Nikomu nevadilo, že Eun Bae je Američanka korejského původu a křesťanka.

• Židovské bratrstvo AEPi vydalo bezpečnostní varování před antisemitismem
• Svastika na Brandeisově bratrstvu je posledním incidentem, který otřásl bostonskou židovskou komunitou
• Jak rvačka na kampusu odvrací mladé Židy od Izraele

Když se prvák na Státní univerzitě v Ohiu začal stýkat s židovskými bratry z Alpha Epsilon Pi, členové bratrstva se se sympatickým studentem inženýrství rychle sblížili. Nepouštěli ho do řečí o jeho víře nebo etnické příslušnosti; zvali ho na fotbalové zápasy a na kuřecí maso do Buffalo Wild Wings.

V období přijímacích zkoušek v lednu 2014 si Bae bez váhání vybral AEPi, historicky židovské bratrstvo, jako dům, do kterého chtěl vstoupit. A 110 mladých mužů z této pobočky, z nichž všichni byli Židé, ho rychle přivítalo.

Ale Baeho nežidovský původ se setkal se zcela jiným přijetím, když se zpráva o něm dostala do národního ústředí AEPi v Indianapolis. Krátce po jeho přijetí navštívil Grant Bigman, ředitel operací kapitol v národní organizaci bratrstva, výkonnou radu domu ve státě Ohio a vyložil možné důsledky. Pokud bude pobočka trvat na přijetí nežida, řekl jim Bigman, mohla by čelit přezkoumání členství.

„Když se něco takového stane, je to pro pobočku opravdu škodlivé,“ řekl jeden z lidí obeznámených s touto epizodou a zdůraznil, jak důrazné bylo toto sdělení. Mluvil pod podmínkou anonymity kvůli citlivosti incidentu i dnes.

Bratři ze státu Ohio měli dobrý důvod vědět, co by mohla znamenat členská kontrola. V minulosti se stalo, že domy AEPi, které prošly takovým šetřením, zbavily své funkcionáře nebo dokonce většinu řadových bratří členství.

Neoficiální průzkum mezi členy pobočky AEPi na Ohio State po Bigmanově návštěvě ukázal, že 60 % domu stále upřednostňovalo nabídku nežidů. Výkonná rada však měla pocit, že má svázané ruce.

„Eun, tohle jsme nechtěli, ale je mi to líto,“ vzpomíná Bae na to, jak mu prezident domu řekl v těžkém telefonátu.

Jonathan Pierce, mluvčí národní kanceláře AEPi, odmítl výměnu názorů mezi pobočkou Ohio State a Bigmanem komentovat. V e-mailu zaslaném časopisu Forward však napsal: „Dovolte mi, abych se vyjádřil jasně: AEPi je hlasitě a hrdě židovská organizace s židovským posláním (Developing Leadership for Jewish Communities). Jsme nediskriminační, ale jako každá jiná organizace chceme, aby naši členové pracovali na naplňování našeho poslání.“

V poslední době se zdá, že napětí vyvolané deklarovanými závazky AEPi k nediskriminaci i židovské identitě vybublává na povrch. Kromě epizody ve státě Ohio se loni od národní organizace oddělila i pobočka AEPi na Tuftsově univerzitě v Bostonu s odvoláním na neshody s národní kanceláří ohledně přijímání nežidů. Rok předtím se ze stejného důvodu odhlásila pobočka AEPi na Brownově univerzitě. A v roce 2009 národní kancelář bratrstva vykázala všechny členy své pobočky na University of Virginia z domu kvůli údajnému šikanování, které však členové domu označili za odvetu za to, že si podruhé za sebou zvolili nežidovského prezidenta.

Členové dalších poboček po celé zemi také hlásili nátlak ze strany národní kanceláře bratrstva, aby nabízeli pouze Židy.

„Došlo to tak daleko, že jsme se cítili natolik ohroženi, že jsme měli pocit, že si musíme vymýšlet naše čísla,“ řekl prezident Brownovy pobočky AEPi Ben Owens v rozhovoru pro Forward s odkazem na údaje o židovských nabídkách, které jeho dům zasílal národní kanceláři.

