící matka se nemusí vyhýbat kořeněným jídlům, česneku, zelí ani alkoholu. Kojící matka by měla jíst běžnou zdravou stravu. I když existují situace, kdy něco, co matka sní, může mít vliv na dítě, je to neobvyklé. Nejčastěji se „koliky“, „plynatost“ a pláč mohou zlepšit spíše změnou techniky kojení než změnou stravy matky. (Příručka č. 2 Koliky u kojeného dítěte).
2. Kojící matka musí jíst více, aby se jí tvořilo dostatek mléka.
Není to pravda! Ženám, které drží i velmi nízkokalorickou dietu, se obvykle tvoří dostatek mléka, alespoň do té doby, než se příjem kalorií matky na delší dobu kriticky sníží. Obecně platí, že dítě dostane to, co potřebuje. Některé ženy se obávají, že pokud se budou několik dní špatně stravovat, ovlivní to i jejich mléko. Obavy nejsou na místě. Takové výkyvy neovlivní nabídku ani kvalitu mléka. Běžně se uvádí, že ženy musí sníst 500 kalorií denně navíc, aby mohly kojit. Není to pravda. Některé ženy při kojení skutečně jedí více, ale jiné ne, a některé dokonce jedí méně, aniž by to matce či dítěti nebo zásobám mléka jakkoli uškodilo. Matka by měla jíst vyváženou stravu, kterou jí diktuje její chuť k jídlu. Pravidla ohledně jídla jen zbytečně komplikují kojení.
3. Kojící matka musí pít hodně tekutin.
Není pravda! Matka by měla pít podle své žízně. Některé matky mají pocit, že mají žízeň neustále, ale mnoho jiných nepije více než obvykle. Tělo matky pozná, zda potřebuje více tekutin, a dá jí to najevo tím, že cítí žízeň. Nevěřte tomu, že musíte vypít alespoň určitý počet sklenic denně. Pravidla ohledně pití jen zbytečně komplikují kojení.
4. Matka, která kouří, raději nekojí.
Není to pravda! Matka, která nemůže přestat kouřit, by měla kojit. Bylo například prokázáno, že kojení snižuje negativní účinky cigaretového kouře na plíce dítěte. Kojení přináší matce i dítěti velké zdravotní výhody. Bylo by lepší, kdyby matka nekouřila, ale pokud nemůže přestat nebo omezit kouření, pak je lepší, aby kouřila a kojila, než aby kouřila a kojila.“
5. Kojení a kojení je pro matku důležitější než kouření. Matka by při kojení neměla pít alkohol.
Není to pravda! Od rozumné konzumace alkoholu by se nemělo vůbec odrazovat. Stejně jako v případě většiny drog se do mléka dostává jen velmi málo alkoholu. Matka si může dát trochu alkoholu a pokračovat v kojení jako obvykle. Zákaz alkoholu je další způsob, jak kojícím matkám zbytečně omezujeme život.
6. Matka, která krvácí z bradavek, by neměla kojit.
Není pravda! I když dítě po krvi více plive a krev se může objevit i ve stolici, není to důvod k tomu, aby se dítě přestalo kojit. Bradavky, které jsou bolestivé a krvácejí, nejsou horší než bradavky, které jsou bolestivé a nekrvácejí. Problémem je bolest, kterou má matka. Této bolesti bradavek lze často výrazně pomoci. Vyhledejte pomoc. (Příručka č. 3 Bolestivé bradavky). Někdy mají matky krvácení z bradavek, které zjevně vychází z vnitřku prsu a obvykle není spojeno s bolestí. To se často objevuje v prvních dnech po porodu a během několika dní ustoupí. Matka by měla kojit! Pokud krvácení brzy neustane, je třeba vyšetřit zdroj problému, ale matka by měla kojit dál.
7. Žena, která podstoupila operaci zvětšení prsou, nemůže kojit.
Není to pravda! Většina z nich kojí velmi dobře. Neexistují žádné důkazy o tom, že by kojení se silikonovými implantáty bylo pro dítě škodlivé. Příležitostně se tato operace provádí přes areolu. Tyto ženy mají problémy s dodávkou mléka, stejně jako všechny ženy, které mají řez kolem areolární linie.
8. Žena, která podstoupila operaci zmenšení prsou, nemůže kojit.
Není pravda! Operace zmenšení prsou sice snižuje schopnost matky produkovat mléko, ale protože mnoho matek produkuje mléka více než dost, matky, které podstoupily operaci zmenšení prsou, někdy zvládají velmi dobře výlučné kojení. V takové situaci je třeba při zavádění kojení dbát zejména na zásady uvedené v letáku č. 1 Kojení – správné začátky. Pokud se však zdá, že matka neprodukuje dostatečné množství mléka, může přesto kojit a přikrmovat pomocí laktační pomůcky (tak, aby umělé bradavky nebránily kojení).
9. V případě, že se matka po operaci zmenšené prsní žlázy ocitne v situaci, kdy se kojí málo, může kojení přerušit. Předčasně narozené děti se musí naučit brát lahvičky, než mohou začít kojit.
