Halloween nebyl vždy jen o kostýmech a sladkostech. Ve skutečnosti můžeme za dnešní oslavu poděkovat tradičnímu keltskému svátku sklizně.
Lesley Bannatyne o tom ví své.
„Než se Halloween stal hororem, bylo to něco jiného,“ řekl spisovatel z Massachusetts pro TODAY Parents. Autorka pěti knih studuje tento svátek a jeho původ už více než 30 let.
Při příležitosti letošní velké události vám přinášíme šest faktů, o které se s vámi podělila, abyste děti poučili o historii Halloweenu:
Kdy byl Halloween poprvé vynalezen?“
Halloween začal v Evropě. Neříkalo se mu však Halloween, nýbrž Samhain a označoval začátek zimy, pověrčivý čas, kdy byli duchové osvobozeni.
„Můžete se vrátit o 2 000 let zpět do severozápadní Evropy a najít samotné počátky Halloweenu,“ řekla Bannatyne a podělila se o to, že Samhain znamená „konec léta“. „První listopad znamenal konec léta a začátek zimy. Před všemi těmi lety byla zima temným a nebezpečným obdobím a byla to doba, kdy se všichni scházeli, aby si zahráli hry a jedli jídlo před zimou.“
Svátek se v tomto ročním období slavil odjakživa.
Kromě Samhainu se na podobě toho, co dnes slavíme jako Halloween, podílely každoročně dva svátky založené na náboženství – svátek všech svatých a dušičky.
„Je to doba, kdy duchové mohou být venku,“ řekl Bannatyne.
Před dýněmi lidé vyřezávali tuříny.
Lidé v Evropě v tomto ročním období vyřezávali zeleninu podobnou dýním jako způsob, jak vzpomenout na duše, které zemřely, a přivítat je doma.
„Koncem 19. století se v Irsku vyřezával tuřín a nechával se v okně, aby představoval duše, které zemřely, a vzpomínalo se na ně v den Všech svatých,“ vysvětlil Bannatyne. „Když jsme to objevili u nás, měli jsme v Americe tuny dýní. Byla to jedna z našich prvních plodin a vyřezávat dýni je jednodušší než vyřezávat tuřín. Tento nápad se u nás dal snáze zopakovat, a tak hostitelky vyřezávaly dýně a používaly je jako dekoraci.“
Lidé nosí kostýmy už po staletí.
Pro Halloween mají kostýmy původ v církevním svátku Všech svatých, známém také jako svátek Všech svatých.
„Všechny církevní svátky ve středověku byly nesmírně důležité pro charitu,“ řekl Bannatyne. „Lidé se převlékali do kostýmů, hráli malé hry a vystupovali pro nejbohatší domy, které jim dávaly jídlo a peníze. To se vyvinulo v to, že se lidé převlékali a byli stále agresivnější, chodili do domů a naléhali, aby jim dali něco k jídlu a pití.“
Když se svátek dostal sem do USA, kostýmy začaly být spíše o převlékání se za účelem provádění neškodných žertíků – například malování oken a umisťování houpacích křesel na střechy verand.
Triky přišly dříve než pohoštění.
„Zhruba v roce 1820 dělaly děti něco, čemu se říkalo dýňový trik,“ řekl Bannatyne a vysvětlil, že děti našly dýni, vyřezaly do ní obličej, zapálily ji oharkem svíčky a pověsily ji na provázek za okno místního farmáře. „To pak ani nemáte elektřinu a podřimujete doma a najednou se vám v okně objeví tenhle obličej.“
Sladkosti byly do svátku zavedeny proto, aby se předešlo vandalismu.
Jak se Halloween vyvíjel, triky se stávaly zlověstnějšími a občanské organizace se snažily zbavit města neplechy tím, že svátek zaměřily na děti.
„Byl tu velký tlak proti vandalismu a jednotliví majitelé domů se toho začali ujímat,“ řekl Bannatyne. „Tady máš nějaké sladkosti, nedělej mi nic na domě.“
Koledování ovlivnila i populární kultura.
„Disney vydal kreslený film o kačerovi Donaldovi, kde jsou Huey, Dewey a Louie, jak koledují,“ svěřila se. „Bylo to něco jako návod – děti přijdou k vašim dveřím, tohle je to, co děláte.“
V 60. letech 20. století představil UNICEF kampaň, v rámci které děti chodily od dveří ke dveřím pro dary a sladkosti, a zbytek je historie.
„Stalo se neamerickým neotevřít dveře,“ vysvětlila Bannatyne. „Do té doby to všichni všeobecně přijali.“
