(RxWiki News) Kuřáci mohou čelit řadě závažných zdravotních problémů, včetně vyššího rizika vzniku krevních sraženin v nohách.
Nedávný přehled se zabýval určitým typem krevních sraženin u současných kuřáků, bývalých kuřáků a lidí, kteří nikdy nekouřili.
Výzkumníci zjistili, že kouření zvyšuje riziko vzniku hluboké žilní krevní sraženiny a že čím více cigaret člověk vykouří, tím větší je riziko vzniku sraženiny.
„Vyhledejte pomoc při odvykání kouření.“
Doktor Yun-Jiu Cheng z oddělení kardiologie na Sun Yat-senově univerzitě v Číně vedl tuto studii o kouření jako rizikovém faktoru vzniku krevních sraženin.
Žilní tromboembolie neboli hluboká žilní trombóza (HŽT) je krevní sraženina, která vzniká v hlavní žíle hluboko v těle. Nejčastěji se tyto typy krevních sraženin vyskytují v dolních končetinách.
Podle autorů tohoto přehledu může být kouření rizikovým faktorem pro vznik krevní sraženiny v hlubokých žilách.
V rámci přehledu vědci vyhledali v několika lékařských databázích studie z let 1966 až 2013 týkající se krevních sraženin v hlubokých žilách.
V 32 studiích s 3 966 184 pacienty bylo zaznamenáno celkem 35 151 případů vzniku hluboké žilní sraženiny.
Výzkumníci zjistili, že u osob, které někdy kouřily, bylo riziko vzniku hluboké žilní sraženiny o 17 % vyšší než u osob, které nikdy nekouřily.
U současných kuřáků byla pravděpodobnost vzniku hluboké žilní krevní sraženiny o 23 % vyšší než u osob, které nikdy nekouřily.
U bývalých kuřáků byla pravděpodobnost vzniku hluboké žilní krevní sraženiny o 10 % vyšší než u osob, které nikdy nekouřily.
Každých dalších 10 cigaret, které člověk denně vykouřil, zvyšovalo riziko vzniku hluboké žilní krevní sraženiny o 10 %.2 %.
Za každých dalších 10 krabičkových let se riziko vzniku hluboké žilní krevní sraženiny zvýšilo o 6,1 %.
Kombičkový rok se vypočítá na základě počtu cigaret, které osoba denně vykouří, vynásobeného počtem let, kdy kouřila. Například pokud člověk kouřil 20 cigaret denně nebo jednu krabičku po dobu 10 let, rovná se to 10 krabičkovým rokům.
Pokud tedy někdo kouřil jednu krabičku denně po dobu 40 let, měl o 26,7 procenta vyšší riziko vzniku hluboké žilní krevní sraženiny než člověk, který nikdy nekouřil.
Rizikovým faktorem vzniku hluboké žilní krevní sraženiny může být také obezita. Z 32 studií jich 13 poskytlo informace o indexu tělesné hmotnosti (BMI) pacientů.
Po úpravě na BMI, což je ukazatel používaný k určení, zda má někdo nadváhu nebo je obézní, vědci zjistili, že současní kuřáci mají o 30 procent vyšší pravděpodobnost vzniku hluboké žilní krevní sraženiny než ti, kteří nikdy nekouřili.
Autoři tohoto přehledu dospěli k závěru, že kouření cigaret je spojeno se zvýšeným rizikem vzniku hluboké žilní sraženiny a že čím více člověk kouří, tím větší je riziko vzniku hluboké žilní sraženiny.
„Je dobře známo, že kouření má škodlivé účinky na celý cévní systém. Kouření zvyšuje pravděpodobnost vzniku krevních sraženin tím, že zvyšuje koncentraci srážecích faktorů, zvyšuje pravděpodobnost vzájemného přilnutí krevních destiček, blokuje přirozené antikoagulační schopnosti organismu a zvyšuje viskozitu krve,“ uvedl pro server dailyRx News doktor Adam Shapira, elektrofyziolog působící v nemocnici The Heart Hospital Baylor Plano.
„Nebylo by překvapivé, kdyby tyto škodlivé účinky kouření, které zvyšují riziko srdečního infarktu, přispívaly také k riziku vzniku hluboké žilní trombózy,“ uvedl doktor Shapira.
Tato studie byla publikována v září v časopise PLOS Medicine.
Financování tohoto projektu poskytly nadace Guangdong Province Natural Science Foundation, Guangdong Province Science and Technology Program a National Ministry of Education Scholarly Exchanges Foundation. Autoři nedeklarovali žádný střet zájmů.