Japonsko dlouhá léta využívalo mezery v mezinárodních pravidlech a pokračovalo v lovu velryb, přestože je jako člen Mezinárodní velrybářské komise (IWC) vázáno moratoriem na komerční lov velryb, které vstoupilo v platnost v roce 1986.

Země nyní z IWC úplně vystoupila a obnovila komerční lov velryb.

Členové IWC mohou vydávat povolení k lovu velryb pro vědecké účely. Z téměř 18 000 velryb ploutvonožců, vorvaňů, sei, Brydeových a plejtváků malých, které byly na základě těchto zvláštních povolení od roku 1986 uloveny, jich naprostou většinu ulovila japonská velrybářská flotila v Antarktidě, severozápadním Pacifiku nebo japonských vodách. Japonský velrybářský průmysl byl známý tím, že často nerespektoval mezinárodní komerční zákaz lovu velryb a prodával velrybí maso ulovené ve jménu vědeckého výzkumu na japonských trzích.

Poté, co legitimita japonského velrybářského průmyslu utrpěla řadu neúspěchů – včetně rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora z roku 2014, že lov této země v Antarktidě nemá vědecký základ, zamítnutí pozměněného návrhu předloženého Japonskem pro vědecký výzkum ze strany IWC v roce 2015 a zjištění z roku 2018, že Japonsko porušilo pravidla Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy (CITES) tím, že odebíralo maso velryb sei z mezinárodních vod -, Japonsko koncem loňského roku opustilo IWC a oznámilo, že obnoví komerční lov velryb.

Podle nevládní organizace Environmental Investigation Agency se sídlem v Londýně byla včera v přístavu Kushiro na severu Japonska vyložena první plejtvák obrovský ulovený v rámci nového programu komerčního lovu velryb. Japonská agentura pro rybolov stanovila na rok 2019 kvóty na komerční odlov 52 plejtváků malých, 150 plejtváků Brydeových a 25 plejtváků sei.

„Je to hluboce deprimující podívaná vidět první oběť prvního otevřeného komerčního lovu velryb v Japonsku po 30 letech – vyloženou k prodeji v restauracích a na trzích, přestože po ní téměř není poptávka,“ uvedla Juliet Phillipsová, bojovnice za oceány z organizace EIA, která byla přímým svědkem vyložení plejtváka malého. Lov velryb je zaměřen na mezinárodně chráněné druhy a je prováděn bez odborného dohledu Mezinárodní velrybářské komise (IWC) – jediného mezinárodního orgánu s mandátem k řízení lovu velryb.“

The New York Times uvádí, že existují důvody k pochybnostem, zda bude lov velryb nakonec komerčně úspěšný. Japonská vláda se snaží snížit roční dotace ve výši 46 milionů dolarů, které dodává na podporu velrybářského průmyslu, ale apetit po velrybím mase by ani v Japonsku nemusel být schopen lov udržet: „Aby se velrybářský průmysl postavil na vlastní nohy bez vládních dotací, bude muset najít lukrativnější trhy pro své produkty. Zájem japonských spotřebitelů o toto maso však klesá.“

Členy IWC Norsko a Island jsou jedinými dalšími zeměmi na Zemi, které v současné době komerčně loví velryby, což podle IWC činí „buď na základě námitky proti rozhodnutí o moratoriu, nebo s výhradou k němu“. Tyto země si proto stanovují vlastní kvóty lovu, ale jsou povinny poskytovat IWC informace o svých úlovcích. K dnešnímu dni bylo na základě námitky nebo výhrady uloveno více než 26 300 velryb. (Svou námitku proti moratoriu zaregistrovalo také Rusko, které však zatím velryby na základě této námitky komerčně neloví.)

Island loví plejtváky obrovské a plejtváky severoatlantické ve vodách, které tvoří jeho výlučnou ekonomickou zónu. Dvě islandské velrybářské společnosti však oznámily, že vynechají letní velrybářskou sezónu 2019, což znamená, že poprvé po 17 letech nebudou v islandských vodách uloveny žádné velryby.