Dodo (Raphus cucullatus) byl inteligentní člen čeledi holubovitých a nelétavý. Dodové však nebyli vždy nelétaví. Předpokládá se, že dodo se stal nelétavým kvůli snadné dostupnosti bohatých zdrojů potravy a relativní absenci predátorů na Mauriciu. Dodové se tedy vyvinuli jako nelétaví pozemní ptáci, kteří se nemají čeho bát. Dodové rádi jedli kameny, ale to je jen první chod. Ve skutečnosti jedli ovoce, ořechy, semena, cibule a kořínky. Objevily se také domněnky, že dodo se mohl živit kraby a měkkýši, podobně jako jejich příbuzní holubi korunkatí. Kameny, které jedli, jim pomáhaly trávit. Usazují se v dodově žaludku a pomáhají rozmělnit potravu. Předpokládá se, že jeho hlavním životním prostředím byly lesy v sušších pobřežních oblastech Mauricia. Jedna zpráva uvádí, že jeho snůšku tvořilo jediné vejce. V roce 1598, kdy na ostrov přišli první lidé, byli dodové snadnou potravou pro hladové námořníky, a když lidé později z ostrova udělali trestaneckou kolonii, přivezli s sebou i další zvířata, jako prasata, psy, kočky, krysy, a dokonce i krabožravé opice makaky, a ti snědli dodí vejce a mláďata, zničili dodí biotop a zanedlouho poté už žádní dodové nezbyli a vyhynuli, když byl poslední z nich zabit v roce 1681.