Nejinovativnější země seřazené podle příjmových skupin
Inovace mohou přispět k úspěchu ekonomik na makro i mikroúrovni. Zatímco investice jsou silným palivem pro inovace – vztah mezi nimi není vždy přímočarý.
Žebříček Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) pro rok 2020 odhaluje právě toto.
Výše uvedená mapa rozděluje nejinovativnější země v jednotlivých příjmových skupinách Světové banky na základě údajů z Globálního inovačního indexu (GII) WIPO, který hodnotí státy podle 80 inovačních ukazatelů, jako je výzkum a vývoj (R&D), rizikový kapitál a výroba špičkových technologií.
Přestože bohatší země nadále vedou v globálních inovacích, GII také ukazuje, že země se středními příjmy – zejména v Asii – dosahují působivých pokroků.
Podporování inovací
Hospodářská a regulační sféra v jednotlivých zemích může mít obrovský vliv na jejich úroveň inovací – a naopak, protože inovace se zase stávají ekonomickým motorem, který stimuluje další investice.
Pozitivní zpětná vazba mezi investicemi a inovacemi má za následek úspěch některých z nejlepších zemí v následující tabulce, která ukazuje tři nejinovativnější země v každé příjmové skupině.
Švýcarsko, Švédsko a USA jsou na prvních třech místech ve skupině zemí s vysokými příjmy. Vzhledem k tomu, že Švýcarsko má druhý nejvyšší HDP na obyvatele na světě, není překvapivým lídrem tohoto seznamu.
Zemím se středními příjmy vévodí Čína, Malajsie a Bulharsko. Všimněte si, že Čína v žebříčku skupiny zemí s vyššími středními příjmy daleko předstihuje ostatní země a v roce 2020 dosáhne celkově 14. místa. Ostatní země této příjmové skupiny se v celkovém žebříčku objevují až po 30. místě.
Níže je uvedeno několik lídrů příjmových skupin a některé jejich klíčové oblasti produkce:
- Švýcarsko: První místo v oblasti tvorby znalostí, druhé místo v oblasti globální hodnoty značky
- USA: Čína: první v zábavě a médiích, výdajích na počítačový software, příjmech z duševního vlastnictví
- : První místo v počtu registrovaných patentů
- Vietnam: Druhé místo v čistém vývozu špičkových technologií
- Indie: První ve vývozu služeb informačních a komunikačních technologií
- Tanzanie: 23. místo v tisku a ostatních médiích
Vysvětlení globálních inovátorů
Od roku 2011 je podle tohoto indexu v čele světového žebříčku inovací Švýcarsko a prvních pět zemí zaznamenalo v posledních letech jen málo změn.
Švédsko se v roce 2019 vrátilo na druhé místo a Spojené státy se posunuly na třetí pozici – tyto pozice si udrží i v roce 2020. Nizozemsko se v roce 2018 dostalo do první dvojky a nyní se nachází na pátém místě.
Takto vypadá celkový žebříček:
Rank | Country | Score | Income Group |
---|---|---|---|
1 | Switzerland | 66.1 | Vysoká |
2 | Švédsko | 62.5 | Vysoká |
3 | Spojené státy americké | 60,6 | Vysoká |
4 | Spojené království | 59.8 | Vysoká |
5 | Nizozemsko | 58.8 | Vysoká |
6 | Dánsko | 57,5 | Vysoká |
7 | Finsko | 57.0 | Vysoká |
8 | Singapur | 56,6 | Vysoká |
9 | Německo | 56.6 | Vysoká |
10 | Jižní Korea | 56,1 | Vysoká |
11 | Hongkong, Čína | 54.2 | Vysoká |
12 | Francie | 53.7 | Vysoká |
13 | Izrael | 53,6 | Vysoká |
14 | Čína | 53.3 | Vrchní střední |
15 | Irsko | 53,1 | Vysoká |
16 | Japonsko | 52.7 | Vysoká |
17 | Kanada | 52,3 | Vysoká |
18 | Lucembursko | 50.8 | Vysoká |
19 | Rakousko | 50.1 | Vysoká |
20 | Norsko | 49,3 | Vysoká |
21 | Island | 49.2 | Vysoká |
22 | Belgie | 49.1 | Vysoká |
23 | Austrálie | 48.4 | Vysoká |
24 | Česká republika | 48.3 | Vysoká |
25 | Estonsko | 48.3 | Vysoká |
26 | Nový Zéland | 47,0 | Vysoká |
27 | Malta | 46.4 | Vysoká |
28 | Itálie | 45.7 | Vysoká |
29 | Kypr | 45,7 | Vysoká |
30 | Španělsko | 45.6 | Vysoká |
31 | Portugalsko | 43,5 | Vysoká |
32 | Slovinsko | 42.9 | Vysoká |
33 | Malajsie | 42,4 | Horní střední |
34 | Spojené arabské emirátyx | 42.4 | Vysoká |
35 | Maďarsko | 41.5 | Vysoká |
36 | Lotyšsko | 41.1 | Vysoká |
37 | Bulharsko | 40.0 | Vrchní střední |
38 | Polsko | 40,0 | Vysoká |