Pierce rozzlobeně odmítl tvrzení, že AEPi trestá své pobočky za přijímání nežidů. „Nemáme ponětí, kolik našich vysokoškoláků nebo absolventů je židovského původu, zda se považují za židy nebo jak někoho klasifikovat jako žida,“ napsal ve svém e-mailu. „Osobně mi tato otázka a historické důsledky v ní obsažené nadále vadí.“

V době, kdy se na univerzitní půdě akcentují hodnoty etnické hrdosti na jedné straně a rozmanitosti a sociální spravedlnosti na straně druhé, je kdysi zdánlivě snadné rozkročení AEPi mezi oběma ve svém veřejném postoji stále těžší. Rozhovory s mileniály, kteří nyní žijí v bratrských domech AEPi, a prohlášení představitelů, kteří určují národní politiku organizace, naznačují skutečný generační rozkol v otázce, jak židovská by AEPi měla být. Navíc záleží na tom, jak toto konkrétní bratrstvo tento rozkol skutečně vyřeší.

S více než 10 000 studenty v sedmi zemích na přibližně 188 kampusech a příjmy ve výši 2,2 milionu dolarů v roce 2015 je AEPi devátým největším americkým bratrstvem a zdaleka největším židovským bratrstvem v zemi. A v jistém smyslu, podobně jako izraelská Deklarace nezávislosti, která založila stát, jenž je zároveň židovský a veřejně se hlásí k rovným právům, obsahuje i programové prohlášení AEPi s tvrzením, že je židovské a zároveň nediskriminační, v sobě neodmyslitelné dlouhodobé napětí.

Stejně jako izraelská deklarace, i programové prohlášení bratrstva jasně potvrzuje jeho sekularismus. Náboženství není kritériem pro přijetí.

„Naším základním cílem je poskytnout židovskému muži možnost vstoupit do židovské organizace, jejíž účel není specificky náboženský, ale spíše společenský a kulturní,“ uvádí se v programovém prohlášení. „Alpha Epsilon Pi je židovské bratrstvo, i když nediskriminační a otevřené všem, kteří jsou ochotni se hlásit k jeho účelu a hodnotám.“

AEPi se přesto hluboce angažuje v židovském životě způsobem, jakým to nedělá několik dalších dosud existujících židovských bratrstev. Mimo jiné udržuje oficiální partnerství s mocnými organizacemi, jako jsou B’nai B’rith International, American Israel Public Affairs Committee, Birthright Israel, Chabad-Lubavitch a BBYO. Je také členem Konference předsedů hlavních amerických židovských organizací – jediného židovského bratrstva, které má toto křeslo v zastřešující skupině, kde se kuje celostátní komunální politika v otázkách týkajících se Izraele a dalších zahraničních záležitostí.

V roce 2013 věnovaly pobočky AEPi dohromady 700 000 dolarů celkem sedmi různým židovským a izraelským filantropickým organizacím. V následujícím roce věnovaly 1 milion dolarů deseti filantropickým organizacím.

„Jedním z důvodů, proč jsme se v průběhu let rozrostli, je náš důraz na židovství,“ řekl Pierce, který je sám absolventem AEPi na Vanderbiltově univerzitě.

Studie ukázaly, že existuje korelace mezi zapojením dospívajících do židovských sociálních sítí a mírou zapojení jedince do židovského života v dospělosti.

„Pokud se podíváte na židovské přátele lidí v dospívání, ovlivňuje to jejich židovství v pozdějších letech,“ řekl Steven M. Cohen, spoluautor studie „Who You Knew Affects How You Jew.“

AEPi tomu zřejmě rozumí.

„Jsme větší než drtivá většina gójských bratrstev,“ řekl Andy Borans, výkonný ředitel AEPi, v projevu na konferenci Chabad Partners v roce 2014 a použil jidiš, mírně pejorativní výraz pro „nežidovské“. „A to proto, že se naše děti chtějí sdružovat. Chtějí být součástí skupiny, která se jim líbí a ve které se cítí dobře.“

Ale letos v lednu, když Owens zveřejnil v Brownových univerzitních novinách článek, v němž veřejně sdělil rozhodnutí své pobočky zrušit členství, obdržel záplavu e-mailů od spolubratrů z jiných kampusů, kteří sdíleli stejné obavy ohledně národní kanceláře, řekl. Někteří chválili jeho odvahu a vyjadřovali lítost nad tím, že oni neudělali totéž. Pro většinu kapitol znamená vyřazení pravděpodobnou ztrátu samotného bratrského domu, ve kterém žijí, nemluvě o národní síti bratrů a absolventů, která je s členstvím spojena. Na Brownově univerzitě však kapitola sídlí na kolejích v kampusu.

