Popisujeme nový odvozený hemodynamický parametr oxygenace, faktor S (S). Tento faktor je založen na dodávce a spotřebě kyslíku a může se pohybovat v rozmezí -3 až 1. Umožňuje zjednodušené matematické modelování klinických problémů transportu kyslíku a lze jej použít v mnoha klinických situacích. Jako pomůcka pro matematické modelování je zaveden nový hemodynamický parametr oxygenace, faktor S (S). Je definován takto: (DO2 = dodávka kyslíku, VO2 = spotřeba kyslíku) S se může teoreticky pohybovat od -3 (DO2 = VO2) do +1 (VO2 = 0). Když DO2/VO2 = 4 (tj. OER = 0,25), S = 0. S < 0 znamená využití rezervní kapacity pro přenos kyslíku. S > 0 znamená zvýšenou dodávku kyslíku v poměru ke spotřebě kyslíku (tj. „posunutá dodávka kyslíku“). Algebraickou manipulací a dosazením složek DO2 do rovnice 1: DO2 = Q x Ca x 10 DO2 = Q 10 (2) lze odvodit následující rovnice: Ca – Cv (Ca = arteriální obsah, Cv = venózní obsah) lze určit substitucí složek spotřeby kyslíku: VO2 = Q (Ca – Cv) x 10 (5) do rovnice 1 a řešením pro Ca – Cv. Rovnici 6 lze zjednodušit na: Dříve definovaný vztah mezi smíšeným žilním PO2 (PvO2) a DO2/VO2 (kde vypočtená hodnota P50 je 26,6 +/- 1,0) lze použít k úpravě S klinicky relevantním způsobem. PvO2 = 5,44D O2/VO2 + 18,16 (8) Vztah mezi S a PvO2 lze definovat dosazením rovnice 4 do rovnice 1 a vyřešením pro PvO2 PvO2 = + 18,16 (9) Jako příklad, při PvO2 28 torrů (anaerobní práh) je S = -1,2. Vztah mezi PvO2 a S je znázorněn na obrázku 1. S, které lze definovat také jako 1-4(VO2/DO2) nebo 1-4(OER), je užitečným nástrojem pro matematické modelování globálních problémů transportu kyslíku, protože dříve odvozené rovnice s hodnotou S umožňují vzájemně propojit jednotlivé složky transportu kyslíku klinicky relevantním způsobem. Další výhody použití S v matematickém modelování jsou následující: 1. Koncepčně se „hodí“, pokud jde o znaménko (+ nebo -), protože -S znamená využití rezervní kapacity pro transport kyslíku a +S znamená plýtvání nebo nadměrnou dodávku kyslíku (šuntování). 2. Tyto pojmy lze snadno kvantifikovat pomocí faktoru S. 3. „Rozkládá“ rozdíl mezi hodnotami parametrů (OER nebo S) integrujících složky transportu kyslíku, tj. v „normálním stavu“, pokud jde o transport kyslíku, OER = 0,25 a S = 0. Při anaerobním prahu (PvO2 = 28 torrů) je OER = 0,55 a S = -1,2. Změna OER od „normálního stavu“ k anaerobnímu prahu je tedy 0,3 (0,55-0,25) a změna S je 1,2. To představuje čtyřnásobné zvýšení. Níže jsou popsány čtyři příklady matematického modelování globálních problémů transportu kyslíku pomocí faktoru S.