Když Avery míchala balíček tarotových karet, zeptala se mě, co chci vědět o svém životě. Bylo nespočet věcí, na které jsem se chtěla zeptat, ale to, co mi vyšlo z úst, nás oba překvapilo. „Jsem dobrý člověk?“ Pronesla jsem.
Podíval se na mě zmateně. „Na to se lidé obvykle neptají,“ řekl. Právě proto jsem se na to zeptala.
Tuto otázku bych zařadila mezi ty, na které se obecně nikdy nikoho blízkého neptáte. Podobně jako u jiných otázek: Třeba jako: „Jsem milý? Proč mě lidé nenávidí? Nebo Jsem otravný? V lepším případě jsou to pokusy o lovení komplimentů, v horším případě otevřená výzva k útoku na něčí křehké sebepojetí.
Jiné to však je, když se zeptáte úplně cizího člověka, zejména takového, který je (údajně) intuitivní. Nemají s vámi společnou historii, takže nemají důvod vám podlézat nebo být přehnaně krutí k vašim pocitům. Nebudou lhát – většinou proto, že jim na vás ani na vašich pocitech nezáleží, a hlavně vás už pravděpodobně nikdy neuvidí.“
Avery, kterého jsem od té doby vlastně nikdy neviděl, mi řekl, že už samotný akt položení otázky naznačuje, že jsem skutečně dobrý člověk. Oponoval jsem, že mám pocit, že je tomu přesně naopak. Že důvod, proč jsem se zeptal, byl ten, že jsem zřejmě na určité úrovni pochyboval, že jím jsem.
Okamžitě jsem si vzpomněl na Freuda. Ten teoreticky tvrdil, že lidé jsou ze své podstaty sobečtí a zaměřují se především na vlastní individuální přežití. V podstatě se chováme „špatně“, protože je to naše pravá přirozenost.
V knize Povaha člověka píše:
„Psychologické – nebo přesněji řečeno psychoanalytické – zkoumání ukazuje, že nejhlubší podstata lidské přirozenosti, která je u všech lidí podobná a jejímž cílem je uspokojení určitých potřeb… sebezáchovy, agrese, potřeby lásky a pudu dosáhnout slasti a vyhnout se bolesti.“
Pro Freuda je náš vrozený pud sebezáchovy v hlubokém rozporu s názorem společnosti, že bychom všichni měli žít v harmonii (nebo být dobří). Píše: „Přirozený instinkt agresivity v člověku, nepřátelství každého proti všem a všech proti každému, odporuje tomuto programu civilizace.“
Má Freud pravdu? Jsem špatný člověk, který je nucen přizpůsobit se představě, že je dobrý? Nebo měla moje neworleanská vědma celou dobu pravdu?“
Podívejme se na vědu, ano?“
V jedné studii použili vědci z Yaleovy univerzity loutky, aby zjistili, zda jsou děti od přírody altruistické. V experimentu sledovaly děti krátkou hru, ve které se loutka snažila vylézt na kopec. Poté se k nim připojily další dvě loutky, které loutce buď pomáhaly, nebo jí v jejím úkolu bránily. Když pak měly děti na výběr mezi loutkami, které jim pomáhaly, a těmi, které jim překážely, mnohem častěji si vybraly loutky, které jim pomáhaly.
Tom Stafford, který o studii psal pro BBC, se domnívá, že toto chování dokazuje, že lidé jsou přinejmenším na začátku svého života uzpůsobeni k tomu, aby byli dobří:
„Smysl tohoto výsledku by bylo možné vysvětlit tak, že by kojenci se svými předkulturními mozky měli očekávání, jak by se lidé měli chovat. Nejenže interpretují pohyb tvarů jako výsledek motivace, ale dávají přednost pomáhajícím motivacím před překážejícími.“
Bobbi Wegner, klinický psycholog a pedagogický pracovník Harvardovy univerzity, souhlasí. Říká: „Neexistují žádné špatné děti“. Tvrdí, že „v jádru máme všichni pravé já, které je laskavé, soucitné, starostlivé, zvědavé a klidné.“
Je to prostředí, které má tendenci se tomuto pravému já stavět do cesty, říká. Například „u někoho, kdo byl zneužíván, se může vyvinout ochranná část, která preventivně ubližuje druhým, aby ochránila své já“. Ve své praxi se nezaměřuje na pojmy jako „dobrý“ nebo „špatný“, místo toho přesouvá důraz na „povzbuzení „já“, aby se cítilo dostatečně bezpečně a mohlo vyjít ven.“
V tomto videu Dacher Keltner, profesor Kalifornské univerzity v Berkeley, cituje jinou studii, v níž lidé prožívali bolest, když viděli jiné lidi trpět. „Je to, jako bychom byli napojeni na stejnou zkušenost jako ostatní lidé,“ říká.“
Znovu namísto označování lidí za dobré nebo špatné Keltner vyzývá k novému definování vlastního zájmu.“
Přiznává, že v 60 procentech případů se řídíme „osobním uspokojením“ nebo „přežitím soutěživosti“, ale během zbývajících 40 procent „děláme věci skutečně pro druhé lidi; obětujeme se a riskujeme zneužití, a přesto to děláme“. Jak říká, „ve skutečnosti se zapojení do této práce stává osobním naplněním a inspirací.“
Podle Mary Beth Somichové, psychoterapeutky ze Severní Karolíny, přesto jednat dobře a být dobrý není jedno a totéž. Poukazuje na naši „kulturu zaměřenou na sociální média“, která nás povzbuzuje k tomu, abychom jednali „dobře“, abychom získali pozitivní posílení od ostatních, a ne abychom jednali altruisticky za skutečnou vnitřní odměnu.“
Proto Somichová říká, že jediný člověk, který může rozhodnout, zda jste dobrým člověkem, jste vy sami. (Promiň, Avery!) I když existují určité vnější ukazatele, které „mohou pomoci obstarat příznivý obraz sebe sama jako ‚dobrého člověka‘ … ve skutečnosti se to redukuje na kodex cti vůči sobě samému.“
Několik otázek, které vám pomohou rozluštit váš individuální kodex cti, je podle Meredith Straussové, psychoterapeutky z New Jersey, následujících:
- Mám soucit s druhými?
- Jak moc jsem dobročinný?
- Vyjdu vstříc svým blízkým v nouzi a chci jim skutečně pomoci? Nebo to dělám jen proto, abych byl politicky korektní?“
- Co by o mně řekli moji přátelé nebo rodina, kdyby se jich někdo zeptal na tuto otázku?“
- Předřazuješ hmotné statky nad lidi?“
- Jaký je podle tebe tvůj přínos tomuto světu, dokud jsi tady?“
Ale možná nejlepší způsob, jak se dívat na naši morálku, není označovat se za dobré nebo špatné. Podle Dr. Paula DePompa, psychologa a autora z jižní Kalifornie, „myšlení, že jste jedno nebo druhé, vyvolává problémy, když nakonec uděláte ‚špatnou‘ věc – čehož jsme všichni schopni – a můžete získat nadsazené sebevědomí, když děláte mnoho ‚dobrých‘ věcí.“
Lepším návrhem je podle něj „definovat, co je dobrý člověk, 3-5 slovy a ohodnotit se na tomto kontinuu“. Pokud se vidíte na více než polovině, pak „jste relativně dobrý, ale nedokonalý člověk – což z vás nakonec dělá člověka!“
Jaký je váš názor? Jste dobrý člověk?“
Chcete dostávat aktuální informace, když napíšu nový příspěvek? Zaregistrujte se zde.
Obrázek z Facebooku/LinkedIn: Mangostar/