„Rozhodně vám mohu z první ruky říct, že moje bratrstvo – a to mluvím za 220 bratrů – je v naprosté většině velmi perspektivní,“ řekl Eric Moshell, absolvent kapitoly na Indiana University z roku 2016. „Není to jako myšlení národů. Ti nechtěli, aby v bratrstvu byli nežidé.“ Bratři z IU, řekl Moshell, „chtěli do bratrstva začlenit kohokoli jakékoli rasy, náboženství, kohokoli. Pokud jste se hodili a byli jste dobří jedinci.“

Debata o exkluzivitě kolem židovských řeckých domů není nová. V 50. letech 20. století vysokoškolští děkani spolu s Americkým židovským výborem a Ligou proti hanobení skutečně odsuzovali židovská bratrstva za to, že vylučují nežidy.

„Různí jednotlivci a organizace měli různé názory na to, do jaké míry by židovské skupiny, včetně bratrstev a spolků, měly zůstat výhradně židovské, nebo zda by Židé měli být v první linii skutečné a úplné integrace americké společnosti,“ řekla Shira Kohnová, hostující vědecká pracovnice v oboru judaistiky na Brooklyn College, která napsala disertační práci o židovských spolcích. „Řekla bych, že některé z těchto otázek a obav jsou velmi relevantní i pro dnešní rozhovor,“ dodala Kohnová.

Bratrstva byla vždy neodmyslitelnou součástí amerického života a pro Židy zdrojem konfliktů.

Pět studentů z College of William & Mary založilo první bratrstvo v roce 1776, pouhých několik měsíců po podpisu Deklarace nezávislosti. V následujících letech vznikala bratrstva jako přísně křesťanská bratrstva, která si do svých znaků přidávala kříže. Muži se obvykle před jídlem modlili a chodili do kostela, jak uvádí Miriam Sanua Dalinová, která napsala knihu Going Greek:

Tyto spolky brzy získaly pověst vznešených klubů. Členství v nich často poskytovalo bratrům příležitost navázat kontakty, získat bohatství a zajistit si po absolvování studia prestižní zaměstnání. Zakázaly vstup menšinám tím, že do svých stanov zahrnuly omezující klauzule.

Židé však stále toužili po členství. Vznik židovských bratrstev byl paradoxně reakcí na antisemitismus a zároveň způsobem, jak napodobit antisemitskou společnost.

„Většinu bratrstev nikdy nenapadlo, že by Židé nebo třeba katolíci či Afroameričané chtěli usilovat o vstup do jejich skupin,“ řekl Kohn.

Prvním židovským bratrstvem, které bylo v Americe založeno, byla Zeta Beta Tau neboli ZBT, založená v roce 1898. Brzy následovala další. Židovští muži, kteří zakládali bratrstva, často pocházeli z chudých přistěhovaleckých ortodoxních rodin, včetně těch, kteří založili AEPi. Zapsali se do večerních kurzů jako doplněk ke své dělnické práci, na kterou se elita řeckého systému dívala svrchu.

Jak se vypráví, hvězdný basketbalista Newyorské univerzity a jeho židovští přátelé založili AEPi pod obloukem na Washington Square Park v roce 1913. V té době existovalo asi 17 židovských bratrstev a nezasvěcení lidé řadili AEPi na poslední místo, co se týče reputace. Ale jak po druhé světové válce rostl počet židovských studentů na univerzitě, rostl i počet AEPi, zejména díky zákazu fyzického šikanování, který přitahoval veterány vracející se z bojů. Dnes jsou AEPi, ZBT a Sigma Alpha Mu jediná židovská bratrstva, která stále fungují.

„Od začátku byli velmi, velmi ambiciózní,“ řekl Dalin. „AEPi chtělo vychovávat muže jako židovské vůdce pro židovskou komunitu.“

Sama židovskost, která tato bratrstva formovala, se později ukázala jako kontroverzní. V roce 1953 vyzvala Státní univerzita v New Yorku – kromě jiných univerzitních úřadů po celé zemi – řecké domy, židovské i křesťanské, aby se od svých národních úřadů distancovaly, aby mohly přijímat nováčky z řad menšin, včetně černochů.

