Milá Andreo,

Máš pravdu. Kdybychom si udělali výlet do hor, zjistili bychom, že je tam pocitově mnohem větší zima. Všechno to souvisí s naší atmosférou. Možná o tom vždy nepřemýšlíme, ale v podstatě žijeme v obrovském oceánu vzduchu.

„Je to velká část toho, co dělá Zemi obyvatelnou,“ řekla moje přítelkyně Shelley Pressley. Je inženýrkou životního prostředí v Laboratoři pro výzkum atmosféry Washingtonské státní univerzity. „Bez gravitace a naší atmosféry by všechen kyslík, který dýcháme, odletěl do vesmíru.“

Naše atmosféra obsahuje malé stavební kameny neboli molekuly plynů, které tvoří vzduch, který dýcháme, řekla. Ne vždy můžeme vidět nebo cítit, kolik plynu v ní je, ale můžeme ho změřit. Můžeme vypočítat hmotnost plynu nebo počet molekul, které se nacházejí v určité oblasti.

Vzduch na nás ve skutečnosti neustále tlačí, i když to nemůžeme cítit.

„Představte si, že stojíte na povrchu Země,“ řekla Pressleyová. „Nad vaší hlavou je sloupec vzduchu, který se táhne až k vrcholu atmosféry. Sloupec vzduchu tlačí na vaši hlavu. To je tlak.“

„Nyní vylezte na nejvyšší horu, kterou najdete, a postavte se na ni,“ dodává. „Sloupec vzduchu, který ti tlačí na hlavu, je kratší. Má menší hmotnost než sloupec na prvním místě.“

Tlak vzduchu je větší, když jste blíže k hladině oceánu. Zde jsou stavební kameny neboli molekuly pěkně namačkané na sebe. Když je tlak plynu větší, zvyšuje se teplota.“

Možná jste slyšeli lidi říkat, že vzduch je řidší nahoře v horách, kde je menší tlak a molekuly nebo stavební kameny jsou více rozprostřené. Když tlak plynu klesá, klesá i teplota.

Tlak je velkou součástí odpovědi na první část vaší otázky. Druhá část vaší otázky se týká Slunce. Naše Slunce je od povrchu Země vzdáleno asi 490 miliard metrů. Hora se sice může zdát vysoká, ale ve srovnání se vzdáleností mezi Zemí a naším Sluncem je docela malá. Ve skutečnosti to neznamená velký rozdíl v teplotě.

Pressley řekl, že tlak a naše Slunce mají také hodně společného s počasím. Když sluneční světlo prochází atmosférou, ohřívá povrch planety. Když se povrch zahřeje, vysílá teplo zpět k molekulám vzduchu v blízkosti povrchu a zahřívá je. Molekuly vzduchu stoupají. Přitom se rozpínají a ochlazují.

Někde jinde se vzduch nad ještě chladnějším pohořím skutečně začne propadat. Tento klesající vzduch se stlačuje, mačká a ohřívá. Toto mísení vzduchu se nazývá konvekce a je podstatou našeho počasí. Tento systém také udržuje povrch naší planety dostatečně teplý k životu – od chladnějších hor až po teplejší pláže po celém světě.