Nejstarší známý plaz je Hylonomus lyelli. Je to také první známý živočich, který se plně přizpůsobil životu na souši.

Hylonomus žil asi před 315 miliony let, v době, kterou nazýváme pozdní karbon. Toto období je známé také jako pensylván a jako doba uhelná.

Hylonomus byl dlouhý asi 20 cm, počítáme-li i ocas. Tito ještěrovití plazi byli především hmyzožravci, živili se pravděpodobně mnohonožkami, hmyzem a suchozemskými plži. (V této době se ještě neobjevili páteřní živočichové živící se rostlinami). Samice pravděpodobně kladly vajíčka na souši ve vlhkých, chráněných oblastech.

Kosti zkamenělin byly nalezeny ve zkamenělých pařezech odkrytých podél mořského útesu poblíž Jogginsu v Novém Skotsku. Fosilie z Jogginsu jsou zmíněny v klasické knize sira Charlese Darwina o evoluci z roku 1859 O původu druhů. Tato lokalita byla v roce 2008 prohlášena Organizací spojených národů za světové dědictví.

Hylonomus objevil v roce 1852 sir William Dawson, průkopnický geolog a v letech 1855-1893 ředitel McGillovy univerzity.

Jméno rodu, Hylonomus, pochází z kombinace řeckého slova pro „les“ a latinského slova pro „lesní myš“.

Jméno druhu, lyelli, je na počest sira Charlese Lyella, Dawsonova učitele a jednoho z nejvlivnějších geologů 19. století. Lyell v době objevu pracoval s Dawsonem v Jogginsu. Je autorem stěžejního díla Principles of Geology.

Některé pozůstatky rodu Hylonomus se zachovaly uvnitř vzpřímených dutých pahýlů některých „šupinatých stromů“, což byly obří kyjovité mechy (lýkovce), například Lepidodendron nebo Sigillaria. Tyto velké stromy dosahovaly výšky až 30 m a průměru až 1 m (98,5 stopy). Byly běžné na březích řek a v uhelných bažinách východní části Severní Ameriky.

Pokračující lesy těchto šupinatých stromů zanikaly ukládáním velkého množství hrubých sedimentů, když řeky zaplavovaly své břehy. Časem stromy odumřely, vyvrátily se a pařezy začaly hnít. Hylonomus a drobní obojživelníci lovili potravu nebo se ukrývali uvnitř dutých pařezů, a když opět přišly záplavy, pařezy a plazi byli pohřbeni společně a následně zkameněli.

V roce 2002 byl Hylonomus lyelli zákonem Sněmovny reprezentantů prohlášen za provinční fosilii Nového Skotska.