„Ze strany místních bratrstev jste měli vzpouru, protože velmi často chtěla přijímat nováčky ,“ řekl Dalin. „Takže vedení univerzity říkalo: ‚Rozejděte se se svým národním a pak už nejste vázáni pravidly‘.“

AJC, ADL a Národní výbor pro bratrstva ve vzdělávání podpořily SUNY daty a zprávami.

Podle Kohna a Dalina se zástupci AJC a ADL setkali s vedoucími národních organizací bratrstev, aby je vyzvali ke zrušení omezujících klauzulí. ZBT, které takovou klauzuli mělo, se zapojilo do vyčerpávající tříhodinové debaty o tom, zda má členství otevřít.

„Takže proběhla vnitrožidovská debata: Do jaké míry může a má být skupina výhradně židovská?“

„To je to, co se stalo. Kohn řekl. „To je vlastně bitva, která se odehrávala v padesátých letech.“

Rabín Arthur Waskow byl prezidentem AEPi na Univerzitě Johnse Hopkinse před ukončením studia v roce 1954. Vzpomínal, jak se kvůli této otázce dostal do sporu s národní kanceláří bratrstva a v podstatě se postavil na stranu ADL a AJC ve prospěch inkluzivní politiky. K velkému vzteku národní kanceláře AEPi, vzpomínal Waskow, bydlel ve svém domě také s polskými a italskými nežidovskými muži.

„Národní kancelář byla pobouřena, že to děláme,“ řekl, ačkoli AEPi v té době nemělo ve svých stanovách formulaci zakazující křesťany a černochy.

Jeden z těchto nežidovských členů, Frank Cegelski, vystřídal Waskowa ve funkci prezidenta, vyprávěl Waskow. Když však chtěl George Toll, národní výkonný ředitel AEPi, komunikovat s pobočkou, stále adresoval své dopisy Waskowovi a obcházel jeho polsko-amerického nástupce.

„Bylo jasné, že se tvářili, jako by neexistoval,“ řekl Waskow, který je dnes starším mužem židovské levicové aktivistické scény.

Podle Kohna právě v důsledku tlaku vysokoškolských děkanů a židovských skupin židovská bratrstva zajistila, aby jejich stanovy neměly sektářský charakter, ačkoli některá stále obsahovala narážky na židovskou minulost své skupiny – jako například dvojí jazyk, který dodnes zůstává v programovém prohlášení AEPi.

„Formulace, kterou používají, je opravdu zajímavá, protože téměř mluví na obě strany,“ řekl Kohn.

Pierce to tak nevidí. Ve svém e-mailu zaslaném časopisu Forward existenci takového napětí popřel.

„Každý nežidovský muž, který chce být v židovském bratrstvu a pomůže nám plnit naše poslání rozvíjet vůdčí schopnosti židovské komunity, je vítán (za předpokladu, že zároveň souhlasí s dodržováním všech pravidel a pravidel své univerzity a dalších občanských subjektů),“ napsal.

Otázka, zda by diskriminace při přijímání nežidů, pokud by k ní vůbec docházelo, byla legální, je zcela samostatnou otázkou – a podle právních expertů patří mezi nejasné podle federálního zákona o občanských právech. Judikatura, napsala Margaret Koppenová z University of Arizona College of Law v přehledu této problematiky, přinesla „úžasně nevyzpytatelné výsledky.“

Do roku 1984 se na židovských bratrstvech podepsaly nepokoje éry občanských práv a vzpoury mládeže v 60. a 70. letech. Mnoha mladým Židům se zdála být provinční. Toho roku Toll, který byl 31 let národním výkonným ředitelem AEPi, publikoval článek, v němž bránil čistě židovská bratrstva před kritiky, kteří jim předpovídali zánik. „Na obranu židovských bratrstev“ začíná steskem nad tím, že kdysi dávno židovští muži chodili s židovskými ženami, „pak přišla Liga proti hanobení a Americký židovský výbor“, které považovaly bratrstva za „zlo“, napsal v časopise Sh’ma:

Dnes však AJC židovské domy chválí.