Není to pravda! Nedonošené děti jsou méně stresovány kojením než krmením z láhve. Dítě o hmotnosti 1200 gramů a ještě menší může začít u prsu, jakmile je stabilní, i když se může přisát až za několik týdnů. Přesto se učí a je chováno, což je důležité pro jeho pohodu i pro pohodu matky. Ve skutečnosti nezáleží ani tak na váze nebo gestačním věku, jako na připravenosti dítěte sát, která se určuje podle jeho sacích pohybů. Není větší důvod dávat lahvičky nedonošeným dětem než donošeným. Pokud je přikrmování opravdu nutné, existují způsoby, jak přikrmovat bez použití umělých bradavek.
10. Děti s rozštěpem rtu a/nebo patra nemohou být kojeny.
Není to pravda! Některým se to daří velmi dobře. Děti pouze s rozštěpem rtu to obvykle zvládají dobře. Pro mnoho dětí je však skutečně nemožné se přisát. Není však pochyb o tom, že pokud se kojení nezkusí, nebude fungovat. Zdá se, že schopnost dítěte kojit nezávisí vždy na závažnosti rozštěpu. Kojení by mělo být zahájeno, pokud možno, s využitím zásad správného zavedení kojení. (Příručka č. 1 Správný začátek kojení). Pokud se podávají lahvičky, podkopávají schopnost dítěte kojit. Pokud dítě potřebuje nakojit, ale nepřisává se, lze a mělo by se před lahví použít hrneček. Krmení prstem je u dětí s rozštěpem rtu/patra příležitostně úspěšné, ale obvykle ne.
11. Děti s rozštěpem rtu/patra mohou být krmeny z prstu. Ženy s malými prsy produkují méně mléka než ženy s velkými prsy.
Nesmysl!
12. Kojení neposkytuje žádnou ochranu před otěhotněním.
Není to pravda! Není to spolehlivá metoda, ale to není žádná metoda. Ve skutečnosti kojení není špatnou metodou odstupu mezi dětmi a poskytuje spolehlivou ochranu zejména během prvních 6 měsíců po porodu. Je však spolehlivé pouze tehdy, když je kojení výlučné, když jsou kojení poměrně častá (alespoň 6-8krát za 24 hodin), nejsou dlouhá období, během nichž se dítě nenají, a matka ještě neměla po porodu normální menstruaci. Po prvních šesti měsících je ochrana menší, ale stále přítomná, a v průměru se ženám kojícím do druhého roku života narodí dítě každé 2 až 3 roky i bez jakékoli umělé antikoncepční metody.
13. V případě, že žena kojí do druhého roku života, je ochrana menší, ale stále přítomná. Kojící ženy nemohou užívat antikoncepční pilulky.
Není to pravda! Nejde o vystavení ženským hormonům, kterým je dítě vystaveno tak jako tak prostřednictvím kojení. Dítě dostává z pilulky jen o něco málo více. Některé ženy, které užívají pilulky, dokonce i minipilulky, však zjišťují, že se jim snižuje nabídka mléka. Estrogeny v pilulce snižují nabídku mléka. Protože mnoho žen ho produkuje více než dost, často to nevadí, ale někdy ano a miminko je pak nervózní a kojení ho neuspokojuje. Děti reagují na rychlost toku mléka, ne na to, co je „v prsu“, takže i velmi dobrá nabídka mléka může zdánlivě způsobit, že dítě, které je zvyklé na rychlejší tok, bude úzkostlivé. Přerušení užívání pilulek často vrátí situaci do normálu. Pokud je to možné, měly by se ženy, které kojí, pilulce vyhnout, dokud dítě nepřijímá jinou stravu (obvykle ve věku 4-6 měsíců). I když je dítě starší, může se zásoba mléka výrazně snížit. Pokud je nutné pilulku použít, je vhodnější použít pilulku pouze s progestinem (bez estrogenu).
14. V případě, že je nutné pilulku použít, je vhodnější použít pilulku pouze s progestinem (bez estrogenu). Kojené děti potřebují po 6 měsících jiné druhy mléka.
Není to pravda! Mateřské mléko dává dítěti vše, co je v jiných mlékách, a ještě více. Děti starší 6 měsíců by měly začít přijímat pevnou stravu hlavně proto, aby se naučily jíst a aby začaly získávat další zdroj železa, které do 7-9 měsíců není v dostatečném množství dodáváno pouze z mateřského mléka. Kravské mléko nebo umělá výživa tedy nebudou nutné, dokud bude dítě kojeno. Pokud si však matka přeje podávat mléko po 6. měsíci, není důvod, aby dítě nemohlo dostávat kravské mléko, pokud je stále několikrát denně kojeno a dostává také širokou škálu pevné stravy ve větším než minimálním množství. Většina dětí starších 6 měsíců, které nikdy neměly umělé mléko, ho nepřijme kvůli chuti.

O autorovi:
JACK NEWMAN, MD, FRCPC je pediatr, absolvent lékařské fakulty Torontské univerzity. V roce 1984 založil první nemocniční poradnu pro kojení v Kanadě. Byl konzultantem UNICEF pro iniciativu Baby Friendly Hospital v Africe. Dr. Newman vykonával lékařskou praxi v Kanadě, na Novém Zélandu a v Jihoafrické republice.
Může být kopírován a šířen bez dalšího souhlasu.

.