Expozice extrémně nízkofrekvenčním polím

Používání elektřiny se stalo nedílnou součástí každodenního života. Kdykoli proudí elektřina, existují v blízkosti vedení, která elektřinu přenášejí, a v blízkosti spotřebičů elektrická i magnetická pole. Od konce 70. let 20. století se objevují otázky, zda vystavení těmto elektrickým a magnetickým polím o extrémně nízkých frekvencích (ELF) má nepříznivé zdravotní následky. Od té doby bylo provedeno mnoho výzkumů, které úspěšně vyřešily důležité otázky a zúžily zaměření budoucího výzkumu.

V roce 1996 založila Světová zdravotnická organizace (WHO) Mezinárodní projekt elektromagnetických polí, jehož cílem bylo zkoumat možná zdravotní rizika spojená s technologiemi vyzařujícími EMP. Pracovní skupina WHO nedávno dokončila přezkum zdravotních důsledků elektromagnetických polí ELF (WHO, 2007).

Tento informační list vychází ze závěrů této pracovní skupiny a aktualizuje nedávné přehledy o zdravotních účincích elektromagnetických polí ELF, které v roce 2002 zveřejnila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), zřízená pod záštitou WHO, a Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP) v roce 2003.

Zdroje elektromagnetického pole a expozice obyvatelstva

Elektrické a magnetické pole existuje všude tam, kde protéká elektrický proud – v elektrickém vedení a kabelech, v bytových rozvodech a elektrických spotřebičích. Elektrická pole vznikají z elektrických nábojů, měří se ve voltech na metr (V/m) a jsou stíněna běžnými materiály, jako je dřevo a kov. Magnetické pole vzniká z pohybu elektrických nábojů (tj. proudu), vyjadřuje se v teslech (T) nebo častěji v militeslech (mT) či mikroteslech (µT). V některých zemích se běžně používá další jednotka zvaná gauss (G) (10 000 G = 1 T). Tato pole nejsou stíněna většinou běžných materiálů a snadno jimi procházejí. Oba typy polí jsou nejsilnější v blízkosti zdroje a se vzdáleností slábnou.

Většina elektrické energie pracuje s frekvencí 50 nebo 60 cyklů za sekundu neboli hertzů (Hz). V blízkosti některých spotřebičů mohou být hodnoty magnetického pole řádově několik set mikrotesla. Pod elektrickým vedením může mít magnetické pole hodnotu kolem 20 µT a elektrické pole několik tisíc voltů na metr. Průměrná magnetická pole v domácnostech, kde se pracuje s elektrickou energií, jsou však mnohem nižší – asi 0,07 µT v Evropě a 0,11 µT v Severní Americe. Průměrné hodnoty elektrického pole v domácnostech jsou až několik desítek voltů na metr.

Vyhodnocení pracovní skupiny

V říjnu 2005 WHO svolala pracovní skupinu vědeckých odborníků, aby posoudila veškerá zdravotní rizika, která by mohla existovat v důsledku expozice elektrickým a magnetickým polím ELF ve frekvenčním rozsahu >0 až 100 000 Hz (100 kHz). Zatímco IARC zkoumala důkazy týkající se rakoviny v roce 2002, tato pracovní skupina přezkoumala důkazy týkající se řady zdravotních účinků a aktualizovala důkazy týkající se rakoviny. Závěry a doporučení pracovní skupiny jsou uvedeny v monografii Světové zdravotnické organizace (WHO) Environmental Health Criteria (EHC) (WHO, 2007).

Po standardním procesu hodnocení zdravotních rizik došla pracovní skupina k závěru, že neexistují žádné podstatné zdravotní problémy spojené s elektrickými poli ELF na úrovních, se kterými se běžně setkávají členové veřejnosti. Zbývající část tohoto informačního listu se tedy zabývá převážně účinky expozice ELF magnetickým polím.

Krátkodobé účinky

Jsou prokázány biologické účinky akutní expozice při vysokých úrovních (výrazně nad 100 µT), které jsou vysvětleny uznávanými biofyzikálními mechanismy. Vnější ELF magnetická pole vyvolávají v těle elektrická pole a proudy, které při velmi vysokých intenzitách pole způsobují stimulaci nervů a svalů a změny excitability nervových buněk v centrální nervové soustavě.

Potenciální dlouhodobé účinky

Většina vědeckého výzkumu zkoumajícího dlouhodobá rizika expozice ELF magnetickým polím se zaměřila na dětskou leukémii. V roce 2002 vydala agentura IARC monografii, ve které klasifikovala ELF magnetická pole jako „pravděpodobně karcinogenní pro člověka“. Tato klasifikace se používá pro označení činitele, u něhož existují omezené důkazy o karcinogenitě u lidí a méně než dostatečné důkazy o karcinogenitě u pokusných zvířat (dalšími příklady jsou káva a svářečské výpary). Tato klasifikace byla založena na souhrnných analýzách epidemiologických studií, které prokázaly konzistentní vzorec dvojnásobného nárůstu dětské leukémie v souvislosti s průměrnou expozicí magnetickému poli o výkonu nad 0,3 až 0,4 µT v domácnostech. Pracovní skupina dospěla k závěru, že další studie, které byly od té doby provedeny, nemění stav této klasifikace.

Edemiologické důkazy jsou však oslabeny metodologickými problémy, jako je možné zkreslení výběru. Kromě toho neexistují žádné uznávané biofyzikální mechanismy, které by naznačovaly, že se na vzniku rakoviny podílejí nízké expozice. Pokud by tedy expozice těmto nízkoúrovňovým polím měla nějaké účinky, muselo by to být prostřednictvím biologického mechanismu, který je zatím neznámý. Navíc studie na zvířatech byly převážně negativní. Celkově tedy důkazy týkající se dětské leukémie nejsou dostatečně silné na to, aby mohly být považovány za příčinné.

