Hodnota intuice je již dlouho vyzdvihována životními kouči a vedoucími pracovníky, kteří píší knihy o vedení lidí. Naštěstí pro mě se o intuici zajímají také psychologové a neurovědci. Přehledová studie z Leeds University Business School se před několika lety zabývala různými způsoby, jakými se vědci snažili měřit intuici, kterou autoři definují jako informaci, která k nám přichází „bez zjevného zásahu záměrného, racionálního myšlení“. Autoři poukázali na to, že hlavním nedostatkem při snaze proniknout do podstaty intuice a toho, jak ji lidé používají, je to, že většina měření je prováděna na základě vlastních údajů, a tudíž nemusí být nutně spolehlivá. Studie však byla prvním krokem k legitimizaci intuice jako skutečné věci, kterou je třeba studovat lepšími metodami.

Joel Pearson, profesor kognitivní neurovědy na Univerzitě Nového Jižního Walesu v australském Sydney, našel nový způsob měření toho, jak využíváme intuici při rozhodování – způsob, který nespoléhá pouze na dotazníky nebo vlastní hlášení. Nedávno jeho laboratoř zveřejnila studii o sérii experimentů, při nichž byly zkoumaným osobám – vysokoškolským studentům – občas předkládány podprahové, emocemi zatížené obrázky, zatímco plnily základní rozhodovací úkol: dívaly se na obrazovku počítače a rychle se rozhodovaly, zda se řada teček pohybuje doleva nebo doprava stisknutím šipky doleva nebo doprava na klávesnici. Obrázky byly nabité emocemi, například dítě, štěně, zbraň nebo had, a blikaly tak rychle, že je studenti nemohli vědomě vnímat. Jejich podvědomí je však zachytilo. (Podívejte se, jak nevědomé představy fungují, v přednášce Dr. Pearsona na TEDx.)

Studenti byli přesnější při řešení úlohy s tečkami, když před nimi blikaly emotivní obrázky. Zlepšili se také při práci s úkolem a uváděli, že se při rozhodování cítili jistější, když byli vystaveni podprahovým obrazům, které v podstatě napodobovaly intuici. Pokud totiž intuici rozložíte na její klíčové složky, v podstatě se skládá z podvědomých, emočních informací, a to jak pozitivních, tak negativních.

„To, co lidé označují jako intuici: Používáme ji každý den, abychom popsali určitý pocit, ale nevěděli jsme s jistotou, že existuje,“ řekl doktor Pearson. „Díky naší práci jsme ukázali pádné důkazy, že nevědomé pocity a emoce se mohou spojit s vědomými pocity a my je můžeme využít k lepšímu rozhodování.“

Tak proč jsem měl teď takové problémy se spolehnout na intuici? Byla snad s věkem „zrezivělá“ spolu s mou pamětí, zrakem a pohyblivostí kloubů?“

Nezdá se, že by pro to existovaly nějaké důkazy. Existují však důkazy, které naznačují, že deprese nebo úzkost mohou intuici ohrozit a že depresivní nebo úzkostní lidé mají problémy s intuitivním rozhodováním.

V jednom experimentu nechali vědci studovat lidi bez deprese a lidi s depresí různé skupiny slov, z nichž některá spolu souvisela. „Zdraví lidé dokázali rychle rozlišit příbuzná slova, i když nevěděli proč,“ uvedla Carina Remmersová, hlavní autorka a klinická psycholožka ze Svobodné univerzity v Berlíně. „Lidé v depresi s tím měli potíže a svým rozhodnutím důvěřovali.“