Jelikož je naším tématem zpětný pohled, budeme se v letošním roce v některých našich příspěvcích vracet k příspěvkům, které získaly značné množství sdílení a/nebo interakcí, aktualizovat je a znovu publikovat. Již dříve jsme publikovali příspěvek nazvaný Dvacet způsobů, jak říct svému muži, že si ho vážíte (jste tady ~úsměv~), a ten se stal jedním z našich dosud nejsledovanějších příspěvků.

Ze všech poznatků, které jsem se o mužích naučila (za téměř patnáct let manželství), jeden vyčnívá nad ostatní: muži potřebují respekt. Dříve jsem si myslela, že respekt si musí každý zasloužit. Z biblického hlediska však má člověk svému otci a manželovi projevovat bezpodmínečnou úctu (stejně jako my dámy chceme, aby nám projevovali bezpodmínečnou lásku). Jedná se o konkrétní muže, nikoli o muže obecně (ostatní muži si ji od nás skutečně musí zasloužit).

Jste-li k tomuto tvrzení, že muži potřebují úctu, skeptická (stejně jako je k němu zpočátku skeptická řada žen), zvažte, zda byste neměla udělat rozhovor s několika muži a zjistit, co říkají. Tímto vás vyzýváme k přečtení (nebo opětovnému přečtení) příspěvku: Dvacet způsobů, jak říct svému muži, že si ho vážíte! (A pokud se vám líbí, sdílejte ho na sociálních sítích!)

V anglickém jazyce neexistuje silnější věta než vytoužené „I love you“. Filmy jsou plné mužů, kteří se řítí dopravou, riskují život a zdraví, aby našli svou milovanou (která se na ně z nějakého důvodu zlobí) a vyznali jí ta tři slova, která touží slyšet všechny ženy.

Miluji tě! Miloval jsem tě, když jsem tě poprvé spatřil. Od našeho prvního rande jsem věděl, že jsi pro mě ta pravá; a od našeho prvního polibku jsem věděl, že udělám cokoli – budu čímkoli – co budeš kdy potřebovat. Jsi moje srdce, moje duše a moje všechno. Vždycky tě budu milovat.

Vyrůstala jsem na romantických komediích, disneyovkách a křesťanských romantických románech (ano, něco takového existuje a ano, jsou neuvěřitelně sentimentální) a byla jsem připravená zasypat svého budoucího manžela větou „miluji tě“ víc, než by dokázal strávit. Pak Emerson Eggerichs, autor knihy Láska a úcta, můj plán zhatil. Co to znamená, že muži zoufale potřebují respekt a že většina mužů by si vybrala respekt místo lásky, kdyby byli nuceni si vybrat?“

Toto odhalení se mi zarylo do mozku a v mžiku jsem se opět pustila do práce – tentokrát jsem byla připravena zasypat svého manžela větším množstvím „respektuji tě“, než by dokázal strávit. A tak jsem to udělala! „Eriku, vážím si tě,“ říkala jsem s velkým obdivem. A jak myslíte, že reagoval? Se slzami v očích? Ne. Poděkováním a objetím? Ne. S rozzářenou, rozjařenou tváří? Ne tak docela. Odpověděl velmi jednoduše: „Proč si mě vážíš?“

Slyšet „Vážím si tě“ pro Erika neudělalo to, co pro mě udělalo (a dělá) „Miluji tě“. Jednou z mých největších otázek a nejistot jako ženy je: „Jsem milovaná?“. Když slyším svého manžela říkat: „Miluji tě“, uklidňuje to mé srdce. Miluje mě. Musím být milovaná. Ale úcta obvykle přichází jako výsledek obdivuhodného činu. Říct „vážím si tě“, aniž byste nabídli jakýkoli důvod, proč si vaše drahá polovička tuto úctu zaslouží, srdce muže nepovzbudí. Chvíli mi trvalo, než jsem tento koncept pochopila, ale nakonec jsem si uvědomila, že Erik potřebuje, abych řekla „vážím si tě“, potřebuje, abych uvedla důvod, proč si ho vážím, a potřebuje, abych mu dala najevo, že si ho vážím.

Dámy, kdyby vám váš přítel každý den říkal, že vás miluje, ale zároveň vás urážel, kritizoval, smál se vám a často na vás koulel očima, cítily byste se milované? Odhaduji, že pravděpodobně ne. Můžeme svým mužům vyhrknout milion „vážím si tě“, ale pokud tomu nebudou odpovídat naše činy, nebudou se cítit respektováni.

