Vím, že to není zrovna příjemná otázka nebo téma k diskusi před obědem nebo večeří, ale hovínka jsou důležitou součástí našeho života na Zemi. My lidé obvykle kadíme alespoň jednou denně, zatímco ptáci mohou vykakat drobné kousky 40-50krát denně. Hadi, stejně jako každý jiný živý organismus, kadí pravidelně. Na rozdíl od lidí a ptáků však hadi nekakají vůbec často. Někteří vědci dokonce tvrdí, že hadi patří mezi nejméně kadící živočichy na naší planetě.
Podle výzkumu publikovaného v knize „Biologie zmijí“ – hadi mohou vydržet bez kakání úžasně dlouhou dobu, více než ROK. To je rozhodně úžasné a popravdě – pro člověka trochu děsivé pomyšlení, ale se zácpou to nemá nic společného. Biologie hadího kakání se prakticky vyvinula během milionů let, aby zvýšila jeho šance na přežití. Jak přesně? Na to si odpovíme vzápětí, ale nejprve pochopíme technickou stránku otázky „Jak hadi kadí?“.
Technické aspekty biologie hadích bobků
Velmi podobně jako ptačí bobky se hadí bobky skládají ze dvou hlavních složek: Z fragmentu výkalů (trus) a z fragmentu kyseliny močové (hadí moč). Hadi tyto bobky vylučují anální šupinou, která se nazývá „kloaka“ a která zároveň označuje konec jejich břicha a začátek ocasu. Cloaca je jediný otvor, který slouží střevnímu, močovému a pohlavnímu ústrojí. Prostřednictvím kloaky se hadi také páří a kladou vajíčka.
Jak pomáhá biologie hadího trusu přežít?
No, jak už asi víte – hadi loví kořist, která je obvykle mnohem větší než oni sami, a sežerou ji celou, ať už je to velká krysa nebo obrovský jelen. Fascinující hadí strava znamená, že po konzumaci jelena had během několika minut ztrojnásobí (nebo i více) svou tělesnou hmotnost. Poté začne had trávit jelena zvenčí dovnitř. Podle Matthiase Starcka, zoologa z univerzity v Jeně, „hadi během velmi krátké doby vyvinou své trávicí orgány v mimořádně efektivní funkční jednotky a po vykonání své práce je vrátí do původního stavu“. Hadi dokonce přestavují i další orgány, včetně svého srdce, které se při každém jídle exponenciálně zvětšuje.“
Tím, že si hadi zvětšují své orgány pouze pro trávení potravy a pak je okamžitě zmenšují zpět do původní velikosti – ve skutečnosti šetří spoustu energie. Tuto cennou techniku úspory energie využívají hadi k přežití po dlouhou dobu, kdy nemohou najít žádnou kořist.
Jak vidíte, odpověď na otázku „Jak hadi kadí?“ nás už zavedla do velmi zajímavých uliček, takže pokračujme…
Proč hadi kadí tak zřídka?
No, vše se odvíjí od potravy a hadího jídelníčku. Jak víme, hadi ne vždy najdou kořist. Je to pro ně hra štěstí a hadi mohou jíst velmi zřídka, někdy jen několikrát do roka. Když už kořist najdou, spolknou ji celou a stráví, pak se z ní stanou bobky a doba, za jak dlouho vyklouznou ven, závisí na druhu hada. U některých hadů, například u krysáků, trvá doba mezi sežráním potravy a vykakáním asi dva dny. Jiným druhům hadů, například zmijím křovinářům, to bude trvat 3-7 dní. Nejvíce fascinujícími druhy jsou však hadi s těžkým tělem, jako jsou hroznýši a krajty, jejichž hovínka mohou zůstat uvnitř celé měsíce i déle než rok. Vědci při terénních testech prokázali, že krajta krvavá udržela svůj trus 386 dní, zatímco zmije gabunská ho neudržela 420 dní.
Proč tito hadi uchovávají svůj trus tak dlouho?
Někteří vědci tvrdí, že hadi jako hroznýš a krajta uchovávají svůj trus proto, aby přidali svému tělu na váze, což jim dává další výhodu nad potenciální kořistí při boji, chytání a jejím pokoření. Výkaly se soustřeďují v zadní části hadího těla, což by mohlo sloužit jako páka, když had na kořist udeří nebo ji zkrotí.
Tyto domněnky zatím nebyly prokázány a ohledně hadích výkalů stále existuje mnoho otázek. Problém je v tom, že si nejsem jistý, zda je mnoho vědců nadšených z toho, že se do toho mohou ponořit…:-)