NTVEdit
Síť má svůj původ v NTV, nové síti, kterou v roce 1966 poprvé navrhl hamiltonský mediální vlastník Ken Soble, spoluzakladatel a majitel nezávislé stanice CHCH-TV prostřednictvím své společnosti Niagara Television. Soble, finančně podporovaný společností Power Corporation of Canada, předložil v roce 1966 Radě guvernérů pro rozhlasové a televizní vysílání (Board of Broadcast Governors) dokument, v němž navrhl vytvoření celostátní satelitní sítě. Podle tohoto plánu by Sobleova společnost spustila první kanadský vysílací satelit a pomocí něj by přenášela program CHCH na 96 nových vysílačů po celé Kanadě. Soble zemřel v prosinci téhož roku; jeho vdova Frances převzala funkci prezidentky společnosti Niagara Television, zatímco bývalý výkonný ředitel CTV Michael Hind-Smith a viceprezident společnosti Niagara Television Al Bruner se zabývali aplikací sítě. Soble původně zformuloval plán poté, co neuspěl ve snaze získat CTV.
Původní návrh byl široce kritizován z různých důvodů, včetně tvrzení, že překračuje limity pro koncentraci vlastnictví médií stanovené správní radou a že je příliš ambiciózní a finančně neudržitelný. Rovněž neobsahoval žádný plán na lokální zpravodajský obsah na jednotlivých stanicích mimo možná metropolitní trhy v Torontu, Montrealu a Vancouveru.
V roce 1968 předložila NTV svou první oficiální žádost o licenci, podle níž mělo být původních 96 vysílačů doplněno o dalších 43 vysílačů pro šíření samostatné služby ve francouzském jazyce spolu s ustanoveními o volném šíření televize CBC, Radia-Canada a nové nekomerční vzdělávací televizní služby na satelitu sítě. Transpondérový prostor by byl pronajat také televizím CTV a Télé-Métropole, ale jako konkurenčním komerčním službám by jim nebyla poskytnuta práva na bezplatnou distribuci, která plán nabízí veřejnoprávním televizím. Poté, co však federální ministr komunikací Paul Hellyer oznámil, že plánuje pokračovat s veřejně vlastněnou řadou vysílacích satelitů Anik prostřednictvím společnosti Telesat Canada, místo aby ponechal zavádění satelitní technologie v rukou soukromých společností, společnost Power Corporation od žádosti ustoupila a nechala NTV v nejistotě.
Global CommunicationsEdit
Bruner byl v roce 1969 propuštěn z Niagara Television, údajně proto, že jeho úsilí o záchranu aplikace sítě ho vedlo k zanedbávání ostatních povinností v rámci stávajících mediálních operací společnosti. Poté dal dohromady další investiční tým, který vytvořil společnost Global Communications, jež poté pokračovala v síťové aplikaci. V roce 1970 kanadská rozhlasová a televizní komise vypsala oficiální výzvu na „třetí“ stanice v několika velkých městech. Společnost Global Communications předložila revidovanou žádost, podle níž měla být síť spuštěna pouze s vysílači v Ontariu, což byl prozatímní krok k případnému vybudování celé sítě, kterou Soble původně zamýšlel. Vzhledem k tomu, že Niagara Television a CHCH se již na návrhu nepodílely, byla v žádosti z roku 1970 požadována také licence na spuštění nové stanice v Torontu jako vlajkové lodi řetězce.
Licence sítě byla schválena CRTC 21. července 1972. Skupina získala síť šesti vysílačů v jižním Ontariu, která se rozkládala od Windsoru po Ottawu. Usilovala také o sedmý vysílač v Maxville, který by mohl dosáhnout do Montrealu, ale byl zamítnut kvůli moratoriu CRTC na nové stanice na montrealském trhu. Všechny vysílače by byly napájeny z centrálního studia v Torontu. Skupina slíbila vysokou úroveň kanadského obsahu a souhlasila s tím, že nebude přijímat místní reklamu.