Muž, jehož žena nebo přítelkyně ho obdivuje, může dosáhnout úžasných výkonů. Před lety jsem se zúčastnil basketbalového zápasu jednoho přítele. Jako dívka jsem mu jen ráda fandila a dívala se, jak hraje; později jsem však zjistila, že moje přítomnost pro něj znamená celý svět. Nikdy nezapomenu na jeho slova: „Když jsi tam byla a dívala se na mě – měl jsem pocit, že bych mohl proskočit košem!“. Něco tak prostého, jako je tichá podpora vašeho miláčka na tribuně, může na dlouhou trať uklidnit toho vnitřního chlapce, jehož základní otázka zní: „Mám na to?“

Možná jste jako já… máte praxi v říkání „miluji tě“ a snažíte se přepracovat svůj jazyk, abyste místo toho řekli to, co váš muž zoufale potřebuje slyšet (zvláště s ohledem na západní kulturu, která vás nabádá, abyste si svého mužského protějšku nevážili). Pokud to popisuje vás, zvažte následující způsoby, jak svému muži říct: „Vážím si tě!“

• „Jsem na tebe pyšný.“
  „Vážím si tě!“ Ujistěte se, že tuto větu (ani žádnou jinou z těchto frází) nepřeháníte, aby zůstala silná, ale nezapomeňte svému muži uvést důvody, proč jste na něj hrdí. Pokud se obáváte, že nafouknete jeho ego, vyžeňte tuto obavu z hlavy. Muži potřebují – potřebují – vědět, že je jejich ženy obdivují a oceňují. Představte si, že se váš přítel nebo manžel zdrží toho, aby vám řekl, že vás miluje, protože se bojí, že by vám mohlo „nabobtnat srdce“. To nedává smysl, že? Stejně tak nedává smysl zadržovat obdiv svého přítele nebo manžela ze strachu, že mu nabobtná ego.“
• „Věřím ti.“
• „Věřím ti.“
• „Věřím ti. I když si nepamatuji okolnosti, vzpomínám si, že jsem Erikovi jednou řekla, že mu nevěřím. Nemělo to nic společného s důvěrou v jeho věrnost. Nemělo to nic společného s důvěrou v jeho finanční stránku. Problém, kvůli kterému jsem mu nedůvěřoval, byl v životním schématu malý, ale když jsem slyšel: „Nevěřím ti,“ zlomilo mi to Erikovo srdce a byl jsem bezradný. Kdybych si uvědomil, jak hlubokou bolest mu tato věta způsobí, určitě bych držel jazyk za zuby, ale jeho reakce mi poskytla rychlé a silné poučení. Nejenže muži potřebují cítit, že si jich ženy váží, ale potřebují také věřit, že jim jejich manželky a přítelkyně důvěřují. Říct „Věřím ti“ v podstatě znamená říct: „Jsi inteligentní, kompetentní a máš na to. Tohle zvládneš. Jsi silná.“ Který muž si zoufale nepřeje slyšet tato slova od ženy, kterou miluje?“
• „Můžeš mi pomoct…?“
• „Můžeš mi pomoct? Muži jsou opraváři, a protože my dámy máme tendenci zpracovávat své problémy jinak (tj. slovně), často jejich nabídky pomoci odmítáme. Když si potřebujeme o nějakém problému promluvit, nesnášíme jejich pokusy o nápravu našich problémů, protože si jejich řešení vykládáme jako „Prostě se s tím už smiř!“ nebo „Potřebuješ napravit“. Ačkoli jsou jistě chvíle, kdy si my dámy potřebujeme své problémy vyříkat s jinými ženami, jsou také chvíle, kdy nám nápady, vedení a moudrost našich přítelů nebo manželů mohou být velmi prospěšné. Až budete mít příště nějaký problém, místo abyste běžela za kamarádkami, obraťte se na svého muže. Vezměte v úvahu jeho postřehy a řiďte se alespoň částí jeho rad – pokud ne všemi. Nejenže vám to pomůže více důvěřovat jeho úsudku, ale také se díky tomu bude cítit jako cenný přínos pro váš život. Požádat ho o pomoc a přijmout ji je další způsob, jak potvrdit jeho kompetenci; zatímco požádat ho o pomoc a odmítnout ji (zejména s příměsí kritiky) je spolehlivý způsob, jak podkopat jeho důvěru.
• „Jsi můj hrdina … a tady je důvod …“ Opět platí, že muži potřebují vědět, proč je jejich ženy obdivují.“
• „Děkuji.“

