Jackie Wilson, vlastním jménem Jack Wilson, (narozen 9. června 1934, Detroit, Michigan, USA).-zemřel 21. ledna 1984, Mount Holly, New Jersey), americký zpěvák, který byl průkopníkem fúze stylů doo-wopu, rocku a blues 50. let do soulové hudby 60. let 20. století.

Wilson byl jedním z nejvýraznějších dynamických soulových interpretů 60. let. Málokterý zpěvák se mohl vyrovnat jeho hlasovému rozsahu nebo jeho ryzímu fyzickému projevu na pódiu. Byl skutečným originálem a jeho stylové inovace v 50. letech byly pro vývoj amerického popu, rocku a soulu stejně důležité jako inovace Jamese Browna, Nata Kinga Colea nebo Sama Cooka, přestože jeho nahrávky měly jen zřídka takový komerční dopad jako jejich nahrávky.

Wilson – který disponoval dynamickým víceoktávovým tenorem – začal profesionálně zpívat ještě jako teenager a v roce 1953 nahradil Clyda McPhattera jako hlavní zpěvák vokální skupiny The Dominoes vedené Billym Wardem, s níž zpíval až do roku 1957, kdy se stal sólovým interpretem. Wilson se musel vypořádat s běžnými formami rasové segregace, které afroamerickým mužským umělcům ztěžovaly úspěch v hlavním proudu. Komerční a stylové bariéry mezi takzvanou „rasovou hudbou“ a převážně bělošskou popovou Top 40 nutily zpěváky, jako byl Wilson, trápit se nad výběrem materiálu, protože se snažili naplno projevit svůj talent, aniž by vyvolali rasově motivovanou marginalizaci. To byl úkol, který na sebe vzal skladatel a rodák z Detroitu Berry Gordy Jr., když v roce 1957 napsal s Roquelem („Billym“) Davisem (známým také jako Tyran Carlo) Wilsonův první sólový singl „Reet Petite“. O dva roky později Gordy založil společnost Motown Records, jejímž cílem byl crossoverový úspěch, tj. dostat černošské interprety z rhythm-and-bluesové hitparády do popové. Gordy i Wilson se předtím věnovali boxu, což bylo pravděpodobně zdrojem Wilsonovy fenomenální výdrže a kontroly dechu na pódiu. Gordyho náklonnost k Wilsonově mužné, vysoce fyzické osobnosti ho vedla k tomu, že spolu se svou sestrou Gwendolyn a Davisem napsal několik zpěvákových nejúspěšnějších singlů, včetně „Lonely Teardrops“ (1958), „To Be Loved“ (1958) a „That’s Why (I Love You So)“ (1959), z nichž první se dostal na vrchol rhythm-and-bluesové hitparády a na sedmé místo popové hitparády.

Po zahájení Wilsonovy sólové kariéry neustále koncertoval a získal si pověst dokonalého showmana. V roce 1963 se dostal s deep-soulovým rave-upem „Baby Workout“ do Top 5, ale další velký hit měl až v roce 1967, kdy – na vrcholu beatlemánie – se Wilsonova vzletná interpretace písně „(Your Love Keeps Lifting Me) Higher and Higher“ dostala na šesté místo popové hitparády. Na rozdíl od jiných hvězd společností Stax a Motown nebyl Wilson vždy podporován prvotřídními hudebníky a neměl k dispozici kvalitní aranžmá; nicméně chicagský producent Carl Davis najal pro „Higher and Higher“ rytmickou sekci Motownu a dodal nahrávce módní, současný rytmus. Navzdory Davisovu nápaditému přispění měly Wilsonovy pozdější nahrávky jen omezený komerční úspěch, a to především proto, že jim Brunswick Records neposkytl potřebnou propagaci, která by zajistila hraní v rozhlase. Wilson se uchýlil ke koncertování, aby znovu vzbudil zájem veřejnosti o svou kariéru. V září 1975, kdy se chystal na velký comeback s právě dokončeným albem Nobody but You, utrpěl Wilson během živého vystoupení srdeční infarkt, který ho na téměř osm let, až do jeho smrti v roce 1984, připravil o život. V roce 1987 byl uveden do Rokenrolové síně slávy.