Původní plán stanice byl vysílat pouze v hlavním vysílacím čase od 17.00 do 24.00 hodin, zatímco denní hodiny pronajímala Ontarijskému úřadu pro vzdělávací komunikaci k vysílání vzdělávacích programů. K realizaci této nabídky však nikdy nedošlo, OECA se místo toho rozhodl rozšířit síť TVOntario spuštěním vlastních vysílačů.
Nová televizní síť Global Television Network s volacím znakem CKGN-TV (nyní CIII-DT) zahájila vysílání 6. ledna 1974 ze studií umístěných v bývalé továrně ve čtvrti Don Mills v North Yorku (nyní v Torontu) v 18 hodin místního času. Global zde sídlí dodnes. Ačkoli stanice v Ontariu vždy sídlila v Torontu, její hlavní vysílač měl až do roku 2009 licenci ve městě Paris v Ontariu; na půli cesty mezi městy Kitchener-Waterloo a Hamilton.
LaunchEdit
Původní program Global v hlavním vysílacím čase zahrnoval dokumentární seriál Patricka Watsona Svědek včerejška, politický debatní pořad Pierra Bertona Velká debata, kanadské vydání britského zpravodajského magazínu Bernarda Bradena o spotřebitelských záležitostech The Braden Beat, filmová talk show Williama Shatnera Flick Flack, nedělní hokejové zápasy Toronto Toros a noční varietní seriál Everything Goes, jakož i několik importovaných amerických seriálů včetně Chopper One, Dirty Sally a Doc Elliot. V březnu stanice obdržela formální stížnost od poslance Jamese McGratha proti vysílání westernu Nebe s pistolí z roku 1969, protože film obsahoval scény násilí, které McGrath považoval za nevhodné.
Stanice se během pouhých tří měsíců dostala do finanční krize. Kvůli rozhodnutí CRTC byla nucena zahájit provoz v polovině sezóny. Mnoho společností již přidělilo své reklamní rozpočty na sezónu a na nákup času na nově vzniklé stanici jim zbývalo jen málo peněz, a dokonce i někteří inzerenti, kteří si čas na stanici rezervovali, od ní v souvislosti s ropnou krizí v roce 1973 odstoupili. Krátkodobé zavedení celoročního letního času v USA v lednu 1974 a odmítnutí ontarijské vlády následovat jej navíc nečekaně donutilo pořad Everything Goes, propagovaný jako vlajková loď sítě, vysílat přímo naproti pořadu The Tonight Show Starring Johnny Carson, což přitáhlo katastrofální sledovanost. V důsledku krize stanice rychle ztratila přístup ke své úvěrové lince.
Neschopna pokrýt každodenní výdaje, Global nejprve oslovila potenciální zájemce včetně Channel Seventynine, Denison Mines, Standard Broadcasting a Jim Pattison Group a brzy ji zachránil IWC Communications, syndikát, jehož členy byli torontský podnikatel Paul Morton, hlasatel Allan Slaight a Izzy Asper, manitobský politik, který se stal hlasatelem. Asperova společnost CanWest Capital vlastnila televizi CKND-TV ve Winnipegu, která již vysílala některé pořady Global na základě syndikační smlouvy.
70. až 90. létaEdit
Na jaře 1974 bylo zrušeno značné množství pořadů zařazených do programu Global. Na podzim tohoto roku bylo zřejmé, že původní model společnosti Global je neudržitelný, a byla nucena převzít velké množství amerických programů, aby zaplnila mezery. S americkým importem, který vyplňoval tolik vysílacího času, kolik kanadská pravidla pro obsah dovolovala (60 % kanadského obsahu celkově, 50 % kanadského v hlavním vysílacím čase), se Global fakticky stal „další CTV“. S výjimkou nočních zpravodajských relací zůstalo na stanici jen málo dalších pořadů kanadské produkce a ty, které existovaly, byly většinou kritizovány jako levně vyrobená výplň. John Spalding, původní programový ředitel stanice, odešel v roce 1975 poté, co se mu nepodařilo přesvědčit majitele stanice, aby investovali více peněz do kvalitnější produkce.