39 | Slovensko | 39.7 | Vysoká |
40 | Litva | 39,2 | Vysoká |
41 | Chorvatsko | 37.3 | Vysoká |
42 | Vietnam | 37.1 | Nízká střední |
43 | Řecko | 36.8 | Vysoká |
44 | Thajsko | 36,7 | Vrchní střední |
45 | Ukrajina | 36.3 | Dolní střední |
46 | Rumunsko | 36.0 | Vrchní střední |
47 | Ruská federace | 35,6 | Vrchní střední |
48 | Indie | 35.6 | Dolní střední |
49 | Černá Hora | 35,4 | Horní střední |
50 | Filipíny | 35.2 | Dolní střední |
51 | Turecko | 34,9 | Horní střední |
52 | Mauricius | 34.4 | Vrchní střední |
53 | Srbsko | 34,3 | Vrchní střední |
54 | Čile | 33.9 | Vysoká |
55 | Mexiko | 33,6 | Vrchní střední |
56 | Kosta Rica | 33.5 | Vrchní střední |
57 | Severní Makedonie | 33,4 | Vrchní střední |
58 | Mongolsko | 33.4 | Dolní střední |
59 | Moldavská republika | 33,0 | Dolní střední |
60 | Jižní Afrika | 32.7 | Horní střední |
61 | Arménie | 32.6 | Vrchní střední |
62 | Brazílie | 31,9 | Vrchní střední |
63 | Gruzie | 31.8 | Vrchní střední |
64 | Bělorusko | 31.3 | Vrchní střední |
65 | Tunisko | 31.2 | Dolní střední |
66 | Saúdská Arábie | 30,9 | Vysoká |
67 | Irán (Islámská republika) | 30.9 | Vysoká |
68 | Kolumbie | 30,8 | Vrchní střední |
69 | Uruguay | 30.8 | Vysoká |
70 | Katar | 30,8 | Vysoká |
71 | Brunej Darussalam | 29.8 | Vysoká |
72 | Jamaika | 29,1 | Vrchní střední |
73 | Panama | 29.0 | Vysoká |
74 | Bosna a Hercegovina | 29,0 | Vrchní střední |
75 | Maroko | 29.0 | Dolní střední |
76 | Peru | 28,8 | Horní střední |
77 | Kazachstán | 28.6 | Vyšší střední |
78 | Kuvajt | 28.4 | Vysoká |
79 | Bahrajn | 28,4 | Vysoká |
80 | Argentina | 28.3 | Vyšší střední |
81 | Jordánsko | 27,8 | Vyšší střední |
82 | Azerbájdžán | 27.2 | Vrchní střední |
83 | Albánie | 27.1 | Vrchní střední |
84 | Omán | 26.5 | Vysoká |
85 | Indonésie | 26,5 | Nízká střední |
86 | Kenya | 26.1 | Dolní střední |
87 | Libanon | 26,0 | Horní střední |
88 | Spojená republika Tanzanie | 25.6 | Dolní I |
89 | Botswana | 25,4 | Horní střední |
90 | Dominikánská republika | 25.1 | Horní střední |
91 | Rwanda | 25.1 | Dolní I |
92 | El Salvador | 24.9 | Dolní střední |
93 | Uzbekistán | 24,5 | Dolní střední |
94 | Kyrgyzstán | 24.5 | Dolní střední |
95 | Nepál | 24.4 | Dolní I |
96 | Egypt | 24.2 | Dolní střední |
97 | Paraguay | 24.1 | Horní střední |
98 | Trinidad a Tobago | 24,1 | Vysoká |
99 | Ekvádor | 24.1 | Vyšší střední |
100 | Cabo Verde | 23,9 | Vyšší střední |
101 | Srí Lanka | 23.8 | Horní střední |
102 | Senegal | 23,8 | Dolní střední |
103 | Honduras | 23.0 | Dolní střední |
104 | Namibie | 22,5 | Horní střední |
105 | Bolivie (Mnohonárodní stát) | 22.4 | Dolní střední |
106 | Guatemala | 22.4 | Horní střední |
107 | Pákistán | 22.3 | Dolní střední |
108 | Ghana | 22.3 | Dolní střední |
109 | Tádžikistán | 22.2 | Nižší I |
110 | Kambodža | 21,5 | Nižší střední |
111 | Malawi | 21.4 | Nižší I |
112 | Pobřeží slonoviny | 21,2 | Nižší střední |
113 | Laoská lidově demokratická republika | 20.7 | Nižší střední |
114 | Uganda | 20.5 | Nižší I |
115 | Madagaskar | 20.4 | Nižší I |
116 | Bangladéš | 20.4 | Nižší střední |
117 | Nigérie | 20.1 | Dolní střední |
118 | Burkina Faso | 20.0 | Nižší I |
119 | Kamerun | 20.0 | Nižší střední |
120 | Zimbabwe | 20.0 | Dolní střední |
121 | Alžírsko | 19,5 | Horní střední |
122 | Zambie | 19.4 | Dolní střední |
123 | Mali | 19,2 | Dolní I |
124 | Mozambik | 18.7 | Dolní I |
125 | Togo | 18.5 | Dolní I |
126 | Benin | 18.1 | Dolní I |
127 | Etiopie | 18.1 | Dolní I |
128 | Niger | 17.8 | Dolní I |
129 | Myanmar | 17.7 | Dolní střední |
130 | Gvinea | 17.3 | Dolní I |
131 | Jemen | 13.6 | Dolní I |
Severské země, jako je Švédsko, Dánsko a Finsko, pokračují ve svých silných výkonech ve všech inovačních faktorech – jako je tvorba znalostí, hodnota globální značky, výkonnost v oblasti životního prostředí a příjmy z duševního vlastnictví – což vede k jejich trvalé přítomnosti na vrcholu globálních inovátorů.