„Děkuji. Všimněte si prací, které pro vás dělá, a promyšlených způsobů, jak vám slouží a jak vás zaopatřuje, a upřímně mu poděkujte. Děkuji je věta, která vyjadřuje lásku, uznání a úctu. Když mi Erik za něco poděkuje, cítím, že si mě všímá a že si mě váží. Když Erikovi poděkuji za něco tak malého, jako je opláchnutí nádobí, nebo tak velkého, jako je tvrdá práce pro naši rodinu, cítí se oceněn a respektován. Málokdy se stává, že by se ve vztahu děkovalo příliš často.“

• „Jak ti mohu pomoci dosáhnout…?“
• „Jak ti mohu pomoci dosáhnout…? Muži potřebují v životě nejen roztleskávačku, ale i partnerku. Touží strávit život s někým, kdo se zajímá o jejich vášně a sny – a s někým, kdo je ochotný, schopný a nadšený pomoci jim k těmto snům směřovat. Zeptáte-li se svého muže, jak mu můžete pomoci dosáhnout jeho cílů, říkáte tím: „Tvé sny pro mě mají cenu“ a „Věřím v tebe“. Při této snaze si my dámy také musíme dávat pozor, abychom neúmyslně nekritizovaly jeho nápady nebo neunesly jeho plány (zeptejte se mě, jak to vím… ~úsměv~).“
• „Na tvém názoru mi záleží.“
• „Záleží mi na tvém názoru. Erika přivádí k šílenství, když se ho zeptám na jeho názor a pak se hned ptám na názor někoho jiného. Někdy se ptá: „Proč to děláš? Copak mi nevěříš?“ Zjišťování názoru svého muže a časté přijímání jeho názorů ukazuje, že důvěřujete jeho nápadům a věříte, že vás může vést správným směrem. Případně se ho zeptejte na jeho názor a ujistěte se, že ví, že si ho vážíte!“
• „Co bys dělal na mém místě?“
• „Co bys dělal na mém místě? Položení této otázky je dalším způsobem, jak říci: „Na tvém názoru mi záleží.“. Dává tím najevo, že máte důvěru v jeho vedení. I když na vaši otázku neodpoví zrovna lichotivě, buďte si jisti, že si vaší důvěry v jeho názor váží.
• „Jste dobrý člověk.“ „Jste dobrý člověk,“ odpoví vám. Nejsi žádný lenoch. Jsi člověk, kterého si vážím. Jsi silný. Jsi muž – a to skvělý. Muži, jak rádi byste od své přítelkyně nebo manželky slyšeli: „Jsi dobrý muž?“
• Poslechněte si ho bez přerušování. Muži se soustředí na úkoly a často mají jednostranně zaměřenou mysl. Bůh je tak stvořil – není to vada! ~úsměv~ Protože jsou zaměřeni na jeden úkol, je pro ně velmi frustrující, když jsou opakovaně přerušováni, když se snaží dokončit myšlenku. Nechte ho dokončit, co chce říct, a projevte mu úctu tím, že se vyhnete nutkání skákat mu do řeči radami a upřesňujícími otázkami. Po příliš mnoha přerušeních by mohl ztratit vůli nebo chuť s vámi mluvit. Pokud si přejete s mužem otevřeně komunikovat, dbejte na to, abyste v rozhovoru nedominovali, aby mohl dokončit své myšlenky a plně se vyjádřit. ~úsměv~
• Přestaňte dělat to, co děláte, a zajímejte se o slova, která říká. Miláčku, slova vycházející z tvé tváře mají hodnotu. Ženy bývají vynikajícími multitaskery, ale muži si při rozhovoru se zaneprázdněnými ženami připadají jako další hlučný přístroj. Jeho srdci uděláte dobře, když přestanete dělat to, co děláte, otočíte se k němu tělem a budete pozorně naslouchat tomu, co se vám snaží říct. Pokud v danou chvíli skutečně nejste schopna naslouchat, laskavě ho požádejte: „Můžete mi dát pár minut na dokončení toho, co dělám? Chci být schopen soustředit se na to, co říkáte.“
• Potvrďte jeho myšlenky. Rychle naslouchejte a pomalu mluvte. Když budete mít obavy, vzneste je později. Nesestřelujte je ve chvíli, kdy se o ně dělí. (Tohle jsem Erikovi dělal celé roky, než mi došlo, že ho zraňuji a beru mu vítr z plachet.)
• V soukromí ho pochvalte. To je ten lahodný koláč.