V průběhu několika let se hlavní večerní zpravodajská relace přesunula mezi 22. a 23. hodinu a mezi 30. a 60. minutu. V roce 1984 změnila CKGN svůj volací znak na CIII-TV.
Asper koupil kontrolní podíl v roce 1985, čímž se stal prvním západním vlastníkem velké kanadské televizní společnosti. V roce 1989 se Asper a Morton pokusili o vzájemné odkoupení, přičemž tento boj byl vyřešen ve prospěch Aspera a společnosti Canwest.
Síť se v prvním desetiletí nadále omezovala na síť šesti vysílačů v Ontariu. Brzy poté, co Asper koupil kontrolní podíl ve společnosti Global, však zřejmě zatoužil rozrůst svůj řetězec stanic do třetí celostátní sítě. Začal spuštěním stanic CFRE-DT v Regině a CFSK-DT v Saskatoonu a v druhé polovině 80. let vyhrál soudní spor o CKVU-DT ve Vancouveru. Na počátku 90. let získal také začínající CIHF-DT v Halifaxu. Stanice společnosti Canwest nyní působily v sedmi z deseti kanadských provincií. Stanice Canwest nakupovaly mnoho svých programů společně, a proto měly podobné – i když ne totožné – vysílací plány. Nesdílely však společnou značku – ačkoli stanice byly někdy označovány jako součást „systému CanWest Global“ jako sekundární značka, v průběhu osmdesátých a na počátku devadesátých let si každá z nich ponechala vlastní značku a nadále fungovaly spíše jako vlastnická skupina nezávislých stanic než jako plně jednotná síť.
V roce 1997 koupila společnost Canwest od TVA kontrolní podíl v pobočce CBC v Quebec City, CKMI-TV, která si ponechala 49% podíl až do roku 2002. Díky akvizici CKMI měla nyní společnost Canwest dostatečné pokrytí Kanady, takže se zdálo logické přejmenovat svou skupinu stanic na síť. Proto společnost Canwest 18. srpna 1997 odstranila ze svých stanic všechny místní značky a přejmenovala je na „Global Television Network“, což byla značka, kterou dříve používala pouze ontarijská pobočka. Téhož dne se CKMI odpojila od CBC, zřídila rebroadcastery v Montrealu a Sherbrooku a stala se quebeckou pobočkou nově vzniklé sítě. Postavila také nové studio v Montrealu a přesunula tam většinu svých operací, ačkoli licence nominálně zůstala v Quebecu až do roku 2009. Koupí CKMI společností Canwest se působnost Global rozšířila na osm z deseti největších kanadských trhů (i když Ottawa a Montreal byly obsluhovány pouze retranslačními stanicemi).
I přesto Global stále nebyla plně národní sítí, protože neměla stanice v Calgary a Edmontonu. CRTC v 80. letech odmítla nabídky společnosti Canwest na stanice v těchto městech. V důsledku toho Global pokračoval ve svých dlouholetých sekundárních afilacích v těchto městech na nezávislých stanicích CICT, respektive CITV. Podobně Global postrádal stálou stanici v St. John’s, kde program Global přenášela dlouholetá pobočka CTV CJON-TV.
2000sEdit
V roce 2000 získala společnost Canwest konvenční televizní aktiva společnosti Western International Communications (WIC). Stanice WIC v Calgary, Edmontonu a Lethbridge vysílaly některé programy Global již od roku 1988 a 4. září 2000 se tyto stanice formálně připojily k síti.
