od Davea Kenestona

Když mě redaktor Old School Record Review požádal, abych napsal tento článek, byl jsem poněkud zdrženlivý, protože mám pocit, že mé silné stránky jsou spíše zaměřeny na interakci s někým individuálně nebo v malé skupině. Nicméně moje láska a téměř směšná posedlost sladkým zpěvným zvukem slide kytary rychle rozmetala všechny představy, že bych z toho vycouval. Prostě jsem vám musel dát vědět o několika písních, při kterých se vám ježí vlasy, mrazí v zádech, jsou božské i démonické a obsahují slide kytaru.

Víte, slide kytara má schopnost vyjádřit emoce tak jedinečným způsobem. Máte tu nejjemnější, nejmelodičtější slide práci George Harrisona v kontrastu s řvoucím roadhouse blues Johnnyho Wintera. Můžeme také srovnávat ranou, zjednodušenou akustickou slideovou tvorbu Roberta Johnsona s úchvatně složitými výšinami elektrického slideu, které v současnosti zkoumají lidé jako Derek Trucks a Sonny Landreth.

Nemůžu si pomoct, slideová kytara mě prostě kurevsky zasahuje; dokáže ve mně probudit prvotní bestii nebo mě rozplakat. Žádná jiná technika se nepřibližuje tomu, aby ve mně vyvolala stejnou škálu emocí. Možná je to pro tebe jiné, ale já ji zatraceně miluju.

Dobře, je na čase, abych přestal básnit o tom, jak moc miluju slide, a prostě ti dal zboží. Tady je první část odpočtu.

10. „Shake Your Moneymaker“ – Elmore James

Tato skladba, nahraná v roce 1961, ztělesňuje Elmorův klasický styl, který proslavil svou hrou na „Dust my Broom“. James dává dohromady skutečný boogie bluesový dupák, přesto James nepřehání svou práci se slide. Hraje pro píseň a na jeho vokály po celou dobu odpovídá chutnými replikami. Když si vezme sólo, rozvine téma a nastíní akordové změny velmi jednoduše, ale to vše při zachování odskoku a rytmu, abyste si mohli poklepávat nohou. Jamesova práce zahrnovala skladby „Done Somebody Wrong“ a „One Way Out“, které se obě staly známými covery Allman Brother, kde Duane Allman pokračoval ve vývoji slide k dříve nevídaným pohledům.

9. „Congo Square“ – Sonny Landreth

Z alba Down in Louisiana z roku 1985 obsahuje tato skladba otevřené ladění d moll, které jí podle mého názoru pomáhá dodat strašidelný, bažinatý zvuk. Tato píseň, založená na oblasti ve čtvrti Tremé v New Orleans, prostě vyzařuje temnou, nadpřirozenou lahodnost. Landrethovy tóny a technika vibrata v této skladbě jsou znamenité a hodné samostatné studie o tom, jak přistupovat ke slide kytaře. Když slyším tuhle píseň, mám chuť vypít nějaký voodoo lektvar a tančit u táboráku. Podívejte se prosím na některé z živých verzí na YouTube; opravdu vyzdvihují, co Sonny dokáže, když dostane svobodu vystupovat mimo omezení studia.