Největší posuny v žebříčku GII však zaznamenaly země v Asii.
Čína, Vietnam, Indie a Filipíny si polepšily nejvíce ze všech zemí – všechny čtyři jsou nyní v první padesátce. Čína se v roce 2019 probojovala do první patnáctky a zůstává jedinou středněpříjmovou ekonomikou v první třicítce.
Jižní Korea se v roce 2020 stala po Singapuru druhou asijskou ekonomikou, která se dostala do první desítky. Jako první asijská země se v roce 2018 do první světové pětky dostal Singapur, který je nyní na 8. místě.
Dalším prvenstvím pro rok 2020 je Indie, která se dostala do první padesátky.
Inovační vstup &Výstup:
Souvislost mezi bohatstvím a inovacemi není vždy jednoznačná, stejně jako souvislost mezi inovačním vstupem a výstupem.
Níže je uveden přehled vstupů a výstupů GII a také několik světových lídrů v jednotlivých pilířích.
Proměnné vstupů lze charakterizovat jako faktory, které podporují inovace – vše od kvality univerzitních institucí dané země až po úroveň její ekologické udržitelnosti.
Vstupní pilíře | Vstupní příklady | Vstupní lídři |
---|---|---|
Instituce Lidský kapitál &Výzkum Infrastruktura Trh. Sofistikovanost Sofistikovanost podnikání |
Univerzitní instituce Regulační prostředí Nehmotný majetek Podnikání R&Výdaje na výzkum Obchody s rizikovým kapitálem Výzkumníci |
1. Singapur 2. Švýcarsko 3. Švédsko 4. Spojené státy americké 5. Dánsko 6. Spojené království 7. Hongkong, Čína 8. Finsko 9. Kanada 10. Jižní Korea |
Výstupní faktory zahrnují ukazatele inovací, jako je vznik nových podniků, a dokonce i počet provedených úprav Wikipedie na milion obyvatel.
Výstupní pilíře | Typy výstupů | Výstupní lídři |
---|---|---|
Znalosti &Technologie Tvořivost |
Registrované patenty Tvůrčí zboží a služby Vědecké publikace Národní hrané filmy Zábava a média Vysoké-technologie |
1. Švýcarsko 2. Švédsko 3. Spojené království 4. Nizozemsko 5. USA 6. Čína 7. Německo 8. Finsko 9. Dánsko 10. Jižní Korea |
Mezi země s působivými inovačními výstupy ve srovnání s úrovní vstupů patří:
- Čína: 26. místo ve vstupech, ale šesté místo v celkových inovačních výstupech
- Nizozemsko: Nizozemsko: 11. místo v inovačních vstupech, ale čtvrté v inovačních výstupech
- Thajsko: Malajsie: 48. místo v celkových vstupech, první v podnikovém výzkumu a vývoji&D
- : Přestože se finanční trhy rozhořely, ekonomice jako celku se od začátku výluk nedaří. To vyvolává otázku, zda bude následovat prudký pokles inovačního kapitálu.
Přijdou v reakci na pandemii v roce 2020 výdaje na výzkum&vývoj jako ozvěna recese z roku 2009 a následků 11. září? Budou toky rizikového kapitálu i nadále klesat více než od roku 2018?“
Vzhledem k tomu, že inovace jsou natolik spjaty se strategiemi hospodářského růstu společností i států, WIPO poznamenává, že potenciální pokles nemusí být tak závažný, jak by se mohlo zdát z historických trendů.
Nezastaví lidské inovace
Naštěstí inovační příležitosti nejsou závislé pouze na výši vloženého kapitálu v daném roce. Naopak, k udržení růstu mohou stačit kumulativní výsledky průběžných inovačních stimulů, zatímco strategické peněžní rezervy jsou využity.
Z žebříčku GII vyplývá, že vstupy se nemusí vždy rovnat výstupům – a že inovačních pokroků lze dosáhnout i se skromnou úrovní toku kapitálu.
.