Na podzim následujícího roku se k WIC připojila dlouho dominantní vancouverská stanice CHAN-TV poté, co vypršela její stávající partnerská smlouva s CTV, čímž došlo k rozsáhlému přeskupení televizních poboček v jihozápadní části Britské Kolumbie. Jedním z hlavních důvodů, proč společnost Canwest koupila televizní aktiva společnosti WIC, byla rozsáhlá překladatelská síť CHAN, která pokrývala 97 % území Britské Kolumbie. Předchozí stanice Global ve Vancouveru, CKVU-TV, stejně jako montrealská pobočka CTV CFCF-TV, kterou vlastnila WIC, byly prodány. Zbývající stanice WIC byly zachovány jako twinstick stanice a nakonec byly začleněny do sekundárního systému známého jako CH (v roce 2007 přejmenovaného na E! v rámci partnerství se stejnojmenným americkým kanálem), ačkoli finanční tlaky donutily společnost Canwest v roce 2009 stanice E! prodat nebo zrušit.
Plnohodnotné síťové služby stále nejsou k dispozici v éteru v Newfoundlandu a Labradoru. Nicméně společnost CJON, která se v roce 2002 odpojila od CTV, nyní v této provincii vysílá naprostou většinu programů Global a naposledy v polovině roku 2009 přidala národní zpravodajství této sítě. Veškeré zbývající pořady tam lze sledovat na kabelu nebo satelitu prostřednictvím stanic Global z jiných trhů (nejčastěji edmontonské CITV) nebo prostřednictvím internetových stránek sítě.
Po koupi novin Southam Newspapers (později Canwest Publishing) a National Post společností Canwest od Conrada Blacka v roce 2001 byly jejich mediální zájmy sloučeny v rámci politiky vzájemné propagace a synergie. Novináři z Postu a dalších novin Canwestu často vystupovali ve zpravodajských pořadech Global, cestující dnes již neexistujícího seriálu Vlak 48 běžně četli Post a pořady Global byly propagovány v novinách Canwestu. Od této praxe se však nyní z velké části upustilo, zejména po rozpadu společnosti Canwest v roce 2010.
Koncem roku 2004, kdy sledovanosti začala dominovat televize CTV, společnost Canwest reorganizovala své kanadské aktivity a najala řadu nových vedoucích pracovníků, kteří dříve působili v různých amerických mediálních firmách, což vedlo k zásadní reorganizaci společnosti Global oznámené v prosinci 2005. Nejviditelnější změnou bylo nové logo, které nahradilo „půlměsíc“ novým logem „greater than“ se slovním znakem Global v novém písmu, které bylo představeno 5. února 2006 (v době, kdy Global vysílal Super Bowl XL). Byla navržena nová loga a grafika pro zpravodajství a propagaci sítě a několik zpravodajských relací dostalo nové časy a formáty. Půlměsíc, který byl používán jako společný designový prvek v mnoha logách Canwest, byl následně postupem času odstraněn i z dalších objektů vlastněných nebo sponzorovaných společností.
Dne 10. dubna 2008 síť oznámila, že její stanice v Torontu a Vancouveru začnou na těchto trzích vysílat své pozemní signály ve vysokém rozlišení. Stanice CIII a CHAN začaly oficiálně vysílat v HD 18. dubna 2008. Od července 2009 spustila síť digitální signál také na svých stanicích v Calgary (CICT-DT) a Edmontonu (CITV-DT).
2010Edit
Poté, co společnost Canwest požádala koncem roku 2009 o ochranu před věřiteli, získala společnost Shaw Communications 27. října 2010 vysílací aktiva společnosti Canwest a začlenila je do nové divize Shaw Media, jejíž vlajkovou lodí je společnost Global. Novinová aktiva společnosti Canwest byla již dříve v tomto roce prodána jako Postmedia Network.
Dne 1. dubna 2016 byla společnost Shaw Media v rámci reorganizace společnosti (uváděné na trhu jako akvizice) začleněna do sesterské společnosti Shaw Corus Entertainment.