V experimentu prováděném v této laboratoři při určování povrchového napětí kapalin metodou vlnění byla použita ladička, opatřená naběračkou a štěrbinami na obou hrotech, byla použita k vytvoření vlnění a také k osvětlení povrchu kapaliny přerušovaným světlem, získaným průchodem úzkého paprsku slunečního světla těmito štěrbinami a jeho odrazem na povrchu prostým zrcadlem. Bylo tedy nutné přesně určit frekvenci ladičky se všemi jejími zatíženími. Je zřejmé, že běžnou grafickou metodu nebylo možné použít bez dalších komplikací a tím i změny frekvence, a prostředky pro použití stroboskopické metody nebyly k dispozici. Frekvence se proto určovala podle délky nebo doby kmitání jednoduchého kyvadla zavěšeného před štěrbinami hrotů. Světlo po průchodu štěrbinami obou hrotů procházelo bezprostředně nad kyvadlem a osvětlovalo malý kříž, který spojoval kyvadlo se závěsným vláknem. Světlo nakonec dopadalo na buben, kolem něhož bylo možné omotat běžný fotografický film.