„Židovská bratrstva jsou velmi pozitivní institucí na univerzitní půdě, která umožňuje Židům stýkat se mezi sebou,“ řekl Steven Bayme, ředitel oddělení současného židovského života v AJC. Zároveň dodal: „Plně nemám problém s myšlenkou nežidů uvnitř židovských bratrstev. Myslím, že je to projev naší vyspělosti v Americe, která se tak dobře integrovala do amerických společností.“

Bayme měl ale jednu výhradu: „

V roce 1990 se právě toto stalo v pobočce AEPi na Massachusettském technologickém institutu. Z 55 členů domu bylo pouze šest Židů. Úředníci z národní organizace, kteří se odvolávali na porušení pojistné politiky domu, přišli a při důkladné kontrole členství vyslechli každého člena zvlášť.

Podle člena AEPi Andrewa Rogoveho z MIT se ho Andy Borans, národní výkonný ředitel, během pohovoru bez obalu zeptal: „Co takový hodný kluk jako ty dělá v takovém bratrstvu?“, což Rogoveho přimělo vstát a odejít z místnosti.

Na otázku ohledně této výměny názorů mluvčí národní kanceláře Pierce v e-mailu odpověděl: „Andy si nevzpomíná, že by to řekl během setkání na MIT před 16 lety, ale to neznamená, že to potvrzuje nebo popírá.“

Národní organizace nakonec s odvoláním na porušení pojištění zrušila členství v AEPi všem bratrům kromě šesti z MIT; čtyři ze šesti Židů v domě byli mezi těmi, kteří byli vyňati.

M. Travis Stier, tehdejší prezident pobočky MIT, označil porušení pojistné smlouvy za záminku. „e si myslí, že Alpha Epsilon Pi je organizace, která je de facto diskriminační, ale nevěří, že je,“ řekl deníku The New York Times.

Přes to všechno se židovská bratrstva historicky divila:

Gregory Parks, docent na právnické fakultě Wake Forest University, který je autorem rozsáhlých prací o afroamerickém řeckém životě, řekl, že někteří bílí členové skutečně vstupují do černošských bratrstev. Přiznal, že se cítí liknavě, že tito členové mohou později zaujmout vedoucí pozice v převážně a historicky černošském domě.

„Vím o případech, kdy velmi vlivní členové těchto organizací uvnitř i vně komentovali bílé členy a jejich přístup k moci a vlivu v těchto organizacích,“ řekl.

Walter M. Kimbrough, prezident Dillardovy univerzity, historické černošské školy, a autor knihy „Black Greek 101“, řekl, že afroamerická bratrstva obvykle zkoumají, zda se potenciální členové budou angažovat v otázkách týkajících se černošské komunity, jako je sociální a rasová spravedlnost, bez ohledu na rasu.

„Lakmusovým papírkem je, zda se o tyto otázky skutečně zajímáte,“ řekl na adresu budoucích členů, kteří nejsou Afroameričané. „Žádný z afroamerických domů nikdy neměl v knihách pravidla, která by říkala, že se k nim nemůžete připojit.“

Kimbrough také vznesl dotaz:

„To je otázka pro dnešní AEPi,“ řekl. „Je to historicky židovská skupina, nebo je to skupina praktikujících Židů?“

Borans, vedoucí AEPi, přišel na svůj post čerstvě po absolvování Floridské státní univerzity v roce 1980. Dnes je mu 58 let, ale zachovává si impozantní, i když poněkud podsaditý vzhled. S hladkou, působivě opálenou pletí, černými vlasy, které začaly ustupovat, a hranatými, rovnoměrně rozloženými zuby působí aurou mladistvého elánu.

Borans odmítl žádost o rozhovor s časopisem Forward, ale když mluví na videoprezentacích, jeho přesvědčivé řečnické schopnosti ve vás vzbuzují touhu stát se členem AEPi nebo alespoň chodit s někým z AEPi. Vykresluje obraz světa plného obstojných mužů, jako jsou budoucí lékaři a právníci, kteří jsou hrdí na své židovství a chtějí se stát vzornými občany – a přitom se samozřejmě bavit. Je škodolibý jako hrdý taťka medvěd.

„Zabývat se vysokoškolskými studenty je práce z lásky,“ řekl na konferenci B’nai B’rith v roce 2012. Ten den měl na ruce tlustý zlatý prsten na malíčku, který se leskl, když svíral pódium.

