Většina antarktického výzkumu se zaměřuje na led – a je to tak správně, protože obří ledová pokrývka o tloušťce až 2361 mil (3800 metrů) pokrývá asi 99 procent kontinentu. Pod touto vrstvou zmrzlé vody je však Antarktida, stejně jako dalších šest hlavních pevnin naší planety, tvořena pevninskou kůrou.

Vědci analyzující seismická data z nejjižnějšího kontinentu nyní sestavili novou mapu, která ukazuje hloubku antarktické kůry. Mapa s rozlišením 1 stupeň na 1 stupeň (podrobně popsaná ve studii zveřejněné 12. ledna online v časopise Tectonophysics) poskytuje dosud nejpodrobnější pohled na změny v tloušťce antarktické kůry.

„Antarktida představuje nejméně známý kontinent, ale to málo, co víme, ukazuje na významné geologické zvláštnosti,“ řekl Alexej Baranov, geofyzik z Ruské akademie věd, který studii vedl. „Struktura zemské kůry je klíčem k pochopení minulých geodynamických procesů“ a událostí, které formovaly zemský povrch, řekl pro OurAmazingPlanet.

Tým modeloval tloušťku zemské kůry Antarktidy hledáním seismické hranice zvané Moho neboli Mohorovičićova diskontinuita. Moho představuje hranici mezi zemskou kůrou a pláštěm. Primární seismické vlny (vlny P) při dosažení Moho prudce mění rychlost, takže je to pro geofyziky poměrně snadno rozpoznatelná hranice.

Nejstarší kůra Antarktidy, která pochází z archaického a proterozoického eonu, se podle Baranovovy analýzy pohybuje v hloubce od 22 do 35 mil (36 až 56 kilometrů). Nejmladší kontinentální kůra, která se nachází v Západoantarktickém riftovém systému, dosahuje hloubky 10 až 17 mil (16 až 28 km). Na celém kontinentu má Moho průměrnou hloubku 21 mil (33,8 km).

Nový model tloušťky zemské kůry Antarktidy se od předchozích odhadů liší až o 15 mil (24 km), tedy až o 30 %, protože zahrnuje mnoho údajů, které nebyly zahrnuty do předchozích modelů, uvedl Baranov.

Protože mnoho geofyzikálních parametrů, včetně gravitačního pole Země, je citlivých na změny v tloušťce zemské kůry, budou Baranovovy údaje důležité pro další vědce, kteří studují geodynamické procesy, jež formovaly tento kontinent.

Podle Baranova je antarktická kůra obzvláště zajímavá díky několika geologickým vlastnostem.

Kontinent má několik starých kráterů (stabilní kusy kontinentální kůry zachované po miliardy let) spolu s horskými pásmy a rifty (oblasti, kde se kůra rozpojuje), které jsou téměř zcela pokryty ledem. Západoantarktický riftový systém je největší riftovou zónou na světě a Transantarktické pohoří je největším známým pásmem nekolizních pohoří na planetě, neboli pohoří, která vznikají, když kontinentální tektonická deska klouže po oceánské desce.

Tento stoyr poskytl OurAmazingPlanet, sesterský web serveru LiveScience. Sledujte OurAmazingPlanet na Twitteru @OAPlanet. Jsme také na Facebooku a Google+.