Jsem rodinná lékařka, pedagožka a matka dvou dětí, která obě své děti kojila. Teprve když jsem se v práci snažila skloubit náročnou praxi na plný úvazek, pohotovost a starost o to, že moje dcera nepřibývá na váze, přestože pije dostatečný objem mateřského mléka, začala jsem se ptát, co je v MÉM mléce.

Výzkum mateřského mléka tehdy & nyní

Myšlenka, že ženy chtějí vědět o zdraví svého mateřského mléka a o tom, co v něm je, není nová. V roce 1978 byla publikována nová metoda nazvaná creamatocrit. Jednalo se o přibližný způsob, jak zjistit, kolik tuku, a tedy kalorií se nachází ve vzorku mateřského mléka, a to na základě velikosti tukové vrstvy mléka po jeho odstředění v odstředivce.

Kojení není pro každého a ne každý je toho schopen, ale pro ty, kteří mohou a rozhodnou se pro něj, existují určité vitamíny a minerály, které souvisejí se stavem matky. Výhody mateřského mléka přesahují rámec výživy a zahrnují i emocionální a psychologické pouto mezi matkou a dítětem. V mateřském mléce jsou stovky bílkovin a stovky molekul cukru, které hrají důležitou roli v imunitě, vývoji a růstu. Je toho tolik, co nám stále uniká o podpoře imunity a zdraví střev, o ochranné roli mateřského mléka při atopických onemocněních, obezitě a někteří dokonce naznačují inteligenci.

Mají doplňky stravy a výživa vliv na zdraví mateřského mléka?“

Každý den se mě novopečené maminky ptají, jaké doplňky stravy by měly užívat, když už kojí, a zda to, co jedí, ovlivňuje kvalitu jejich mléka.

V posledních letech se stále více oceňuje význam podpory a propagace výživy lidským mlékem pro optimalizaci růstu a vývoje kojenců, včetně neurologického vývoje. Stále více se dozvídáme o tom, jak to souvisí se stravou matky.

Od té doby bylo publikováno mnoho studií, které ukazují, že mateřské mléko se může výrazně lišit od matky k matce, ale ve skutečnosti se termínově mléko v rámci jedné matky neliší tolik, jak se myslelo. Je třeba poznamenat, že mnozí si zvykli rozlišovat mezi předním a zadním mlékem, přičemž si všímali zvýšeného obsahu tuku na konci krmení. Zkoumané metody mají variabilitu a výzkum ukázal, že obsah tuku u téže matky se od začátku do konce krmení neliší o více než zhruba 5 %. Většina lékařů by se shodla na tom, že právě objem přijatého mléka souvisí s růstem. Mateřské mléko obsahuje tuk a od počátečního krmení do konce krmení se výrazně nemění.

Bylo také navrženo, aby matky během kojení zvýšily svůj jídelníček na 500 kalorií denně více, než je základní hodnota. Může být ale pravda, že některé potřebují více?“

Mastné kyseliny jsou pro zdraví mateřského mléka nezbytné

Mnoho studií se zabývalo stavem matky a koncentrací živin a minerálních látek v mateřském mléce. Nejlépe prostudované informace přinesl výzkum v oblasti esenciálních mastných kyselin. Ty se nazývají „esenciální“, protože si je naše tělo nevytváří a musíme je přijímat. Nejznámější je DHA. Podobně i další omega-3 a omega-6 mastné kyseliny jsou v pozitivní korelaci s hladinou matky.

Studie v Jižní Dakotě poučila maminky o tom, jak jejich strava ovlivňuje jejich mléko, a ve skutečnosti jejich provedené příslušné změny a s úpravou jídelníčku dokázaly zvýšit jejich hladinu již po několika týdnech.

Hlavním zdrojem omega-3 mastných kyselin ve stravě jsou ryby. Vzhledem k obavám ze rtuti se doporučuje konzumovat maximálně 2-3 jídla týdně. Je třeba také poznamenat, že existují určité druhy ryb, kterým je třeba se při kojení zcela vyhnout (např. mečoun, makrela a některé druhy tuňáka).

Vliv &Důležitost vitaminů A, B, & C

Je třeba poznamenat, že ne každý vitamin a minerál se časem změní. Minerální látky, jako je sodík, fosfor a zinek, mají tendenci být u všech žen stejné. Některé studie zjistily souvislost mezi obsahem vápníku a železa u matek a jejich mlékem, zatímco jiné nikoliv. Je obtížné tento vztah plně pochopit, protože mnohé dosud provedené studie zahrnovaly malé vzorky a lišily se v metodách používaných k měření těchto prvků.

Existuje však několik živin, které se v lidském mléce mění v důsledku výživy matky. Mezi tyto živiny patří vitamín A, vitamín B6 a vitamín B12. Bylo také zjištěno, že vitamin C a vápník pozitivně korelují s hladinou u matky.

Vitamin A, který je důležitý pro zrak, růst kůže a kostry, souvisí s hladinou u matky. Zelenina, která je bohatá na organická barviva, je také bohatá na vitamin A. Patří mezi ně například mrkev, sladké brambory a oranžová paprika. Mezi dietní zdroje vitaminu A patří játra jakýchkoli zvířat, vaječné žloutky, sladké brambory, mrkev a dýně. Mezi dietní zdroje vitaminu B6 patří krůtí a vepřové maso, pistáciové oříšky, slunečnicová semínka, ryby a sušené ovoce. Na vitamin B12 jsou bohatá kuřecí játra, škeble, krabi, obohacené obiloviny, některé druhy mléka a jogurt. Mezi zdroje vitaminu C v potravě patří citrusy, tmavá listová zelenina, jahody a melouny. Bohatým zdrojem vápníku v naší stravě jsou mléčné výrobky, ale najdeme ho také v zelené listové zelenině.

Hladina železa a vitaminu D v mateřském mléce

Železo je kontroverzní. Některé studie ho spojují se zvýšenou hladinou v mateřské stravě, zatímco jiné ne. Přestože se doporučuje, aby kojící žena užívala 9-10 mg železa denně, a není jasné, o kolik by se toto množství mělo při kojení zvýšit. Mnohé studie se lišily dobou, kdy byly hladiny železa v mateřském mléce měřeny, a často nekontrolovaly množství krevních ztrát a změny v mateřských zásobách železa po porodu.

AAP (American Academy of Pediatrics) doporučila univerzální přídavek 1 mg/kg železa a 400 IU vitaminu D denně pro kojené děti. Mnoho jiných a mně známých lékařů toto doporučení nutně neprovádí, protože doplňky železa mohou být pro novorozence obtížně stravitelné a podle mnoha matek mohou zvyšovat plynatost a vznětlivost. Doporučuje se, aby všichni kojenci byli do 12 měsíců věku vyšetřeni na anémii. Vitamin D je univerzálně nízký napříč mlékem všech druhů.