„Jsme jiná organizace, než jakou vidíte v ‚Animal House‘, v televizi a podobně,“ pokračoval. Pak se odmlčel a usmál se. „Na devadesát osm procent,“ připustil a dav se rozesmál spolu s ním.

„Přijímají toto velmi viditelné židovství,“ řekl Kohn. „Skutečně si nárokují plášť ‚židovského bratrstva‘. Prostřednictvím partnerství s AIPAC v podstatě říkají perspektivním členům, že ‚toto je součástí naší identity, že přijímáme tuto židovskou agendu‘.“

Někteří vysokoškoláci však nemusí mít stejnou židovskou agendu. A navzdory poselství národního důstojníka se možná přidávají z jiných důvodů. Řada bratrů nebo absolventů, s nimiž jsme vedli rozhovory – židovských i nežidovských – uvedla, že se k AEPi přidali, protože se sblížili s bratry v domě a líbily se jim hodnoty, které tito bratři vyznávali. Nikdo se nezmínil o tom, že by se chtěl více zapojit do židovského života, i když připustili, že pobyt s podobně smýšlejícími lidmi je přitahuje.

„Myslím, že to souvisí s jejich židovským původem, ale je to spíše o lidech, kterými se stali, než o náboženství, které praktikují,“ řekl Spencer Correnti, absolvent Floridské univerzity z roku 2016.

Na Ohio State to byl druh společenského pouta, který Baeho a bratry v AEPi posunul k přesvědčení, že jsou pro sebe stvořeni.

„Nebyl to jeden moment, který mě k nim přitáhl, ale soubor hezkých chvil a vzpomínek,“ uvažoval Bae. „Věřím, že tehdejší výkonná rada nebyla na tento krok připravena. Zpočátku jsem z toho byl trochu smutný. Děti, které jsou v kampusu, nejsou velkým zastoupením národních.“

Národní představitelé AEPi se ve skutečnosti snažili bratry ze státu Ohio potrestat i poté, co dům vyhověl jejich požadavkům na odmítnutí Baeho. Na sjezdu, který se konal několik měsíců po této epizodě, udělili národní činitelé kapitule nízké hodnocení za její „soulad s hodnotami“ – tedy za to, jak dobře dům odráží přesvědčení národní organizace – konkrétně za to, že chtěla nabídnout Baeho.

Na dotaz ohledně této záležitosti se Pierce odmítl vyjádřit. Zdálo se však, že sankci potvrdil, když poznamenal, že hodnocení AEPi „jsou soukromé dokumenty a neměly by být sdíleny s ostatními. Je zřejmé, že někdo ve státě Ohio tak učinil bez našeho souhlasu.“

Dodal: „Každá organizace má právo očekávat, že její členové a členské pobočky budou v souladu s jejími hodnotami. Chtěla by Mladí demokraté Ameriky, aby její pobočka na Kolumbijské univerzitě podpořila Donalda Trumpa? Myslíte si, že by tato pobočka mohla dostat od národní organizace negativní hodnocení? Samozřejmě, že ano.“

Další rok pobočka AEPi ve státě Ohio, nyní již pod jiným vedením, opět prodloužila Baeovi nabídku – s podmínkou, že se zapojí do židovského života v kampusu, například se bude účastnit akcí Hillelu nebo šabatových večeří. Ačkoli Bae snahu ocenil, bylo mu nepříjemné tuto roli převzít.

„Kdybych se přidal, nechtěl bych mít na rameni ten pocit: ‚Radši udělám tohle, radši udělám tohle‘, jen abych udělal radost státníkům,“ řekl.

Na místo toho se Bae přidal k Tau Kappa Epsilon, který popsal jako „rozmanitý“ dům.

Kapitol AEPi ze státu Ohio mezitím po Baeho epizodě dál tlačil na národní kancelář, aby rozšířila nabídky dalším nežidovským mužům, a podle několika zdrojů uspěl.

„Nevím, jestli je to pravda,“ řekl Bae, „ale celý jejich tlak na nežidovské nabídky na rushe prý začal u mě.“

Další články najdete na www.forward.com. Přihlaste se k odběru denního zpravodaje časopisu Forward na adrese http://forward.com/newsletter/signup/

.