• Chval ho na veřejnosti. A tohle je třešnička! Muži milují, když je jejich ženy povzbuzují a chválí. Je to jako balzám na jejich vyprahlé duše. Ale když je jejich dámy obdivují před ostatními – zejména před jinými muži -, je to lepší než jakýkoli zákusek, který byl kdy stvořen.
• Odolejte nutkání ho kritizovat – zejména před jinými muži. Stejně jako přijímání chvály před ostatními muži blaží srdce muže, kritika před ostatními muži srdce muže láme. Svůj hněv, frustraci a kritiku odnášejte k Pánu v modlitbě, dokud se neuklidníte natolik, abyste je mohli řešit s úctou a v soukromí.
• Jednejte s ním jako s dospělým. Jednou, až budete rodiči, se možná stane druhou přirozeností komunikovat s manželem stejně jako s dětmi. Váš manžel si to osvojí a vaše děti také. Ujistěte se, že s ním mluvíte jako s dospělým – dospělým, který je respektován -, aby vaše děti vnímaly tatínka jako autoritu v domácnosti, a ne jako vrstevníka (nebo hůř, jako jedno z vašich dětí). Někdy vynikající tátové ustupují od toho, aby byli takovým tátou, jakým by mohli být, jen proto, aby se vyhnuli kritice svých manželek. Nebude dělat všechno podle vašich měřítek – a to je v pořádku.
• Modlete se za něj a s ním. Pro muže je velmi uklidňující vědět, že ho jeho žena pozvedá v modlitbě, ale je mimořádně zvláštní, když slyší, že se za něj modlí. Pokud spolu teprve chodíte, vyhýbejte se tomu, abyste spolu trávili hodně času intimními modlitbami, protože vás to může příliš rychle spojit; jakmile se však zasnoubíte (a později vezmete), zařaďte modlitbu za něj a s ním do svého rozvrhu jako pravidelnou součást. Dopřej mu potěšení slyšet, jak děkuješ Bohu za něj a za to, co přináší do tvého života.
• Odlož červené pero. Přestaňte svého muže opravovat – a to zejména na veřejnosti. Opravdu záleží na tom, jestli to slovo vyslovuje špatně nebo jestli utírá prach jinak než ty? Ponižující opravy se časem sčítají a mohou muže velmi odradit. Všude se najdou muži, jejichž mantrou je: „Nechci slyšet, jak se rozčiluje, tak prostě mlčím“. Smutné… velmi, velmi smutné.
• Dávejte si pozor na tón hlasu. Stejná poznámka může mít opačný význam podle toho, jak ji řekneš. Můžeš komunikovat s postojem nebo stejnou replikou s obdivem. „Mohl byste, prosím, otevřít dveře?“ může být řečeno s mrzutostí a znechucením, nebo s roztomilostí a obdivem. Tónem hlasu sdělujeme úctu a neúctu.
• I v hněvu mluvte tiše. Přísloví 15,1 patří k mým oblíbeným úryvkům z Písma. „Tichá odpověď odvrací hněv, ale ostré slovo vzbuzuje hněv“ (ESV). Mám ho vyvěšený na ledničce jako stálou připomínku! Pro muže se zvýšený hlas velmi často rovná neúctě. Je to pokus o převahu. Svůj názor můžete vyjádřit, aniž byste ho museli slovně bít (nebo buzerovat). Pokud mluvené slovo nezabírá, zkuste slovo psané; ať už však použijete jakýkoli komunikační prostředek, zůstaňte klidní a mírní. Mnohem větší přízeň si získáte respektem než pohrdáním. Pokud ztratíte chladnou hlavu, ztratí se i síla vašeho sdělení.

Dámy, máte v životě svého muže větší moc, než si uvědomujete. Máte možnost ho budovat nebo bořit – pohánět ho směrem k velikosti nebo brzdit jeho plány. Snažme se svou moc využívat spíše k dobru a Boží slávě než ke zlu – i když nás naše mužské protějšky rozzuří víc než oheň (a takové chvíle nastanou… ach ano… nastanou…).

Existuje tolik způsobů, jak vyjádřit úctu. Které z nich vás z výše uvedeného seznamu zaujaly nejvíce? Vyberte si hned jeden a povzbuďte svého muže!“

Jak dáváte svému příteli nebo manželovi najevo respekt?“

Obrázek: /FlamingoImages