Původ města

Benátky, které patří mezi hlavní italská města, vznikly po pádu Římské říše na západě. Lombardské hordy, jejichž vpády do severní Itálie začaly v roce 568 ad, vyhnaly velké množství obyvatel pevniny na ostrovy v laguně, které byly dříve domovem potulných rybářů a solných dělníků. Izolované komunity, doslova ostrovy benátsko-byzantské civilizace, se staly součástí ravennského exarchátu, když byl v roce 584 vytvořen. Když v roce 641 padlo pevninské byzantské město Oderzo do rukou Lombardů, byla politická moc přesunuta na jeden z ostrovů v benátské laguně.

Prvním zvoleným dóžetem neboli vévodou byl Orso, zvolený v protibyzantském vojenském prohlášení v roce 727, ale jeho nástupci byli byzantští úředníci až do roku 751, kdy ravennský exarchát zanikl. Následovala desetiletí vnitropolitických sporů mezi různými osadami usilujícími o nadvládu a mezi probyzantskými a protibyzantskými frakcemi; do těchto sporů byly zapojeny i pokusy církevních autorit o získání světského vlivu. Nakonec dóže Obelerio a jeho bratr Beato uzavřeli spojenectví s italskými Franky a podřídili Benátky italskému králi Pipinovi (zemřel roku 810), aby se vymanili z byzantské kontroly.

Probyzantská reakce na tuto událost za dóžat z rodu Parteciaco vedla k přenesení sídla vlády na skupinu ostrovů Rialto, do té doby centrum exulantů ve frakčních bojích. Ačkoli fransko-byzantská smlouva z roku 814 zaručovala Benátkám politickou a právní nezávislost na vládě Západního císařství, nepotvrzovala žádnou faktickou závislost na Byzantské říši a v letech 840-841 už dóže sjednával mezinárodní dohody vlastním jménem. Neobvyklé právní a politické postavení malého nezávislého vévodství, které se nacházelo v územní izolaci mezi dvěma velkými říšemi, výrazně přispělo k jeho funkci obchodního zprostředkovatele.

Dlouhá řada vážných sporů mezi předními rody o úřad dóžete nezastavila rychlý rozvoj obchodu. Nárůst soukromého bohatství vedl k postupnému dosažení vnitřní stability vytvořením širší vládnoucí třídy, která byla schopna omezit moc dóžete. Postupně se rozvíjelo národní uvědomění. Od konce 9. století byli dóžata volena lidovou volbou, i když toto právo bylo v dobách občanských sporů často zneužíváno. Nakonec byla skupina Rialtských ostrovů slavnostně přeměněna na město Benátky (civitas Venetiarum).

.