8. „I Don’t Know What You Come to Do“ -Robert Randolph and the Family Band

Robert Randolph je hráč na pedal steel kytaru, na rozdíl od ostatních slide mužů na tomto seznamu, kteří hrají především bottleneck stylem. Místo skleněné nebo kovové trubice tedy používá tzv. tónovou tyč, kterou klouže po strunách. Většina lidí si pedal steel spojuje s country nebo bluegrassovou hudbou, ale v rámci mnoha afroamerických letničních církví existuje také něco jako „Sacred Steel“. Právě zde Robert začínal a poté do své hry zakomponoval blues a funk, čímž si vytvořil svůj vlastní zvuk. Tato píseň má jedny z nejšpinavějších a nejfunkovějších slide licků, jaké jsem kdy slyšel, a basová linka je náhodou nehorázně ujetá. Kapela hraje tuto skladbu mnohokrát jako závěrečnou, aby strhla dům stompfestovým crescendem. Jestli nechcete při tomhle čísle protřepat penízky, jste bělejší než Jim Gaffigan. Tahle píseň je čirá zábava a Robertovy sólové party jsou dokonalou ukázkou toho, co dokáže vyprodukovat kreativní mysl plus vášeň. Živé verze na internetu jsou ohromné. Ve skutečnosti se ve verzi na níže uvedeném odkazu na YouTube střídá několik členů kapely, kteří v rámci písně hrají na různé nástroje. Tahle kapela je šílená! Podívejte se na ně a zvedněte se a zatancujte si v obýváku! Sakra, zvedněte se a zatancujte si ve své zasrané kóji, když už jste u toho.

7. „You Got to Move“ – Mississippi Fred McDowell

Tato píseň, nahraná v roce 1965, je vlastně starý spirituál s kořeny pevně zasazenými do otroctví. Její význam lze interpretovat několika způsoby, přičemž svoboda smrti a útěk z otroctví jsou dva nejoblíbenější významy, které se písni přisuzují. Ačkoli je známější verze Rolling Stones nahraná o šest let později, McDowellova verze je nejautentičtější a nejvíce evokující. Co mě na této písni zabíjí, je strašidelná slide linka zdvojená vokálem. Tato tradice ve slide hře spolu s frázováním typu call and response jsou charakteristickými znaky stylu, díky nimž jsou tyto písně opravdu jako návrat domů. Bluesová stupnice zní tak důvěrně a uklidňuje. Ty nejjednodušší licky a riffy nějakým způsobem rezonují hlouběji, než by kdy dokázal vymyslet jakýkoli blistering Hungarian Minor run Yngwie Malmsteen a jemu podobní. Písně jako tato jsou součástí kolektivního amerického dědictví, které vám dokáže vnést do srdce „ten starý pocit“ a překračuje rasové i kulturní hranice.

6. „Catch Hell Blues“ – The White Stripes

Slide hra Jacka Whitea střídá ostré, dobře artikulované arpeggiované riffy s ječivou, chraplavou divokostí a zpět. Toto využití dynamiky je geniální a pokaždé, když tuto píseň poslouchám, mě dostane do varu. Riffy jsou místy tak dravé a zběsilé, že se nemůžu ubránit dojmu, že Jackovo smýšlení bylo: „Jo, přesně tak… hraju na tuhle kytaru jako zlej zmrd, co s tím naděláš? Aha, nic? To jsem si myslel, tak prostě drž hubu a poslouchej, jak to rozjíždím!“. Zmínili jste se, že riffy jsou drsňácké? Je to jen jeden z mnoha důvodů, proč je tahle skladba z alba Icky Thump z roku 2007 mou nejoblíbenější písní od Whites Stripes.

No a to je první část odpočtu mých nejoblíbenějších písní se slide kytarou. Doufám, že se vám tyhle skladby líbí stejně jako mně. Nemůžu se dočkat, až vám ukážu svých pět nejlepších. Bylo to brutální, když jsem se snažil zredukovat své oblíbence, a bohužel se některé skvělé skladby do výběru nedostaly.

Tady je několik čestných zmínek, které jsou nářez:

Earl Hooker-„Blue Guitar“

Robert Johnson-„Come on in my Kitchen“

Derek Trucks Band-„Preachin‘ Blues“

Seasick Steve- „Dog House Boogie“

North Mississippi Allstars- „Mean Old Wind Died Down“

Lynyrd Skynyrd- „The Ballad of Curtis Loew“

Sledujte příští týden (pátek 2. 7.) zbytek odpočtu. Mezitím vám přinášíme seznam skladeb na Spotify.