Melanin je název pro aromatický biopolymer a organický polovodič, který je zodpovědný za barvu lidských očí a kůže. Stejná chemická látka se nachází také v peří ptáků, šupinách ryb, srsti zvířat a chitinu hmyzu. Melanin byl nalezen v neporušeném stavu ve fosiliích. Melanin obsahují také mikroorganismy.
Melanin je obsažen v inkoustu hlavonožců. Sepia je řecký výraz pro černou hmotu vylučovanou sépií lékařskou, sépií obecnou. Melanin získaný z tohoto inkoustu má v současné době hodnotu o více než 350 dolarů za gram vyšší než zlato.
Existují tři melaniny. Feomelanin je červený a žlutý. Eumelanin je hnědý a černý. U rostlin je alomelanin také hnědý a černý. Ačkoli někteří hovoří o „neuromelaninu“, ve skutečnosti je to eumelanin, který plní neurologickou funkci.
Melanogeneze, název pro chemický metabolismus, při kterém vzniká melanin, není jediný univerzální proces. Feomelanin a eumelanin probíhají podobnou cestou až do fáze jejich tvorby L-dopachinonem. V této fázi se přidáním L-cysteinu vytvoří feomelanin; nepřítomnost L-cysteinu vede ke vzniku eumelaninu.
Počet případů rakoviny kůže a úmrtí na melanom je nejvyšší u lidí s nejmenším množstvím kožního melaninu. U lidí s největším množstvím kožního melaninu je tomu naopak.
Stejně jako všechny polyacetyleny má melanin vysokou elektrickou vodivost. Melanin byl poprvé prokázán jako polovodič v roce 1973, kdy Dr. John Mcginness a Dr. Peter Proctor vyrobili z melaninu bi-stabilní spínač.

.