Jak se vyhnout emočnímu zhroucení a co dělat, když k němu stejně dojde

Po zhroucení

Jak se cítíte po zhroucení? Cítíte se trapně nebo se stydíte za své chování nebo za to, že jste dali ostatním najevo, jak se cítíte? Cítíte úlevu, že jste vyjádřili své pocity, nebo ospravedlnění, že jste je dali najevo? Máte strach nebo obavy z možných následků svého výbuchu?“

Přestože by většina lidí nejraději na zhroucení co nejrychleji zapomněla, může být pro vás poučnou zkušeností, pokud mu to dovolíte.

Pokud například vidíte, že máte tendenci vybuchnout, když se toho snažíte udělat příliš mnoho najednou, můžete tuto informaci využít pozitivním způsobem tím, že se naučíte lépe hospodařit s časem nebo se naučíte častěji říkat „ne“.

Pokud se cítíte trapně, když dáváte najevo své emoce na veřejnosti, můžete prozkoumat, jak své pocity vnímáte. Proč není v pořádku, když se zlobíte, jste smutní nebo když od někoho něco potřebujete? Pocit, že se stydíte za své emoce, často vyplývá z kulturních nebo rodičovských poselství – například že „muži nepláčou“ nebo „‚hodné‘ ženy se nerozčilují“ – a může stát v cestě navazování dobrých osobních a pracovních vztahů. U některých lidí vyžaduje omezení vlivu takových poselství pomoc odborníka na duševní zdraví.

A co když se vám po zhroucení uleví? Někdy vyjádření svých pocitů – i formou zhroucení – může zmírnit stres, pokud jste své emoce drželi na uzdě. Nebylo by však lepší naučit se vyjadřovat své pocity dříve, než se dostanete do bodu, kdy se rozpustíte v slzách nebo se vrhnete na ostatní? Není to snadné, ale je možné naučit se sdělovat své pocity způsobem, který vám umožní cítit se více spojeni s ostatními a jim umožní cítit se více spojeni s vámi.

Musíte se po zhroucení omluvit?

Nikdy se nemusíte omlouvat za své pocity, ale možná se budete muset omluvit za své chování nebo za způsob, jakým jste své pocity vyjádřili.

Pokud váš meltdown zahrnoval křik na ostatní lidi, slovní nebo fyzické násilí nebo ničení cizího majetku, měli byste se omluvit – a vymyslet plán, jak příště, až budete rozrušení nebo ve stresu, zvládnete své emoce jinak.

Pokud k vašemu meltdownu došlo v práci, je vhodné se omluvit všem, které jste mohli vyrušit nebo urazit. Buďte však struční a soustřeďte svou energii na to, abyste pochopili, co se stalo a jak můžete zabránit dalším zhroucením na pracovišti.

Prevence budoucích zhroucení snížením stresu ve vašem životě

Čím lépe se vám podaří zhroucení potlačit v zárodku, tím menší je pravděpodobnost, že se vám někdy stane znovu. Proč ale nepodniknout kroky ke snížení negativního stresu ve svém životě, abyste se k meltdownu ani nepřiblížili? Zde je několik nápadů, které vám pomohou začít:

Vypracujte si plán snižování stresu. Plán na snížení stresu nemusí zahrnovat meditaci – i když může – ale obecně zahrnuje pravidelné věnování času něčemu, co je zdraví prospěšné a uvolňující, například cvičení, nácvik dechových technik nebo kreativní činnosti, jako je zpěv nebo umělecká tvorba. Může také zahrnovat odstranění nebo omezení zdrojů stresu ve vašem životě, jako je nadměrný čas strávený u obrazovky, činnosti, které vás nebaví nebo na které nemáte čas, a vnitřní tlak, abyste dosáhli více, než je rozumné. Promyšlení a sepsání skutečného plánu na snížení stresu zvyšuje pravděpodobnost, že podniknete potřebné kroky k jeho realizaci.

Poslouchejte své tělo. Napjaté svaly, bolesti hlavy a jiné druhy bolesti a nepohodlí vám něco říkají. Místo toho, abyste si vzali lék proti bolesti a pokračovali v tom, co děláte, udělejte krok zpět a pozorujte, co vás napíná.

Neignorujte své pocity. Když své pocity zametete pod koberec, nezmizí. Naopak přiznání si toho, jak se cítíte, vám dává příležitost podívat se na to, co tyto pocity způsobuje, a podniknout kroky, i kdyby to mělo být jen probrání vašich pocitů s jinou osobou.

Najděte si někoho, s kým si můžete promluvit. Když se vám stane něco nepříjemného nebo cítíte, že ve vašem životě narůstá chronický stres, pouhý rozhovor o tom s někým, kdo vám dokáže bez odsuzování naslouchat, může mít terapeutický účinek. Někdy je nejlepším člověkem, se kterým můžete mluvit o obtížných tématech, terapeut, ale tuto roli může zastávat i přítel nebo jiný důvěryhodný známý.

Trávte více času v přírodě. Bylo prokázáno, že pobyt v přírodním prostředí má uklidňující účinky. Nemusíte být v tomto prostředí nutně aktivní. Můžete jen pozorovat pohledy a zvuky přírody, například vanoucí vítr, tekoucí vodu, ptáky a hmyz vydávající své přirozené zvuky.

Vyhraďte si čas na zábavu a hru. Každý potřebuje čas od času načerpat energii tím, že dělá věci, které ho baví.

Vyhýbejte se lidem, kteří jsou zraňující a nevlídní. Nejste povinni stýkat se s lidmi, kteří se k vám nechovají ohleduplně a s úctou, a to ani v případě, že jsou vašimi příbuznými. Minimalizujte čas, který trávíte s lidmi, jejichž společnost vám není příjemná, a vyhledávejte více času s těmi, kteří vám příjemní jsou.

Vyhledejte pomoc, pokud ji potřebujete. Můžete toho hodně udělat sami, abyste snížili hladinu stresu a riziko dalšího zhroucení. Pokud vám však svépomocná opatření nepřinášejí potřebnou úlevu, zvažte návštěvu odborníka, který vám pomůže. V případě deprese, úzkosti nebo vztahových problémů může být nejlepší volbou psychoterapeut – například psycholog nebo licencovaný klinický sociální pracovník. Pro pomoc s řízením času nebo stanovením cílů může být dobrou volbou životní kouč nebo zdravotní kouč.

Ať už se rozhodnete navštívit jakéhokoli odborníka, ověřte si jeho pověření a co nejjasněji si ujasněte, jaký typ pomoci hledáte.

RELEVANTNÍ: Zjistěte více: 5 způsobů, jak cvičit meditaci zaměřenou na dech

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.