V 80. letech 19. století byl zhotoven odlitek mozkového pouzdra stegosaura. Zjistilo se, že navzdory jeho mohutné, 5 až 10 tun vážící velikosti, byl jeho mozek jen o málo větší než vlašský ořech. Jak mohlo tak velké zvíře fungovat s mozkem o velikosti dvou uncí?
Byla vyslovena teorie, že velký dutý prostor objevený v blízkosti kyčelní oblasti míchy musí obsahovat „druhý mozek“. Tento druhý mozek by pomáhal ovládat zadní polovinu těla zvířete a možná by mu umožnil rychleji reagovat na predátory. Podobné duté prostory byly následně nalezeny v zadních částech mnoha dalších velkých sauropodních dinosaurů. Tak se zrodil mýtus o dinosauřím zadním mozku.

Montovaná kostra stegosaura v Carnegie Museum of Natural History.

Ačkoli mýtus o dvou mozcích v populární kultuře přetrval, je téměř jistě nesprávný. Nevíme jistě, co se nacházelo v dutém prostoru, ale ptáci nejbližší žijící příbuzní dinosaurů nám dávají dobrou nápovědu.
Současní ptáci mají na bázi míchy podobnou dutinu zvanou glykogenové těleso. V tomto prostoru je uložen energeticky bohatý glykogen, ale jeho přesnou funkci neznáme. Může usnadňovat zásobování nervové soustavy ptáků glykogenem, může fungovat jako orgán, který pomáhá udržovat rovnováhu, nebo může mít úplně jinou funkci. Rozhodně to však není mozek.
Navzdory rozšířenému mýtu neměli dinosauři jako stegosaurus v zadečku druhý mozek.