Shrnutí

Jedním z nejzákladnějších výsledků ekonomie zdraví je, že vyšší socioekonomický status je spojen s lepšími zdravotními výsledky. Zkušenost s finančním tlakem a nedostatkem zdrojů však přesahuje pojem nízký příjem a chudoba. S finančním tlakem a nedostatkem zdrojů se mohou setkat rodiny všech příjmových kategorií. Tento článek podává přehled literatury zkoumající vztah mezi finanční zátěží a různými zdravotními výsledky. Ve výzkumné literatuře lze nalézt tři hlavní přístupy k měření finanční zátěže, přičemž každý z nich zachycuje trochu jiný aspekt: zadluženost rodiny, dostupnost nouzových finančních prostředků a neschopnost dostát aktuálním finančním závazkům.

Existují dvě hlavní hypotézy vysvětlující, jak může finanční zátěž ovlivňovat zdraví. Za prvé, finanční zátěž naznačuje nižší množství finančních prostředků, které mají jednotlivci a rodiny k dispozici. To může mít dvojí dopad na zdraví. Na jedné straně mohou nižší finanční zdroje vést ke snížení spotřeby zdraví škodlivých látek, jako je tabák. Na druhé straně mohou nižší finanční zdroje také negativně ovlivnit přístup ke zdravotní péči, využívání zdravotní péče a dodržování léčby, což může přispět ke zhoršení zdravotního stavu. Za druhé, finanční tíseň může vyvolat větší nejistotu, pokud jde o dostupnost finančních zdrojů v současnosti i v budoucnosti, a tím vést ke zvýšenému stresu, což může následně vést k horším zdravotním výsledkům. Zkoumání vztahu mezi finanční zátěží a zdravím je komplikované, protože se zdá, že je obousměrný. Nejde jen o to, že finanční zátěž může mít vliv na zdraví, ale také o to, že zdraví může mít vliv na finanční zátěž.

Výzkumná literatura soustavně konstatuje, že finanční zátěž má škodlivý vliv na řadu výsledků v oblasti duševního zdraví. Tento vztah byl zdokumentován u různých ukazatelů finanční zátěže, včetně nezajištěných (nezajištěných) dluhů, hypotečních dluhů a neschopnosti plnit současné finanční závazky. Výzkum vztahu mezi finanční zátěží a výsledky zdravotního chování je nejednoznačnější. Jako příklad lze uvést nejednoznačné výsledky týkající se toho, zda finanční zátěž vede k vyšší pravděpodobnosti obezity. Tento výzkum se zabýval různými ukazateli finanční zátěže, včetně dluhů na kreditních kartách a neschopnosti plnit běžné finanční závazky. Zdá se, že jak u dospělých, tak u dětí neexistují konzistentní důkazy o vlivu finanční zátěže na tělesnou hmotnost. Podobně nejednotné jsou i výsledky týkající se vlivu finanční zátěže na užívání alkoholu a zneužívání návykových látek.

Řada významných otázek týkajících se vztahu mezi finanční zátěží a zdravím zůstává nevyřešena. Většina existujících studií se zaměřuje na zdravotní výsledky u dospělých. Chybí porozumění ohledně toho, jak může vystavení rodiny finanční zátěži ovlivnit děti. Kromě toho je velmi málo známo o důsledcích dlouhodobého vystavení finanční zátěži. V této oblasti výzkumu existují také některé velmi důležité metodologické problémy související se stanovením příčinné souvislosti. Stanovení příčinné souvislosti a získání dalších informací o důsledcích vystavení finanční zátěži by mohlo mít důležité politické důsledky pro různé programy záchranné sítě.