Dětská leukémie je poměrně vzácné onemocnění s celkovým ročním počtem nových případů odhadovaným v roce 2000 na 49 000 na celém světě. Průměrná expozice magnetickému poli nad 0,3 μT v domácnostech je vzácná: odhaduje se, že v takových podmínkách žije pouze 1 až 4 % dětí. Pokud je souvislost mezi magnetickými poli a dětskou leukémií příčinná, odhaduje se, že počet případů na celém světě, které lze přičíst expozici magnetickým polím, se pohybuje v rozmezí 100 až 2400 případů ročně na základě hodnot pro rok 2000, což představuje 0,2 až 4,95 % celkové incidence pro tento rok. Pokud tedy magnetická pole ELF skutečně zvyšují riziko onemocnění, při posuzování v celosvětovém kontextu by byl dopad expozice elektromagnetickým polím ELF na veřejné zdraví omezený.

Byla zkoumána řada dalších nepříznivých účinků na zdraví z hlediska možné souvislosti s expozicí magnetickým polím ELF. Patří mezi ně jiné druhy rakoviny u dětí, rakovina u dospělých, deprese, sebevraždy, kardiovaskulární poruchy, reprodukční dysfunkce, vývojové poruchy, imunologické modifikace, neurobehaviorální účinky a neurodegenerativní onemocnění. Pracovní skupina WHO dospěla k závěru, že vědecké důkazy podporující souvislost mezi expozicí ELF magnetickému poli a všemi těmito zdravotními účinky jsou mnohem slabší než v případě dětské leukémie. V některých případech (tj. u kardiovaskulárních onemocnění nebo rakoviny prsu) důkazy naznačují, že je tato pole nezpůsobují.

Mezinárodní pokyny pro expozici

Zdravotní účinky související s krátkodobou expozicí na vysoké úrovni byly zjištěny a tvoří základ dvou mezinárodních pokynů pro limitní hodnoty expozice (ICNIRP, 1998; IEEE, 2002). V současné době tyto orgány považují vědecké důkazy týkající se možných zdravotních účinků dlouhodobé, nízkoúrovňové expozice ELF polím za nedostatečné k tomu, aby odůvodnily snížení těchto kvantitativních limitů expozice.

Pokyny WHO

Pro vysokoúrovňovou krátkodobou expozici EMP byly vědecky prokázány nepříznivé zdravotní účinky (ICNIRP, 2003). Tvůrci politik by měli přijmout mezinárodní pokyny pro expozici určené k ochraně pracovníků a veřejnosti před těmito účinky. Programy ochrany před EMP by měly zahrnovat měření expozice ze zdrojů, u nichž lze očekávat, že expozice překročí mezní hodnoty.

Co se týče dlouhodobých účinků, vzhledem ke slabým důkazům o souvislosti mezi expozicí magnetickým polím ELF a dětskou leukémií, je přínos snížení expozice na zdraví nejasný. Vzhledem k této situaci jsou uvedena následující doporučení:

• Vláda a průmysl by měly sledovat vědecké poznatky a podporovat výzkumné programy, aby se dále snížila nejistota vědeckých důkazů o zdravotních účincích expozice ELF polím. Prostřednictvím procesu hodnocení rizik ELF pole byly zjištěny mezery ve znalostech, které tvoří základ nového výzkumného programu.
• Členské státy se vyzývají, aby zavedly účinné a otevřené komunikační programy se všemi zúčastněnými stranami, které umožní informované rozhodování. Ty mohou zahrnovat zlepšení koordinace a konzultace mezi průmyslem, místní samosprávou a občany v procesu plánování zařízení emitujících ELF EMP.
• Při výstavbě nových zařízení a navrhování nových přístrojů, včetně spotřebičů, lze prozkoumat nízkonákladové způsoby snížení expozice. Vhodná opatření ke snížení expozice se budou v jednotlivých zemích lišit. Politika založená na přijetí libovolně nízkých limitů expozice však není opodstatněná.

Další literatura

WHO – Světová zdravotnická organizace. Extrémně nízkofrekvenční pole. Kritéria ochrany zdraví životního prostředí, svazek 238. Ženeva, Světová zdravotnická organizace, 2007.

Pracovní skupina IARC pro hodnocení karcinogenních rizik pro člověka. Neionizující záření, Část 1: Statická a extrémně nízkofrekvenční (ELF) elektrická a magnetická pole. Lyon, IARC, 2002 (Monographs on the Evaluation of Carcinogenic Risks to Humans, 80).

ICNIRP – International Commission on Non-Ionizing Radiation Protection. Expozice statickým a nízkofrekvenčním elektromagnetickým polím, biologické účinky a zdravotní důsledky (0-100 kHz). Bernhardt JH et al., eds. Oberschleissheim, International Commission on Non-ionizing Radiation Protection, 2003 (ICNIRP 13/2003).

ICNIRP – International Commission on Non-Ionizing Radiation Protection (1998). Pokyny pro omezení expozice časově proměnným elektrickým, magnetickým a elektromagnetickým polím (do 300 GHz). Health Physics 74(4), 494-522.

Koordinační výbor pro normy IEEE 28. Norma IEEE pro bezpečnostní úrovně s ohledem na vystavení člověka elektromagnetickým polím, 0-3 kHz. New York, NY, IEEE – The Institute of Electrical and Electronics Engineers, 2002 (IEEE Std C95.6-2002).

Pro více informací kontaktujte:

Mediální centrum WHO
Telefon: +41 22 791 2222
E-mail: